Letos na podzim se o ní bude jednat v Evropském parlamentu.

Oficiálně se o to organizace Greenpeace snaží jen proto, aby spotřebitele ochránila před "chemickým nebezpečím". Méně oficiálně ale natahuje ruku po finančním příspěvku (ZDE). Toxické znečistění je spolu s genetickými manipulacemi, klimatickými změnami a dalšími tématy součástí dovedně namíchaného portfolia strachu, v němž si každý laik najde téma, které ho řádně vyděsí. O peníze jde Greenpeace vždy až v první řadě, jak dokazuje třeba případ skandální kampaně, využívající katastrofy v indickém Bhópálu. Oběti dostaly z jejího výtěžku jen nepatrný zlomek (ZDE, ZDE).

Dnešní argumentace starostí o zdraví nás všech je citovým vydíráním ve stylu: "Zaplať nám, nebo zemřeš!". Jde o mnohokrát osvědčený postup. Aktivisté nejprve cíleně vytvoří strašáka a pak chrastí pokladničkou, aby nás ho za naše peníze mohli zbavit.

Právě na článku Jiřího Tuttera se dá myslím dobře ukázat, jak Greenpeace dezinterpretují vědecká data a mystifikují českou veřejnost. "Statisticky každý třetí Čech onemocní rakovinou, " čteme hned v úvodu. Kdo by se nevyděsil? Proboha! Co jen za toto šokující číslo může?!

Podle Tuttera je "ČÁSTEČNOU odpovědí masové chemické znečištění", takže "nakonec se MOŽNÁ dostaví i ona rakovina" (zvýraznění v textu IB). Už tohle samo o sobě je sémantická manipulace jak Brno. Buď má totiž autor k dispozici statisticky průkaznou kauzalitu. Pak by ji měl doložit přesnými čísly a odkazy na vědecké studie. Nebo ji k dispozici nemá. Pak měl raději mlčet. Používání výrazů "částečnou" a "možná" je jen manipulativním vypouštěním mlhy, vedeným snahou vyvolat ve čtenářích neurčitý pocit ohrožení.

Přesné statistiky o příčinách rakoviny samozřejmě existují. Jsou ale přesně opačné, než se nám Tutter snaží vsugerovat. V dnes už takřka kultovní knize The skeptical environmentalist (viz POZNÁMKA) tato čísla přehledně shrnul dánský statistik Bjorn Lomborg.

V úvodu kapitoly příznačně nazvané "Naše chemické strachy" píše o panickém strachu moderní společnosti z chemikálií, u jehož zrodu v roce 1962 stála sci-fi kniha Rachel Carsonové Silent spring. Veřejnost se od té doby domnívá, že největším ekologickým nebezpečím je toxický odpad a všeobecné znečištění vzduchu a vody. "Věříme, že rakovina je na epidemickém vzestupu," píše Lomborg. "Domníváme se, že je to z velké části způsobenou spoustou chemikálií, znečišťujících naše životní prostředí. Ale důkazy tento mýtus Litanie absolutně nepodporují."

S odvoláním na přesné citace studií Světové zdravotnické organizace (WHO) Lomborg dokazuje, že optický nárůst nemoci ve 20. století byl způsoben hlavně:

1. zlepšením diagnostických metod (rakovina je díky nim mnohem častěji rozpoznána, což se týká třeba pravidelných mammografických prohlídek žen)

2. prodloužením života (rakovina postihuje převážně staré lidi, takže v minulosti, kdy jejich podíl v populaci nebyl tak velký jako dnes, bývala poměrně vzácná. V MF Dnes to 19. října potvrdil také náměstek Masarykova onkologického ústavu Jan Žaloudík, který doslova řekl, že v ČR sice rakovinou každý rok onemocní vice lidí, ale že to souvisí s prodlužováním lidského věku: "Pokud budeme žít do sto dvaceti, pravděpodobně na rakovinu umřeme všichni". Žaludík dále uvedl, že u Čechů v produktivním věku výskyt rakoviny KLESÁ. Tato fakta jsou veřejně dostupná (například ZDE .

