Doprava rovnou nahoru

To byli občanští demokraté od počátku roku 2005.

Je pravda, že jim k jejich raketovém startu napomohli sociální demokraté a nekonečný příběh vládních krizí, kdy členové ČSSD bojovali proti svému stranickému vedení a přitom nechtěli poškodit stranu. Vleklá krize poškodila stranu daleko více, než rázný řez do antikomunistických řad sociálních demokratů.

Počátkem roku 2005 se Mirek Topolánek rozhodl pořídit si sbor poradců. Bez potíží prosadil svého spojence a senátora Jaroslava Jurečku do vlivné funkce hlavního manažera strany, odkud předtím "vyhodil" Libuši Benešovou. Blízkým se Topolánkovi stal tehdy devětadvacetiletý tajemník Marek Dalík, známý později z kauzy "Kořistka" a shodou okolností jeho soused v luxusním bytovém domě . Hlavním ekonomickým poradcem byl bývalý pracovník Fondu národního majetku Karel Kříž. "Pracuji, když Topolánek potřebuje přípravu k televiznímu nebo rozhlasovému vystoupení, analýzu k nějakému zákonu či komentář k vývoji ekonomické situace," popsal Kříž. "Pětku" doplnil někdejší šéf vojenské rozvědky Andor Šándor (Topolánka prý učí jenom angličtinu, ale kdo ho zná a vidí orientaci ODS na bezpečnostní problematiku, tajné služby, armádu a ekonomické kruhy, ví, že tomu tak být nemůže) a advokát Karel Muzikář. Lídr ODS se občas radil i s několika dalšími lidmi: o ekonomice třeba s exministrem průmyslu Vladimírem Dlouhým, o zahraničí s bývalým velvyslancem v USA Alexandrem Vondrou. "Vídáme se tak jednou za šest týdnů," řekl Vondra. Vondra bude kandidovat za ODS do Senátu na Litoměřicku. "Kroužkem nejbližších" předsedovi občanských demokratů se v lednu 2005 stali lobbista Marek Dalík, ekonom Vladimír Dlouhý, ekonom Karel Kříž a poradce Andor Šándor.

Veřejně prospěšný čin pro ženy

Navzdory poradcům a opozičnímu postavení se ani občanští demokraté nevyhnuli skandálům. V lednu poslankyně ODS Veronika Nedvědová získala údajně protekční výhodu pro svého manžela -- lékaře. Jeho ordinace v Chocni byla zařazena do sítě pracovišť, které mohou provádět preventivní prohlídky na rakovinu prsu. Nedvědovým paradoxně pomohla -- jak Nedvědová potvrdila -- sociálnědemokratická ministryně zdravotnictví Milada Emmerová. Poslankyně ovšem tvrdila, že nechtěla pomoci sobě, ale všem, kteří o zařazení do sítě žádají. "To, co jsem udělala, byl veřejně prospěšný čin pro ženy v Chocni a okolí," říká Nedvědová. Kontakt s poslankyní potvrdila i ministryně. "Poslankyně Nedvědová má samozřejmě ke mně blízko, protože jsme často v jedné místnosti. Pořád mi říkala, že její muž je nespokojený, přiznala Emmerová tehdy Lidovým novinám.

Aféra neměla dlouhého trvání a nevíc ji za několik týdnů zakryla další z již tradičních vládních krizí.

Byt občana Grosse

Problém financování Grossova bytu chtěla ODS včetně Topolánka řešit razantně, i když na to i ve shodě s lidovci neměla sílu -- předčasnými volbami. Kalousek si ale tímto krokem otestoval budoucího koaličního partnera. Topolánek prohlásil, že by to byla tolerance menšinového kabinetu, který by do voleb vládl pod jeho vedením. "Já jsem se Stanislavem Grossem v poslední době mluvil dvakrát. Jednou nám nabídl opoziční smlouvu číslo dvě, to jsme jednoznačně odmítli, a pak za mnou přišel ještě jednou s nabídkou v souvislosti s předčasnými volbami," uvedl Topolánek v polovině dubna Gross s tím nesouhlasil, taková nabídka podle něj nebyla na stole.

ODS chtěla, jako jednu z možností, jak řešit koaliční roztržku, úřednickou vládu do předčasných voleb. V jejím čele měl být, podle ODS, nestranický odborník. "Variant je řada včetně odbornické vlády," potvrdil tehdy tuto variantu místopředseda ODS Ivan Langer. Topolánek chtěl posléze vytvořit duhovou koalici čtyř stran ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU a ODS, která by řídila zemi do předčasných voleb. Šéf ODS o tom dokonce informoval kancléře prezidenta republiky Jiřího Weigla. Topolánek tímto návrhem "spláchl" dva požadavky občanských demokratů najednou. ODS dlouhodobě usilovala jak o předčasné volby, tak o konání referenda ke smlouvě zakládající ústavu pro Evropu. Zatímco šéf ODS považoval svůj návrh na vytvoření krátkodobé technokratické vlády za korektní pro všechny, představitelům ostatních parlamentních stran se příliš nezamlouval. Předseda poslaneckého klubu ČSSD Michal Kraus označil tento návrh za abstinenční příznaky z dlouholetého pobytu v opozici a proto -- podle něj - ODS hledala jakoukoliv cestu, jak se dostat rychle k moci. Odpor vzbudil logicky i v KSČM. Předseda poslanců KSČM v dolní komoře parlamentu Pavel Kováčik považoval referendum o euroústavě za nutné. "Skoro bych řekl, že musí být za každou cenu," uvedl. Spojování referenda s volbami se mu ale nelíbilo. Místopředseda ÚV KSČM, poslanec Jiří Dolejš byl přesvědčen, že ODS tímto návrhem dal nepokrytě najevo, oč jí jde. "Její prioritou jsou stále předčasné volby a je dokonce kvůli tomu ochotna ustoupit ze své nulové tolerance. Pokud ČSSD přistoupí na to, že se stane vazalem Modré šance, je to její rozhodnutí. Možná, že osudové a poslední," řekl.

