Kdyby prezident ČR přijal demisi Paroubkovy vlády v pondělí (3. 7.), jak premiér Paroubek původně uvažoval (byv si jist, že navrhovaný kandidát na místo předsedy Parlamentu ČR --- M. Němcová --- ve čtvrtek, 29. 6., neprojde), znamenalo by to automaticky možné ochromení další cesty k ustavení jak vlády, tak zřejmě i parlamentu. Prezident Klaus zcela správně a důrazně na nefunkčnost Paroubkova gesta upozornil a rázně odmítl o něm jakkoli uvažovat. --- Pokud jde o možné obsazení funkce předsedy Parlamentu ČR kandidátem ČSSD, nejde také jenom nějaký gentlemanský ústupek vůči L. Zaorálkovi, jak bychom si možná na první (i druhý) pohled mysleli. V té souvislosti padlo takové zvláštní nezaběhané slovo z úst moderátora Moravce, když sondoval dál, zda by se to místo pak třeba nemělo ještě "přezvolovat": tj. zda by tuto pozici nechtěl převzít přímo sám J. Paroubek. Ten řekl jen, že to je "těžko vyloučit". (Samozřejmě že by ten tah měl smysl, kdyby mezitím došlo jak k obsazení také dalších míst ve vedení sněmovny, tak k odhlasování důvěry nově ustavené vládě.)

Nepřekvapuje, když J. Paroubek stále poukazuje na to, že vlastně tu máme situaci "sto na sto". Přitom Topolánkových "100" představuje tři koaličně vládní strany, zatímco Paroubkových "100" znamená pro vládní reprezentaci jen mandáty ČSSD --- pochopitelně s tzv. "tichou podporou" komunistů. Na adresu KSČM byla zajisté orientována Paroubkova ne zrovna adekvátní --- přitom mediálně prezentovaná --- argumentace, když byl v neděli dotazován na to, zda si dovede představit předsedu KSČM dr. Filipa jako místopředsedu PČR. Chápu, že v záležitosti --- zda a jak dr. Filip spolupracoval se Státní bezpečností --- je závažný verdikt soudu, který u dr. Filipa neshledal, že by pro jeho osobu bylo možno zpochybňovat lustrační osvědčení. Senátor Mejstřík před několika dny upozornil veřejnost na to, že existuje tzv. vázací akt o spolupráci dr. Filipa s StB. Předseda KSČM dr. Filip se ohradil s tím, že je, jak se říká, z obliga tím, že jej chrání rozhodnutí soudu. Týž argument na Filipovu obranu vytáhl i Jiří Paroubek. Nic ve zlém: Soudy neřeší, kde je pravda; vycházejí také jenom z té dokumentace, která je založena ve spisu. Objeví-li se nová skutečnost, je zvláštní, že pan premiér najednou ---místo po míči --- jde přímo "po nohách" toho, kdo upozorňuje na závažnou okolnost, znemožňující ucházet se o určité funkce ve státě. Senátor Mejstřík prý byl "v mládežnických strukturách" za předchozího režimu, jak pravil Jiří Paroubek. Být před rokem 1990 v "mládežnických strukturách" mělo být protivahou podpisu "vázacího aktu" ke spolupráci se státní bezpečností? Nestačil jsem věřit svým uším...

Na okraj toho nedělního poledního vysílání budiž připomenuto snad ještě to, že předběžně zvažovaná "sekyra" v hospodaření státu na příští rok 2007 --- deficit asi 100 miliard korun --- bude možná snížena, podmíněně někam k 60 miliardám. Bude se o tom jednat v pondělí "na vládě" (3. 7.). Tam se taky ocitne debata o ne zrovna povedeném silničním zákonu; že by byl možná vyhlášen nějaký dočasný "generální pardon" (když má takové nedodělky; za které premiér ovšem --- jak sdělil --- nemůže). --- Nesmírně senzitivní problematika vojenských základen je na delší hovor...

Před listopadem 1989 nebyl pro politické počínání běžný přívlastek "úsměvný". Bylo v té nedělní debatě úsměvné, že i zpětnovazební cesty k paměti se poněkud oběma diskutérům zadrhávaly. My diváci bychom neměli zapomenout, co a jak ještě příslibně provede Paroubkova vláda. A ovšem: neměli bychom zapomínat, co nám zatím vágně slibuje ta vláda nastávající. Když v ní jsou opět lidovci, kteří budou podávat demisi s Paroubkem a dávat nový slib s Topolánkem. A když už ji místo "Godota" spoluvytváří --- že by nyní poněkud "pravotočivá" --- SZ. A přesto: jakou rozumnou alternativu bychom mohli dát dnes ke stávajícímu projektu koaliční vlády M. Topolánka?

Ten projekt ale zatím zakopl o zřejmě nikoli 100 %-ní kandidaturu pí. Němcové. S tím se bude muset něco dělat; program neprogram, jímž to nelze zamaskovat. Zatím není nebezpečí z prodlení.