Před pár dny jsem si na chudobné české filmaře vzpomněl právě v tomto lázeňském městě, které svou "skvělou" atmosférou připomíná spíše unylý "pokojíček pro panenky". Ono to našince otráví, když bloudí s jazykem na vestě kolem Ohře a v přilehlých vyšňořených restauracích, ve kterých si připadá jak v přímořských letoviscích, narazí na pivo v ceně 40-60 Kč. Nezbývá tedy než bloudit dál a v duchu jen sakrovat, jak jsou ti čeští restauratéři chamtiví. Skoro jak ti židé, fujtajxl!

Ale o umělé atmosféře a přehnaně vysokých cenách v Karlových Varech jsem psát nechtěl. Snad jen na tu všude viditelnou azbuku bych si ještě postěžoval. Možná je to i kvůli tomu, že příliš neovládám azbuku, ale spíš jsem asi takový český vlastenec. Ale bez ironie, netřesu se vzteky při pohledu na dvojjazyčné nápisy ve vitrínách karlovarských obchodů. Nicméně, když už je někde jen ta azbuka "bez českého překladu", tak to vypadá poněkud divně...

Omlouvám se čtenářům, že jsem takto odbočil a nechal se unést svou exhibicí. Pojďme k věci: na chudobné české filmaře jsem si vzpomněl na pofilmové diskusi íránského snímku Zemestan. Kdosi z publika vnesl na režiséra otázku, která se týkala cenzury v Íránu. Režisér prohodil, že s cenzurou to v jeho zemi není tak jednoduché a jal se cenzurní systém přiblížit přítomným v sále.

V Íránu se filmy "rozdělují" do kategorií A, B, C. Pokud má tamější tvůrce štěstí a jeho film je ideologický nezávadný, tak mu náleží místo ve skupině A. To znamená, že dostane peníze na celý film. Sláva, takový režisér má vystaráno! Ani být zařazen do skupiny B není špatné. Každá koruna se hodí. Smůlu máte, když vám úřady přiklepnou "štempl" se skupinou C. To pak abyste film natočili za své úspory. Výhodou v Íránu je ale třeba fakt, že schválené scénáře se natočí ještě ten samý rok. To jistě íránským tvůrcům závidí filmaři po celém světě.

Ale cenzurní kolečko si musí takový íránský režisér odbýt ještě jednou. Opět tu máme kategorie A,B,C. Filmy v "áčku" jsou promítány s veškerou pompou po celém Íránu. "Béčko" je poněkud méně okázalé, ale i tak je zařazení v této kategorii snem téměř všech íránských filmových tvůrců. No a hádejte, co znamená být v "céčku"? Není to nic záviděníhodného. Máte totiž pak možnost promítnout svůj film jen v jednom kině a málokdy je to zrovna to kýžené kino nacházející se naproti teheránské universitě.

Když jsem byl před pár týdny na "televizní" konferenci v Třeboni, tak předseda Vojtěch Filip navrhoval zřídit obdobné cenzurní komise. Byť to nebylo tak drsné, jak o tom referovali později někteří přítomní novináři.

No každopádně onen íránský film Zemestan nebyl rozhodně špatný a jeho režisér doufá, že bude zařazen alespoň do skupiny B. Možná by čeští režiséři také měli chvíli pracovat v poněkud složitějších podmínkách, třeba by jejich filmy získaly trochu toho "koření", které, zdá se mi, českým filmům v posledních letech dost schází. Anebo kvalita filmu závisí pouze na penězích?