Klub ČSSD dal předsedovi strany Stanislavu Grossovi zelenou v úvahách o menšinové vládě, složené pouze sociální demokracií.

"Je otázkou, zda by taková vláda, pokud by selhaly všechny předchozí varianty, splnila přání pana prezidenta a požádala sněmovnu o důvěru. Pokud by nežádala o důvěru, pak se ve sněmovně jedná o hlasování nad konkrétními zákony. My bychom se chovali věcně, tj. dobré zákony bychom podpořili, špatné nikoliv. Vycházeli bychom důsledně z našeho programu. Pokud by taková vláda žádala sněmovnu o důvěru, bylo by podstatné, s čím přijde. Musela by bývala přijít s nějakým prohlášením, politicky definovaným mandátem, co chce do konce volebního období stihnout. To je jedna varianta. A druhou variantou je, že hlasování by bylo spojené s nějakým vládním návrhem zákona. A my jsme jasně řekli, že by to měl být zákon o majetkovém přiznání. Důležité by pro nás bylo, jak by předloha vypadala, aby to nebylo jen šidítko," uvedl tehdy Gross, aniž tušil, že jeho dny se krátí.

Pro ODS by byly v té době volby výhodné, vždyť ČSSD se potácela kdesi na 14 procentech preferencí a dlouhodobý trend je hnal ještě níže. Zastavit gravitaci pádu se stalo pudem politické sebezáchovy sociálních demokratů. V tu chvíli se objevil do té doby nenápadný epigon bývalého předsedy strany Horáka, stoupenec Rakovnického proudu, později pražský zastupitel, naposledy ministr pro místní rozvoj v Grossově vládě Jiří Paroubek. Občanští demokraté měli ale smůlu, volby se nekonaly, Jiří Paroubek se vyhoupl do čela vlády a sociální demokraté se odrazili ode dna. Našli svého vojevůdce.

Tlustá vila od přátel

Zhruba ve stejnou dobu, kdy se Stanislav Gross zápasil o svou funkci, se objevila další bytová aféra. To, co mohlo Grosse potěšit, bylo, že to byla aféra ODS - vila Vlastimila Tlustého ve Slaném. Jako na zavolanou. A možná opravdu na zavolanou. Mirek Topolánek, ač - jak je obecně známo - není nadšeným příznivcem Vlastimila Tlustého, se za něj tentokrát plně postavil a prohlásil, že za předsedou klubu ODS plně stojí. Oč šlo? Již klasicky o nejasný původ finančních prostředků na stavbu trvalého obydlí. To Tlustého obydlí stojí ve Slaném. Česká televize ve své reportáži uvedla, že společnost JMTCZ, v jejímž představenstvu je manželka šéfa poslaneckého klubu ODS Ladislava Tlustá, dostala od První městské banky dvacetimilionový úvěr. Uvedený peněžní ústav ovládá PPF a jmenuje se PPF banka, dříve ale patřil městu Praha. To v té době ovládal primátor Koukal a poradce Václava Klause Vlastimil Hadraba byl v představenstvu banky. Stejně jako další ekonom, blízký ODS, Karel Kohout či nechvalně známý ing. Libor Procházka. V dozorčí radě pak v té době seděl mimo Jana Koukala a Jana Bürgemeistera i Jiří Tesař.  V dozorčí radě banky seděli ovšem i zastupitelé, mezi jinými i Jiří Paroubek. Poslanec Tlustý, tehdy jako předseda dozorčí rady České konsolidační agentury dohlížel na obchody, uzavřené právě touto státní organizací. Za jeho působení agentura rozhodla, že PPF získá pohledávky za více než miliardu korun. Ve firmě JMTCZ působí navíc i poslancův otec. Vlastimil Tlustý jakoukoli spojitost mezi tímto obchodem a firmou své ženy odmítl.

