Mohl bych pokračovat dál, ale je to pořád ta samá písnička. Topolánkovci tu zavedli systém privatizační korupce a neúcty k právu. Osm let zde děláme pořádek, pravičáci svými konkrétními činy dělají opak: jsou proti majetkovým přiznáním pro horních deset tisíc, chtějí osvobodit stíhané zločince vyškrtáváním trestných činů z trestního zákoníku. A Topolánek jde příkladem i osobně: byla to jeho firma, která skončila v nucené správě. Byl to samotný předák ODS, který nezaplatil za směnku, jejímž byl rukojmím.

Volby jsou o tom, zda návrat zpět připustíme. Zda se nám líbily privatizační časy, které nás nasměrovaly do latinské Ameriky. Po časech odříkání, vyplněných placením dluhů po ODS, si můžeme vybrat znovu: Směrem do Evropy anebo směrem na východ. Sociální demokracie vždy prosazovala proevropskou politiku, díky tomu teď máme období nejvyšší prosperity v historii. ODS se stala evropským symbolem izolace.

Vzorem nám jsou úspěšné a sexy země typu Velké Británie, Finska či Nizozemí. Systém rovné daně, navržený panem Topolánkem, platí ale například na Ukrajině, v Rusku či Gruzii. A k tomu ještě máme mít podle idejí ODS školné, platit za zdravotnictví a vyhazov bez udání důvodu?! Máme zdražit bydlení a potraviny? Jestli takto řídil Topolánek tu svou firmu, nedivím se, že se utopila v dluzích.

Volební rozhodování je o jednoduché věci. Jde o to, zdali bohatství, kvůli kterému jsme utahovali opasky dlouhých sedmnáct let, nadále bude pro všechny, kdo pracují a riskují své poctivé podnikatelské záměry. Proti tomu stojí prostoduchý záměr vykoledovat daňové odpustky pro novodobé hejsky.

Dejte si proto pozor na záměnu volební urny s urnou pohřební!