12. 7. 2006
Partneři v rozděleném světěPravidelná vrcholná schůzka je příležitostí nalézt koordinované přístupy ke globálním problémům. Může též sloužit jako škola vzájemné úcty a spolupráce v rozháraném světě. Diplomatická sezóna před odchodem státníků na dovolenou tradičně vrcholí summitem skupiny G8, obvykle nazývané jako shromáždění ekonomicky nejsilnějších zemí světa. I ten letošní, který se sejde o víkendu v Petrohradě, právem přitahuje pozornost. Nejen proto, že jednat budou nejvyšší představitelé USA, Japonska, Německa, Velké Británie, Francie, Kanady, Itálie a Ruska - ale hlavně proto, že závěry těchto jednání vždy měly velký význam pro koordinaci aktivit všech států globalizujícího se světa. |
Tato skupina původně vznikla pro neformální konzultace a měla pomoci USA, Japonsku a vybraným státům Evropy reagovat na ropnou krizi roku 1973 a následnou globální recesi. V roce 1975 pak francouzský prezident Valéry Giscard d'Estaing pozval hlavy pěti států na summit do zámku Rambouillet a navrhl pravidelné schůzky. Dnes jsou summity této organizace nejen širší, ale též s velmi pečlivě připravenou agendou. Stalo se též zvykem zvát na vybrané body jednání G8 představitele jak dalších zemí, například Číny a Indie, tak i vedení takových uskupení jako jsou Evropské unie, OSN či jiných organizací. Výběr a přípravu agendy summitu má vždy na starost hostitelská země, letos tedy Rusko; ten příští se bude konat v německém Heiligendammru. Základné témata pro tento víkend jsou:
Těmito hlavními tématy se celý program summitu nevyčerpává. Rusko doporučuje, aby se též jednalo o boji proti terorismu, šíření zbraní hromadného ničení, řešení regionálních konfliktů, rozvoji globální ekonomiky, financí i obchodu a o ochraně životního prostředí. Během přípravy summitu hlavně američtí vyjednavači přidávali k jednání i problematiku Moldavska, Ukrajiny či Gruzie. Tedy témata, která nejsou o spolupráci, ale o tlaku na Kreml. Tyto posuny ukazují, že se setkání hlav nejvýznamnějších států stalo příležitostí pro nejrůznější politické i ekonomické ofenzivy. Není náhodou, že se v předvečer schůzky G8 sešel v Moskvě summit světových církví, že se Putin setkal s představiteli odborových organizací států G8, ale též s mezinárodními občanskými iniciativami, které pořádají kontrasummit, a že ve spolupráci s BBC uspořádal celosvětovou internetovou tiskovou konferenci. Protiputinovská opozice chystá alternativní setkání pod názvem Jiné Rusko; moskevští diplomaté již varovali západní účastníky summitu G8, že účast oficiálních zástupců z jejich států na tomto shromáždění vyvolá odvetnou reakci. Téměř obecně se v Rusku očekává, že summit G8 bude v západních médiích spojen s protiruskou kampaní. Za její start se pokládá Bushova návštěva na Ukrajině při cestě do Petrohradu. Ovšem poslední události v Kyjevě - kde se místo tzv. prozápadní oranžové koalice zformovala tzv. protikrizová koalice v čele s odpůrcem prezidenta Viktora Juščenka, proruským Viktorem Janukovyčem - situaci mírně komplikují. Naopak se začalo hovořit o snaze Washingtonu urychlit jednání o vstupu Ruska do WTO. Vicepremiér a ministr obrany Ruska Sergej Ivanov týden před summitem G8 v rozhovoru pro BBC uvedl, že v současnosti se pouze některé státy, především USA a Čína, těší plné suverenitě. Zároveň vyjmenoval země, které se o tuto plnou suverenitu snaží: Indie, Brazílie a Rusko. V návaznosti na toto hodnocení lze říci, že na rozdíl od západoevropských disciplinovaných spojenců USA se Rusko mění na zcela samostatného partnera USA. Skutečné partnery nelze kontrolovat, je nutné se s nimi dohadovat. A to v situaci, kdy dochází k dramatické politizaci problematiky energií a Rusko patří k surovinově nejbohatším státům světa. Summity G8 by mohly sloužit k tomu, jak se v této situaci naučit nově chovat nejen k Rusku, ale i k ostatním rodícím se mocnostem. Článek vyjde ve čtvrtek v týdeníku Ekonom |