"Žádná politická strana nemůže garantovat selhání jednotlivce, ale případ poslance Tlustého mi připadá jako mediální bublina ve srovnání s problémy premiéra Grosse a dalších. Může jednoduše dokázat, jakým způsobem stavbu svého domu financoval," řekl tehdy předseda ODS Mirek Topolánek. Kauzu dal do souvislosti s "hysterizovanou atmosférou v souvislosti s aférou financování koupě premiérova bytu" . "Na někoho ukážete prstem a on se nemůže bránit a je vinen. Jsem jakýmkoli způsobem proti tomu, aby se média omezovala, nicméně vydavatel musí nést zodpovědnost za tvrzení, která soud označil jako nepravdivá. Já u Vlastimila Tlustého a jeho domu nemám žádnou pochybnost a věřím mu," pravil Topolánek. Poslanec Tlustý uvedl, že na stavbu vily ve Slaném si jeho rodina půjčila od přátel celkem 2,3 milionu korun. Jména věřitelů nezveřejnil. "Dluhy jsme zaplatili, na všechno jsou doklady," řekl. Dům ve Slaném postavil Tlustý s manželkou v polovině devadesátých let za 5,5 milionu korun. Půjčkou údajně řešili finanční potíže, do nichž se v souvislosti s výstavbou dostali. Od června 1998 do konce loňského roku si Tlustý podle svých slov vydělal více než 5,5 milionu korun, příjem jeho manželky Ladislavy loni údajně dosahoval necelých padesáti tisíc korun měsíčně.

Na rozdíl od problémů se Stanislavem Grossem vyšuměl problém Tlustého vily do ztracena.

Topolánkův byt s Dalíkem

V polovině dubna byla vytvořena nová vláda za předsednictví Jiřího Paroubka a ODS zůstala nadále v opozici. Od té chvíle ale koalice nebyla již tak pevní, jako dříve -- v některých případech s ODS hlasovala i "koaliční" ČSSD.

A objevil se další byt -- Mirka Topolánka, který není troškař a tak si pořídil bydlení rovnou v oblasti Hradčan na Praze 6. Za 120 metrů čtverečních se secesním štukováním dal osm a půl milionu. Šéf ODS si na něj vzal pětimilionovou hypotéku, měsíčně splácí přes 30 000 korun. Má ji rozloženu na 15 let. Byt byl údajně nápadem ctižádostivé manželky Mirka Topolánka, Pavly.

Jako vždy, i kolem tohoto bytu se vznášejí otazníky. Na jeho koupi totiž použil Topolánek výtěžek z prodeje akcií své bývalé firmy VAE, které jsou ale údajně zastavené. To Topolánek odmítl.

"Akcie, které jsem prodával, nebyly zastavené," reagoval předseda ODS Mirek Topolánek koncem března na tuto informaci.

Modrá šance na útok

Mirek Topolánek, zvolený opět v roce 2004 předsedou ODS, začal pomalu připravovat volby. Modrá šance byla oprášena a občanští demokraté se k ní opět začínali obracet.S předvolebním "šturmováním" začala ODS velmi brzo - vloni na podzim - a získala tak pro tu chvíli drtivou optickou převahu nad ČSSD.

Šestnáctý kongres ODS se konal v Brně poslední listopadový víkend loňského roku. Jako by se občanští demokraté inspirovali tajemnem. První předvolební klip, který na Moravě předvedli, byl (jako pak všechny ostatní) z dílny Filipa Renče, jejich věrného obdivovatele. Téma Indiana Jonese v temné jeskyni plné přízraků a hořících nápisů KSČSSD jasně ukázalo, co ODS děsí nejvíce -- totiž možnost silné levo-levé koalice, která by nemu sela dělat středově nejasnou politiku drobných krůčků. Zatímco totiž se levice dokázala sbližovat, nebylo ještě vloni jasné, s kým se sblíží ODS. Jistě, byl tu po ruce onen univerzálně koaliční partner KDU-ČSL. Na toho ale nelze příliš spoléhat, neboť mu vymírá členská základna i voliči. Myšlenky pohlavní čistoty a kojícího mateřství nelákají mladé tolik, jako sex a hédonismus současného světa. Sex je ovšem u lidovců zásluhou bigotních katolíků, jakým je například poslanec Karas či Hnutí pro život, tabu. Unie svobody, ač by možná ráda zaplula zpět pod křídla ODS, nese dosud cejch "bandy zrádců" a navíc je zcela nepravděpodobné, že by se dostala do sněmovny. Evropští demokraté mají problém v podobě lídra -- odpadlíka od ODS, bývalého primátora Prahy Jana Kasla, kterého občanští demokraté nemusí stejně, jako nemusí své sarajevské pučisty z Unie svobody. Jen ztěží lze zapomenout hrozby kriminalizací za korupci na Magistrátu. A nikdo jiný, než tito partneři v té době nebyl v dohledu. Do voleb zbývalo ještě půl roku a zvuk ocílek nebyl zdaleka slyšet.

Rovný sjezd

Podle kritických členů ODS - účastníků kongresu -- se "sjezd" rozbíhal pomalu. První den se nesl pouze v duchu projevů. K oživení došlo až den druhý. I ten však ukázal to, co celý kongres -- že totiž ODS je příliš omezena desítkami stránek odborných elaborátů Modré šance, které zpracovala stínová vláda a není schopna z nich vytvořit jasná hesla. Jediné, co bylo v době kongresu jasné, byla negace toho, co vytvořila dosavadní vláda. Vysvětlování toho, co chce ODS, bylo a je doposud poměrně těžkopádné a občanští demokraté nedokázali (a dosud nedokáží) vytvořit protiváhu sociálnědemokratickému údernému heslu "sociální stát". Jejich podoba rovných daní i důchodů je i odborníky odmítána jako "asociální stát".