Proč se o nich Tutter nezmínil? Existují jen dvě vysvětlení. Buď je zamlčel záměrně, aby nenarušovaly jeho hororovou historku, tvořící součást fundraisingové kampaně. V tom případě jde cynicky selektivní výběr faktů. Nebo je nezná, což mně vzhledem k chatrným odborným podkladům některých jiných kampaní Greenpeace (globální oteplování, jaderná energetika) vůbec nepřekvapuje. 3. pandemickým globálním rozmachem kouření, které je jedním z nejvýznamnější rizikových faktorů.

Lomborg shrnuje, že když statisticky "odfiltrujeme" poslední dvě příčiny údajného nárůstu výskytu nemoci, pak mezi lety 1950 - 1998 v USA úmrtnost na rakovinu POKLESLA o 30 %. Nejdůležitější faktory ovlivňující výskyt rakoviny totiž nesouvisejí se stavem životního prostředí, ale s osobní volbou životního stylu. "Nezdá se, že by vzrůstající expozice obecným environmentálním rizikům měla velký vliv na trendy ve výskytu rakoviny," píše se doslova v odborném americkém lékařském časopise Journal of the National Cancer institute. Kde tedy zůstaly Tutterovy zabijácké chemikálie? Tolik názor odborníků na rakovinu, podložený "tvrdými daty". Zbývá se už jen zeptat, jak si máme vysvětlit Tutterovu větu: "Není pro ně žádný problém lží či podvodem manipulovat nakloněnými politiky." Autor má sice na mysli chemický průmysl, ale skoro to vypadá, jakoby spíš šlo o freudovský "chybný výkon", respektive podvědomou sebekritiku. Nebo jsou snad fatální věcné "boty" v Tutterově článku způsobeny tím, že má česká pobočka Greenpeace odborně slabého konzultanta přes zdravotní souvislosti chemických látek? Je to zkrátka dovedně zkonstruovaný mystifikace. V titulku článku Tutter nelže: statisticky každý třetí Čech opravdu onemocní rakovinou. Pijeme, kouříme, válíme se u televize, jíme málo zeleniny a moc masa... Tohle všechno ale děláme zcela dobrovolně. Demagogií je až Tutterovo tvrzení o tajemných travičích, kteří prý nám zákeřně zkracují život. Buď je to součást paranoidních teorií o všeobecném spiknutí, nebo chladně vykalkulovaný marketingový trik. Druhá varianta chce vzhledem k utrpení třetiny obyvatel ČR a jejich příbuzných opravdu silný žaludek.

Nic z výše uvedeného samozřejmě neznamená, že chemikálie v životním prostředí jsou zcela bez rizika a že nijak neohrožují naše zdraví. NĚKTERÉ chemické látky mohou například skutečně působit jako hormonální disruptory, jiné opravdu způsobují alergie, další jsou zase prostě jedovaté. Tohle všechno ale Tutter zmiňuje jen jakoby pod čarou. Za hlavní riziko chemických látek v životním prostředí označuje rakovinu, což je s ohledem na vědecké studie a "tvrdá data" prostě nesmysl.

Co je ale nejzajímavější - cíleným rozdmýcháváním neodůvodněného strachu z rakoviny mohou některé případy onemocnění ve skutečnosti vyvolávat sami ekologičtí aktivisté. Jaroslav Kotulán, profesor ústavu preventivního lékařství Masarykovy univerzity v Brně, řekl v květnu 1999 Lidovým novinám: ?Strašení může samo ohrozit lidské zdraví - dlouhodobý stres se totiž může projevit celou řadou psychosomatických nemocí včetně srdečně-cévních chorob, žaludečních vředů a rakoviny."

POZNÁMKA: Na Lomborga se po vydání knihy (dánsky 1998, anglicky 2001) okamžitě sesypali ekologisté včetně řady vědců z mnoha oborů. Jeho přehledně utříděná vědecká fakta, doložená citacemi řádově tisíců odborných studií, se jim však ani po několikaletém úsilí nepodařilo zpochybnit (s výjimkou několika drobných nepřesnění). Viz spor o Lomborga (ZDE). Kniha The skeptical environmentalist zásadním způsobem posunula debatu o údajné ekologické krizi. Český překlad v současnosti připravuje nakladatelství Dokořán.