článek bohužel opět obsahuje velké množství evidentně nepravdivých informací a že jejich analýza by vydala na text mnohonásobně delší, než je Brezinův text. Proto jen stručně pár postřehů:

1) Je velmi dobře zdokumentováno, že že sbírky pořádané ve prospěch obětí Bhópálu byla CELÁ částka předána jejich zástupcům. Greenpeace navíc investovalo vlastních množství prostředků (času, energie i peněz), aby pomohlo nastarovat procesy vyčištění už více než 20 let zamořené chemicky a odškodnění obětí havárie. Proti lživému nařčení Ivanem Březinou v časopise Reflex se dokonce ozvala sama organizace sdružující obětí katastrofy v Bhópálu.

2) Co se článku pana Tuttera týká, nezaznamenal jsem jakoukoli propagaci Greenpeace, natož žádosti o peníze (jen jsem článek prolétl, omlouvám se pokud jsem něco přehlédl). Navíc existuje mnoho vědeckých studií, které zavedení REACH považují za faktor, který by skutečně každoročně zabránil tisícům nových případů rakoviny a desetitisícům dalších onemocnění způsobených chemickými látkami. Není proto divu, že pro zavedení REACH se mimojine vyslovila i evropská organiazce lékařů sdružující ekvivalent české lékařské komory (stanovisko v PDF mohu poskytnout).

3) Je paradoxní, že Březinův text mi posíláte právě dnes, kdy byla v Evropském parlamentu zveřejňována studie, kterou pro Výzkumný institut Evropské odborové konfederace (ETUC) zpracovala University of Sheffield. Podle veřejné dostupného souhrnu studie budou činit přínosy REACH jen z lepší ochrany zdraví při práci (nedojde k jistému počtu nemoci z povolání) v 25 zemích EU během 10 let asi 3,5 miliardy euro (cca 105 miliard korun), což je samo o sobě více než jsou náklady na samotný REACH. Studie byla dnes odpoledne v Evropském parlamentu představena za účasti Guida SACCONIHO (hlavního zpravodaj EP k REACH) and Stephena HUGHESE (předsedy Trade Union Intergroup)

Shrnutí studie je k dispozici ke stažení v angličtině ZDE

4) Před několika dny americká Lowell University zveřejnila rozsáhlou studií shrnující vědecké poznání o zhruba 30 druzích rakoviny, které jsou dávány do souvisloti s pracovní expozici chemickým látkám. Mohu Vám poskytnout celou asi 50ti stránkovou studií nebo tiskovou zprávu university (její experti se také vyslvouji pro zavedení REACH).

5) Jiná aktuální britská studie se soustřeďuje na podíl faktorů zevního prostředí na dramatickém růstu výskytu rakoviny prsu - dnes bohužel nejčastější rakoviny u žen v prumyslové euroamericke cicilizaci, jejíž výskyt stále roste. Studie opět mohu poskytnout.

5) Podle analýzy rizika u nás ještě nedávno každý rok onemocněly rakovinou řádově stovky lidí v důsledku kontaminace potravin již dávno nevyráběnými a léta zakázanými polychlorovanými bifenyly (PCB) - oficiální analýzu provedl Státní zdravotní ústav a mohu Vám ji poslat. Přitom v 70. a 80. letech byla kontaminace potravin PCB mnohonásobně vyšší a lze se jen dohadovat jaké množství případů rakoviny (o dalších chorobách nemluvě) způsobila tako jediná skupina chemických látek.

6) Pan Březina se také dopouští chyby, když míchá výskyt a úmrtnost na rakovinu. Ale to by bylo delší vysvětlování.

7) Dr. Kotulán není zrovna seriózní zdroj informací. Tento člověk zakázal saunování batolat, které úspěšně asi 20 let probíhalo v severních Čechách jako forma otužování děti. Tehdejší soudruh Kotulan sice jako hlavní hygienik dětí a dorostu nečinně přihlížel, jak se v Podkrušnohoří dusíme k nedýchání zamořeným vzduchem, ale pak od stolu prohlásil, že batolata mají nezralý systém termoregulace, že se přehřívají. Strávil jsem pak cca rok studentského života měřením teploty, tepové frekvence a rozbory moči saunovaných chomutovských batolat, abychom s kolegy vyvrátili blud soudruha Kotulána. Batolata se pokud vím úspěšně saunují dodnes....

Později už jako důchodce dr. Kotulan proslul svými nekompetentními posudky, kde dokazoval "neškodnost" dioxinu. Kopie těchto vyjádření dr. Kotulana, které jsou považovány jako příklad nekompetentní analýzy rizika, mám v archívu, bohužel jen v podobě xerokopie.

8) Pokud je mi známo, tak pan Lomborg není "skepticky ekolog" (jak nazval sám sebe), ale statistik. Jeho kniha je mimochodem kritizována jako nevědecká. Mimo jiné proto, že prakticky nepracuje s primárními zdroji informací a dochází ke zkresleným závěrům ignorováním těch dat, které se nehodí do teorii autora. Naproti tomu kniha Silent Spring je i po desetiletích citovaná pro svůj význam při popsání problémů destrukce ekosystémů syntetickými chemikáliemi. Jako dodatečnou poctu její autorce je pak možno brát to, že některé z chemikálií, o kterých psala bylo pro svou mimořádnou nebezpečnost celosvětové zakázány v rámci tzv. Stockholmské úmluvy o perzistentních látkách.

Když to tedy shrnu, tak snad jen pan Brezina si může myslet, že Greenpeace nebo další výše uvedené instituce by svým vyslovením pro REACH "natahovaly ruku" pro peníze - je to dle mého primitivní demagogie a je na Vás či jiných editorech zda ji hodlají publikovat.