ODS nebyla zjevně připravena na to, že po nástupu Jiřího Paroubka by se mohla ČSSD odrazit tak razantním způsobem. Ukolébána Špidlovou malomluvností a Grossovou katastrofou, sotva otevřel ústa, nedokázala pružně zareagovat a náhlý vzestup preferencí spolus a asertivním až agresivním lídrem její představitele zaskočil. Mirka Topolánka, předsedu ODS zaskočil zjevně razantní Paroubek, který začal vůči politickým protivníkům používat jejich vlastní metody. Ránu oplatil ranou. Bez milosti, bez studu i pokory před dosavadními triumfátory. Ačkoliv Topolánek sám je znám svým nepříliš uhlazeným způsobem komunikace a tím, že rád dává na odiv své poněkud primitivní chacharství, u Paroubka mu podobný postup vadil a nenaučil se dodnes na ně reagovat. Stále si myslí, že sprostý může být pouze on. Byl si toho vědom i na brněnském kongresu, protože hned v úvodním projevu řekl : "A my dokola opakujeme, že v hulvátství není síla a chlubení neskryje programovou nicotu. ... Možná jsme kvůli tomu prohráli některé mediální bitvy, protože slušnost stále někteří považují za slabost. Slušnost ale není slabost. Dokážeme, že se slušností se dají vyhrát volby. Právě proto vyhrajeme." Z Topolánkových úst zněly tyto výroky zajímavě, nicméně po kongresu se choval jako obvykle... A chová se tak dosud -- alespoň k těm, kteří kladou, dle jeho mínění -- nevhodné otázky. Dojemné scénky z rodinného života nicméně přehrává s vervou.

Programový kongres ODS skončil mírově, ačkoliv se v zákulisí ozývaly hlasy, že Topolánek jako premiér bude pro ODS katastrofou a dokonce úvahy o tom, zda by nebylo lépe volby ještě jednou prohrát a zbavit se tak nynějšího lídra navždy. To Topolánek dobře věděl a znal i nevybíravé metody vnitrostranického boje uvnitř ODS. Budoucnost mu měla dát za pravdu.

Shit

Prohlášení o slušnosti dostalo trhliny ještě před tím, než bylo vůbec vysloveno. Již v květnu . A to poněkud překvapivě směrem do vlastních řad - Topolánek znesvětil ikonu ODS Václava Klause -- označil jeho obličej na plakátech kampaně ODS roku 2002 za fašizoidní. Posléze se snažil svůj výrok omluvit. Řekl, že byla věta vytržena z kontextu. "V žádném případě nemíním komentovat věci vytržené z kontextu a záměnu formy a obsahu," napsal tehdy šéf ODS v textové zprávě redakci Práva.

Bystě ale zareagoval časopis Týden, který uvedl, že Topolánek v rozhovoru s redaktorkou LN Renatou Kalenskou, který se odehrával před zraky publika v pražském divadle Archa, řekl: "Ty volby jsme prohráli mimo jiné také proto, že já pokládám závěr kampaně s tím, ať to moc nepřeženu, fašizoidním obličejem Václava Klause v žlutočerné barvě za obrovskou chybu."

V tištěné verzi Lidovek se však kontroverzní výraz v Topolánkově odpovědi neobjevil.

Časopisu šéf ODS řekl, že rozhovor byl součástí divadelního představení. "Já jsem částečně vystupoval jako herec. Nehledejte senzaci tam, kde není. Nevyjadřoval jsem se o Klausovi, ale o stylu kampaně."

Klaus pak poznamenal: "Nečetl jsem to, a proto nebudu reagovat..."

Topolánkův exces s fašizoidním obličejem Václava Klause nebyl ojedinělý. Ač proklamativně slušný, přesto neváhal evropskou ústavu označit za "shit". Stalo se to při stejné příležitosti, totiž opět v pražském divadle Archa , které uvedlo hru brněnského HaDivadla pod názvem Renata Kalenská, Lidové noviny od Jana Antonína Pitínského.

Na představení plynule navazoval živý rozhovor skutečné redaktorky LN Kalenské s pozvanou osobností, tedy Topolánkem. V témže představení také pravil, že v televizních duelech s Paroubkem prohrává proto, že Jiří Paroubek dělal "prasárny". Na jedno představení dost škod.

Topolánek se k větám o Klausovi příliš nehlásil. Sáhnout na ikonu se nevyplácí. "Já jsem nic z toho neautorizoval," řekl. Odmítavá slova na adresu žhavé fáze kampaně slýchal Klaus od straníků už v době předsednictví. Nikdo z ODS si ale dosud nedovolil tak ostrý odsudek. Na Pražském hradě nechtěli Topolánkovým slovům uvěřit. "To nemyslíte úplně vážně! ... I kdyby sdělení bylo pravdivé, prezident by na ně v žádném případě nereagoval," řekl Klausův mluvčí Petr Hájek. Vztahy mezi Klausem a Topolánkem se totiž na jaře roku 2005 zdály být klidné. Klaus ujišťoval, že s nástupcem dobře vychází: "Já s ním sebemenší problém nemám a mám pocit, že on se mnou také ne."

