Slovenská koalice, na rozdíl od současné české, zatím na virtuální nevypadá, ale v tom může být perspektivně i výhoda české politiky. Neboť, kdo ví, třeba v Praze nakonec najdeme vůli, ne-li chuť, ke koalici realistické.

Naši západní sousedé si v Německu po čtyřiceti letech nedávno vytvořili koalici křesťanských a sociálních demokratů, tedy takzvanou velkou; tím také vznikla v obou komorách parlamentu ústavní většina a ta minulý pátek porodila v Bundestagu ústavní změny, které byly léta žádoucí, ale neuskutečnitelné. Změny, mají zjednodušit politické rozhodování a jasněji oddělit kompetence 16 zemských vlád od práv vlády federální; ovlivní například rozhodování o školství, životním prostředí, či otvíracích hodinách obchodů ve prospěch zemských vlád, zatímco na státní finance budou mít zemské orgány, včetně Spolkové rady, složené z jejich zástupců, vliv pouze, pokud se jich budou přímo dotýkat. V budoucnu by měl vliv Spolkové rady -- Bundesratu -- klesnout ze 60 na kolem 25% zákonodárné agendy. Dá se tudíž očekávat, že Spolková rada změny bez problémů schválí koncem tohoto týdne.

To jsem ale od Slovenské politiky uhnul hodně daleko. Chtěl jsem vlastně jenom poukázat, že v civilizovaných zemích nebývá zvykem, že se na koalici dohodnou demokraté se stranami vulgárních populistů a ještě vulgárnějších nacionalistů. Částečně se to stalo v Rakousku - demokratický svět se rychle odvrátil. A ejhle, vulgární populisté a nacionalisté se postupně zcivilizovali. Ve Francii s Le Penem do koalice nikoho jít ani nenapadne. Bez ohledu na všechna ujištění vůdců koaličních stran, Slovensku teď nehrozí jen nevůle mezinárodního a evropského společenství. Hrozí také nebezpečí ještě hlubšího a těžko napravitelného rozštěpení slovenské společnosti. To právě vítěz voleb Róbert Fico sliboval změnit.

Jak to ale teď udělá, když svěřil straně xenofobního Jána Sloty jak ministerstvo školství, tak také regionálního rozvoje a životního prostředí? To teď snad zavřou maďarské školy a z částí Prešovského a Košického kraje udělají nesamosprávný "cikánský región"? Spravedlnost a zemědělství svěřil Fico do rukou Mečiarovy strany, známé hlavně využíváním moci k obcházení zákona a k dělení národního majetku mezi kamarády.

V jiných částech světa se, pravda, dějí ještě větší politická salta. Absolutističtí vládcové, ba i celoživotní teroristé se, teoreticky, mohou změnit v pravověrné demokraty a někdy se to dokonce povede. V zájmu Slovenska a jeho menšin bych si opravdu upřímně přál, aby se změna politického charakteru jmenovaných stranických vůdců povedla tam, přál bych to i pánům Mečiarovi a Slotovi.

Ale nenávist, jakou Slota projevuje vůči Maďarům, Židům a Romům (a to jsou tu ještě také Rusíni, Poláci a v neposlední řadě Češi), je všeobecně známá.

I kdyby to byla pouze politická taktika,(což asi není) je to naprosto zavrženíhodné. Vladimír Mečiar ještě před formálním vznikem vlády informoval, že Slovensko už nebude mít nejchudší regiony a největší nezaměstnanost v Evropské unii (EU). Tvrzením "To začínáme měnit" šel dokonce ještě dál. Na tu změnu bude svět jistě zvědavý. Výrok je to zcela v mečiarovském stylu, začíná měnit něco ještě dřív, než byla vláda, již ani nebude členem, jmenována. Jánu Slotovi věřím, když tvrdí, že Slovensko čeká nová éra. Jen se bojím, že tato éra přinejmenším jižnímu a východnímu Slovensku neprospěje a že z mnoha jeho obyvatel udělá ještě bezmocnější občany druhé, ba třetí kategorie, než jakými již jsou. Ministerské nástroje k tomu jeho strana bude mít.

Zatím designovaný předseda slovenské vlády Fico říká, že jeho první cesta povede do Prahy. To je dobře. V Praze ještě předsedá vládě sociální demokrat Paroubek, i když moc již nemá. Ještě nedávno se s Ficou v předvolebním boji navzájem podporovali, což je celkem pochopitelné. Ať už ale v Praze bude slovenského předsedu vlády vítat kdokoli, pochopitelné bude, když ho přivítá přátelsky, poblahopřeje a zachová se velkoryse. Navenek. Doufám ale, že mezi čtyřma očima mu bez obalu řekne, co si o jeho koalici myslí.

Jak jsem již naznačil v titulku, mohlo to být i horší. Kdyby totiž ve slovenské koalici místo Ficovy strany byli náboženští fundamentalisté.

Nevím, jestli nová slovenská vláda vydrží; s velkým štěstím pro Slovensko, pro nás i pro Evropu by mohla být i úspěšná. To bychom si měli přát, ba i tomu opatrně pomáhat. V Česku bych současně rád viděl nevirtuální, silnou vládu, která vydrží 4 roky, bude schopna vylepšit stav společnosti a udržet hospodářskou konjunkturu.

Autor je bývalým senátorem a bývalým místopředsedou vlády Miloše Zemana