Představitelé vedení ODS se snažili výrok předsedy Mirka Topolánka omluvit. Podle prvního místopředsedy ODS Petra Nečase Topolánek mohl být obezřetnější.

Noc a den dlouhých vidliček

ODS však v té době -- tedy v květnu -- řešila ještě jeden problém -- cestu místopředsedy strany a pražského primátora Pavla Béma na Novou Guineu v době 60. výročí osvobození Československa od fašismu. Podle Bémových slov důvodem jeho nepřítomnosti byla dlouho plánovaná dovolená, "horolezecko-antropologická expedice na Papuu - Novou Guineu, jejíž termín se kvůli administrativním průtahům posouval až tak nešťastně, že se trefil právě do oslav 60. výročí". Jak řekl, veteráni k němu mají vždy otevřené dveře "a ne jen v době oslav, kdy se mnozí politici na jejich účet rádi zviditelňují".

V červenci pak Topolánek možnou povolební reformu české státní správy přirovnal k nacistické noci dlouhých nožů. Rozruch vznikl, když se na veřejnost dostal výrok, který Topolánek pronesl v debatě s podnikateli pořádané týdeníkem EURO: "Nečekejte ode mě nic jiného než noc dlouhých nožů. Ta prostě přijde."

Prohlášení mělo popsat záměr ODS nahradit po příštích volbách nezpůsobilé státní úředníky většími odborníky: termín se ovšem vztahuje ke krvavé čistce v nacistickém hnutí, kterou v roce 1934 rozpoutal diktátor Adolf Hitler. V rejstříků Topolánkových prostořekostí není výrok nikterak ojedinělý, zato může být v příkrém rozporu s jeho předvolebními plány. "Hlavním tématem naší volební kampaně bude pozitivní sdělení o programu ODS," řekl loni v červnu deníku Právo. ... Co dodat ...

Doležalův občanský autobazar

Navzdory všem těmto drobným "aférkám" - i skutečnosti, že po nástupu Paroubka ČSSD začala opět šplhat po žebříčku popularity, se v ODS mnoho nedělo. Až téměř do konce roku. Kdy vypukla aféra Doležal.

Vladimír Doležal, poslanec ODS a člen rozpočtového výboru sněmovny domlouval 800 tisícový úplatek pro radního a předsedu komise územního rozvoje Prahy 10 Tomáše Hrdličku (ODS). Michal Dvořák, podnikatel, se snažil údajně získat informace o tom, jak vyřešit svůj problém -- chtěl totiž prodloužit provoz autobazaru. Když se dozvěděl negativní stanovisko ze stavebního úřadu Prahy 10, Dvořák prý řekl, že udělá všechno pro to, aby jeho firma na pozemku zůstala. Poslanec Doležal uvedl, že smlouvu o pronájmu pozemku prodloužil až do konce roku 2009 magistrát. Nikoliv tedy radnice Prahy 10, která měla zamítavé stanovisko a jejímuž radnímu Hrdličkovi měl Doležal úplatek od podnikatelů směrovat. Poslanec proto tvrdil, že by úplatek nedával smysl. "Trvám na tom, že jsem si nikdy o žádné peníze neřekl, nikomu jsem žádné peníze nechtěl zprostředkovávat. To, že na některých schůzkách, a to jenom na jedné, zazněla z úst pana Dvořáka suma, to mě v té době akorát rozhodilo a nevěděl jsem, jak na to mám reagovat," uvedl Doležal. Jeho schůzky monitorovala policie a na základě i těchto tajných nahrávek požádala Sněmovnu o zbavení imunity. Mandátový a imunitní výbor nedoporučil sněmovně, aby poslance imunity zbavila. Dva jeho členové byli totiž pro vydání a devět proti. Po dlouhé diskusi se ale sněmovna rozhodla jinak, ačkoliv v takových případech se obvykle sněmovna řídí doporučením výboru. Premiér Jiří Paroubek jasně prohlásil, že navzdory názoru poslanců mandátového a imunitního výboru on doporučí klubu Doležala vydat.

"Pan Doležal není obviněn z politického deliktu, ale z deliktu kriminálního. Není věcí mandátového a imunitního výboru, aby nahrazoval soud," zlobil se Jiří Paroubek. Poprask pak vzbudil během debat o vydání -- tři dny před Štědrým dnem - ministr vnitra František Bublan který zatelefonoval přímo policejnímu prezidentovi a do Sněmovny si povolal na pomoc dva policisty.

"Poslanci zpochybňovali odposlechy v Doležalově případu. Tak za mnou přijeli policisté se spisem, aby dokázali, že není útlý, že jsou to dva šanony a že všechny úkony mají soudně povolené," vysvětloval Bublan přítomnost vyšetřovatelů ve Sněmovně. A pak šel za členkou mandátového výboru Zuzkou Rujbrovou z KSČM a snažil se verdikt ještě zvrátit. "Ptal jsem se jí, jak situaci řešit a zda je ještě možné o tom znovu jednat. Poslanci neviděli celý spis, jen výňatky," řekl Bublan, podle něhož jde o jasný případ korupce. Ministr vnitra touto snahou rozčilil Doležalovy stranické kolegy z ODS. "To je skandál! A pak že prý nejsou trestní věci ovlivňované. Srovnejte si tento postup s aférami sociálních demokratů, jejichž vyšetřování se zametá pod koberec," tvrdil místopředseda ODS Ivan Langer. "Státní zástupkyně rozhodla uvolnit spis, takže mandátový a imunitní výbor by mohl mít k dispozici všechny podklady pro rozhodování," podpořil Bublana předseda Sněmovny Lubomír Zaorálek z ČSSD. Před devátou hodinou začali poslanci hlasovat. Sociálním demokratům se spolu s komunisty podařilo Doležalovo vydání prosadit. Pro zvedlo ruku celkem 91 poslanců, proti byli jen čtyři. Paroubkovu příkazu se vzepřeli jen sociální demokraté Petr Lachnit a Evžen Snítilý. "Zaskočilo mě to," přiznal hned po hlasování vydaný Doležal.

Doležala poslanci rovněž odvolali z dozorčí rady České konsolidační agentury -- a nebyl jediný. Odvolán byl i šéf klubu ODS Vlastimil Tlustý.

Kolečko se polámalo

ODS se začala ocitat bez vlivu na ekonomické zákulisí a přestávala mít i relevantní informace. Kdo by prozrazoval tajemství někomu, kdo "může mít špinavé uši"?.

Navzdory tomuto neúspěchu a faktu, že jeho vztah s Mirkem Topolánkem je více než problematický, stal se Tlustý postupně důležitou "daňovou" postavou občanských demokratů. Zejména jeho "tlustá peněženka" se stala hitem. I když -- jak kde.... Podle odborářů by totiž udělala obrovskou díru do rozpočtu státu.

Roční deficit by se podle nich údajně mohl vyšplhat na 122 až 246 miliard korun. To podle toho, co vše se zahrne do příjmů a výdajů. Odborový svaz byl zděšen nejen z "rovné" 15ti procentní daně, ale i ze státem zaručeného příjmu "6 000 pro všechny" , což by údajně znamenalo propad příjmů státního rozpočtu 216 miliard korun. S dávkami pro děti by k tomu přibylo dalších 36 miliard Kč, celkem tedy minus 252 miliard korun. ODS tuto argumentaci však považuje za směsici účelových čísel.

Ekonomickými poradci ČMKOS jsou ale Martin Fassman a nestor české makroekonomie Miloš Pick. Vůbec nejvyššího deficitu minus 246 miliard korun by ODS, tvrdí experti z ČMKOS, dosáhla tím, kdyby se rozhodla ještě navíc zrušit odpisy u právnických a fyzických osob. Mzdové kolečko ODS, na kterém si může každý zájemce spočítat své budoucí příjmy, ukazuje, že právě za této varianty zůstane výdělečně činným k dispozici více peněz než dosud. Jde ale o tak zvanou "superhrubou" mzdu - tzn. že by jim poskytli dávky, které za ně platí na sociálním a zdravotním pojištění. ČMKOS tvrdí, že kromě A by ODS měla říci i B. Tedy jaké budou mít jednotlivé skupiny občanů výdaje. Mzdové kolečko podle odborů zohledňuje pouze dvě dávky - příplatek na dítě a sociální příplatek, ale podhodnocuje další dnešní sociální dávky, které také dotvářejí rodinné příjmy. Kolečko např. neuvádí příspěvek na bydlení, říkají odboráři. S Tlustou peněženkou si podle odborářských výpočtů polepší pouze vysokopříjmové skupiny obyvatel. Středněpříjmové skupiny by z ušetřených peněz - podle odborů - musely odkládat dvoj- až trojnásobně více, než je dnešní průměr (asi 500 Kč měsíčně) na penzijní připojištění, protože ODS navrhuje zaručit minimální důchod jen ve výši 20-25 procent průměrného hrubého příjmu (dnes je to zhruba 40 procent). Odboráři jsou přesvědčeni, že ODS podceňuje význam zrušených sociálních dávek v rodinném rozpočtu. Domácnosti by musely šetřit na dobu případné nezaměstnanosti či nemoci a platit si samy nemocenské připojištění. Více by utratily rovněž kvůli zvýšené DPH u potravin, za poplatky ve zdravotnictví a výdaje ve školství. Ačkoliv důchodci by, podle Topolánka, měli nulovou daň na potraviny, není jasné, jak by to chtěli udělat. Podle Tlustého by deficit rozpočtu veřejných financí činil v prvním roce po rozjetí těchto kroků přes 20 miliard Kč navíc k současnému propadu a ještě v roce 2010 se bude blížit 50 miliardám. Za rok 2005 ohlásila vláda schodek 56,4 miliardy korun, což bylo o 27,2 miliardy méně, než se původně předpokládalo.

Tato vize se ale velmi výrazně nelíbí ministru financí Bohuslavu Sobotkovi, který Tlustého prohlašuje za "daňového Mičurina". Podle ČSSD připravil Tlustý změny v daňovém systému, které zvýhodňují především skupiny s vyššími příjmy.

Vysvětlivky ke kalkulačce

ODS na začátku roku 2005 byla stranou vítězů -- a to ji možná "položilo". Občanští demokraté -- ke své škodě -- nedokáží potlačit svou touhu po moci, způsobenou více než dvanáctiletou abstinencí v opozici. Jejich razantní prohlášení mohou voliče spíše odradit -- spolu s programem, který spojuje sice zdánlivě více peněz pro každého, ale méně sociálních jistot. Hrozí nebezpečí, že po vítězných volbách mohou být volby předčasné -- až ODS začne realizovat své nedomyšlené nápady - jakými výpočty totiž ODS k závěrům došla, neumí vysvětlit ani Topolánek. Když ODS představovala daňovou kalkulačku -- aby prokázala výhodnost programu ODS -- chyběl na tiskové konferenci ten nejdůležitější -- Vlastimil Tlustý.

Topolánek ale dokáže rozlišovat, koho sice nemá rád, ale nemůže se jej zbavit a koho nemá rád (ať už z jakýchkoliv důvodů) a zbavit se jej může

Na "nepřízeň velkého vůdce" doplatila, podle kuloárových informací - stínová ministryně práce a sociálních věcí ODS Alena Páralová, která se ocitla kdesi v hlubinách kandidátky. Páralová byla přitom byla jediná, která byla schopna hovořit v ODS o sociální problematice, kterou pečlivě studovala, hlasem vážným, a ne výsměšným. Fakt, že ji představitelé ODS již ani nezvou na tiskové konference, svědčí o mnohém.

Konfederace nezávislých a KDS

Mirek Topolánek je sice předsedou ODS, ale rozhodně nikoliv vůdcem, jakého se nyní dočkali sociální demokraté v podobě Jiřího Paroubka. Topolánek budí dojem, že pouze reaguje na své protivníky. Paroubek jej během televizních debat dokázal zatím vždy rozložit, navzdory Topolánkovým velkohubým prohlášením, že Paroubek je kafemlejnek, který již domlel.

Topolánek není charismatickým vůdcem -- jeho image ostravského chachara mu před volbami nevystačí. Je možné, že je to způsobeno odříznutím Topolánka od praktické politiky a uzavřeností či jednogeneračností členské základny ODS. Poslanecký klub ODS Topolánek přímo nijak neovlivňuje, a i kdyby chtěl, narazí na odpor mnohých. Klub je totiž koalicí ODS z regionů, ODS z nadnárodních firem a managementu, a hrstku bývalých představitelů KDS. I hejtmané, stranicky příslušející ODS, řídí své kraje značně samostatně. Sydnrom většinových voleb zachvátil představitele individualismem tak, že se zdá, že ODS je pouhou konfederací či zájmovým sdružením nezávislých. Zdá se také, že centrála ODS na Jánském vršku nemá příliš velký vliv ani na senátory, kdy nevyužil své znalosti senátního prostředí.

Je otázkou, nakolik dokáže plebejský typ přitáhnout voliče, kteří volili noblesního až zpyšnělého elitáře Václava Klause či ostentativního snoba Miroslava Macka. Topolánkovy drsné žerty působí poněkud nuceně -- spíš jako někoho, kdo si dost dobře neví rady na ostravském předměstí.

Nadšení z předsedy strany nepanuje ani uvnitř členské základny ODS. Před volbami však nikdo po lídrovství netoužil. A charismatickou osobnost ODS nemá. Příliš pražský Pražák Pavel Bém má pověst konfliktního jedince, Petr Nečas někoho, kdo je příliš nakloněn křídlu bývalého KDS a "kdo se podělal jednou, podělal se po druhé, podělá se i po třetí...", jak se říká v narážce na jeho nešťastný výrok v době, kdy nejdříve přijal, pak vzápětí odmítl nominaci na ministra vnitra se slovy, že "někdo se na tomto postu udělá, jiný pak oddělá". Byl vtipný až příliš. Miroslava Němcová je sice přísná jak středoškolská profesorka, ale málo razantní. Noblesní euroskeptik Jan Zahradil, který o sobě prohlašuje, že je eurorealista, skončil v Evropském parlamentu. Nejspíš za trest.

Prázdný a falešný, ale až k nebi vzepjatý Topol

Někteří členové ODS přiznávají, že Topolánek je sice dobrý tahoun do voleb, ale jako premiéra si jej neumí představit. Topolánek není ani dobrý stratég. Pomineme-li jeho trvalou neschopnost komunikovat s médii, lze mu vyčítat, že například Modrou šanci -- která se měla stát předvolebním tahákem, zveřejnil příliš brzy -- téměř dva roky před volbami. Poněkud to připomíná nesmyslné billboardy US-DEU uprostřed volebního období. Kdo si na něj v tuto chvíli vzpomene? Od doby Modré šance ODS nepřišla s ničím zásadnějším -- volební program je jen zpřesněnou a přežvýkanou "šancí".

Topolánek je podstatně slabší, než Klaus. Klausovské charisma se pokouší nahrazovat jakousi hrubostí. Navíc není příliš vidět -- podstatně výraznější jsou Tlustý, Nečas, Langer, Bém a Němcová. Občas Tomáš Julínek, kterého je vidět spíše díky problémům zdravotnictví jako stínového ministra resortu. V této roli ale také působil značně rozpačitě proti tandemu Kubek + Rath. Ani on však není schopen přinést jasná řešení. Novou tváří ODS se zdá být Jiří Pospíšil, stínový ministr spravedlnosti. Je ale otázka, zda s ním "staří vlci" ve vedení ODS nezatočí stejně, jako s Alenou Páralovou, protože by mohl někoho z nich ohrozit.

Čisté ruce -- půl zdraví

Lékařští odborníci ODS, kteří měli jistý rozvoj napojený na rozpočet VZP, narazili na uhlazeně nafoukaného, ale o to věci znalejšího vůdce sociálně demokratických chirurgů. Ministr Rath a jeho stínový ministr Kubek se sterilní rouškou na ústech rozprášili sociální jistoty všech, kteří do té doby měli zdravotnictví za bezednou pokladničku. O funkci přišla nesestřelitelná ředitelka VZP Musílková, která k šípku poslala minimálně čtyři Rathovy předchůdce, skončil europoslanecký IZIP pánů Cabrnocha a Ouzkého. Skončila doba hájení nemocnic i jejich ředitelů, primářů i šéfů ústavů. Skončilo vyhazování peněz v mnoha nemocnicích. Skončil monopol předražených léků s "komerčními" lékárnami. Výsledek se musel dostavit. Začala válka.

Proklamovaný "dluh VZP" ve výši asi 14 miliard, neobsahuje minus na účtu, ale peníze po lhůtě splatnosti. Proti tomu protestovali lékaři za Milady Emmerové. Řešením byla nucená správa nad VZP. Hlavním problémem byla jednak neexistence jasné smluvní politiky vůči zdravotnickým zařízením (obrovské množství výjimek, podivné smlouvy atd.), jednak problémy v hospodaření VZP jako takové (IZIP, Pohoda, Mořský koník, investice do staveb atd.). Odhad úspor z nucené správy , které byly zapříčiněny šmejdovinami je v provozním fondu a fondu prevence 0,5 miliard ročně, ze základního fondu (placení péče) až 5 miliard ročně. Miliarda je tisíc miliónů.

Další porážkou občanských demokratů je koncept neziskových nemocnic, problém privatizace nemocnic -- hlavně ve Středočeském kraji, kde byla vyhlášena soutěž na prodej a pronájem většiny nemocnic. Šlo o prodej nemocnic, včetně pozemků kolem. Například jen v nemocnici Třebotov se jedná o 181 tisíc metrů čtverečních pozemků - lesopark a ornou půdu. Neziskový koncept nemocnic jako páteře veřejného zdravotnictví je standardním systém ve světě. V civilizovaném světě. Pokud se nedíváme do Thajska, Guineje nebo Bangladéše... O nutnosti finanční spoluúčasti pacientů, kterou ČSSD odmítá, občanští demokraté také nikoho výrazně nepřesvědčili. Novináři ekonomických týdeníků nebo manažeři korporací, sídlící v Praze, nejsou měřítkem celého státu. ODS má I filosofický problém -- je zdravotnictví veřejnou službou, nebo musí existovat pouze a jedině na tržním principu -- za pseudokonkurence pojišťoven, prostřednictvím privatizace celého zdravotního pojištění i zdravotnických zařízení. Proč? To ještě nikdo neřekl tak, aby se kdokoliv starší nevyděsil. A starších lidí je v České republice mnoho. Smluvní jistota soukromých zdravotnických zařízení, dědění praxí, prodej praxí -- to jsou zákony, které jsou schváleny parlamentem a které navrhl Rath. Nikoliv Cabrnoch, nikoliv Julínek. Proti všemu je ODS I v Senátu a modlí se za nesouhlas prezidenta. Jen proto, že to vše navrhl Rath.

Občanští demokraté si předsevzali, že zdraví bude za peníze. Ono už je, ale jelikož daně korporací nikdo nevidí, zatímco vlastní peněženku ano, s optimismem se k nim přidávají jen ti bohatí, zdraví a mladí. Prozatím.

Zn.: Musí bejt nahej i voblečenej, vostrej a slušnej, ráznej a uhlazenej, prostě liberální i konzervativní

Lídra zatím ODS hledá. Nemá jej. Což je jedna z věcí, která by se po volbách mohla ODS ošklivě vymstít. Druhá věc, která číhá na občanské demokraty jako nalíčená past, je touha po moci a ekonomických požitcích z ní. Třetí věcí je jejich chápání státu jako podniku -- se všemi nebezpečími, plynoucími z mikroekonomického pohledu na politiku. Pro stromy nevidí les, krajinu ani planetu.

A ta se před očima všech změnila. Začalo pršet.

Související informace

Vzkaz Klause voličům: homosexuálové se nám hnusí... ZDE