4. 7. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
TU 160
4. 7. 2006

Moskit aneb povrchní informace nepřinášející bezpečí tak jako tak

Raduga P-270 Moskit (kódové označení NATO SS-N-22 Sunburn) je jedna z prvních ruských nadzvukových křižujících střel třídy Klab s tzv. ramjet pohonem. Je vybavená aktivním radarem ARGS-54 a satelitním systémem Glonass. Je následovnicí 3M10/RK-55 Granat (SS-N-21 Sampson), RPK-2 Vjuga (SS-N-15) a SS-N-9 Siren. Moskit byl sice designován původně jako protilodní, odpalovaná z křižníku (Sovremennyj) či hlídkové lodi (Tarantula III), ale postupem modernizace byla adptována pro odpalování ze země (těžké nákladní auto), z ponorek i ze vzduchu (Suchoj Su-30, Su-33 / Su-27K , Su-32FN/34, Tupolev Tu-142M, Tu-22M3). Výhodou totiž je vysoká rychlost a schopnost samostatného manévrování, která znemožňuje balistické výpočty protiraketových deštníků.

1. 11. 2001 Zlé znamení pro jaderné odzbrojení ZDE

Varianty této střely 3M80, 3M80M, 3M82 (Moskit M), případně ASM-MMS / Kh-4 dosahují rychlosti Mach 3, víc než srovnatelné americké střely Harpoon či francouzské střely Exocet. Verze 91RE1 (a 91RE2) mají dolet už více než 300 km, První verze měla dostřel 250 km, k jejímu odtajnění došlo v roce 1992 na moskevské Air Show, pak v Abu-Dhabi v roce 1993, znovu pak na Ural Expo-2000. Křižující střely Raduga třídy Kh-55 Granat Kh-55SM (NATO kód AS-15 'Kent-B') jsou sice pomalejší (571 to 917 km/h), ale vybaveny dopplerovským radarem a mají dolet 2500 (Kh55) až 3000 km (Kh-55SM). Nosičem je Tu-95MS16 či Tupolev Tu-160 (2,220 km/h, výška 15 km, dolet 12 300 km) a uveze jich 12-16. Námořní verze 3K-10 Granat je určena pro odpal i z ponorek třídy Akula. Pozemní varianta RK-55 (SSC-X-4) je prý ve vývoji. Ukrajina měla 18 střel Kh-55 prodat v roce mezi léty 1999-2001 do Iránu, který pro ně adaptoval nosič Su-24 a Číny (ITAR-TASS, 18. 3. 2005). 575 raket vrátila Ukrajina Rusku.

Nadzvukové střely s ramjet pohonem GELA Raduga Kh80 (3M25 Meteorit-A, NATO AS-X-19 KOALA, dolet 5000 km, Mach 2.5, 2x200 kT ), či Kh-90 (Mach 4, 3,000 km, stealth) či Raduga Kh-22MP Burja (3,600-4,000 km/h, 550 km, 350 kT), Kh-22B (Mach 6, s nosičem Tu-22K , Tu-95K-22 či Tu-95MA či pozemní verze P-750 Meteorit-M jsou už daleko větším nebezpečím.

Nejnověji známou křižující střelou ve výzbroji Ruské armády je prozatím prý nejaderná X-555, stealth X-65S (nosič Tu-160) s doletem 2500 až 3500 km, 50-100 m nad terénem a přesností zásahu 20 m. Čína má řadu křižujících střel - ChangFeng, HongNiao a DongHai, s doletem mezi 400 a 1800 km, vybavené inertním navigačním systémem, GPS, GLONASS i systémem porovnávání terénu. Během války v Zálivu, 80% křižujících střel Tomahawk zasáhlo cíl s přesností 3 m na vzdálenost 1600 km. Dá se předpokládat vcelku logicky, že klíčové prvky protiraketové obrany protivníka se stanou i v konfliktech budoucích prvým cílem těchto rychlých, nijak nezachytitelných predátorů. Na obou stranách pomyslného válčiště.

                 
Obsah vydání       4. 7. 2006
4. 7. 2006 Používání ekologických svítidel by zabránilo globálnímu oteplování
5. 7. 2006 Ochránci přírody si budou stěžovat v Bruselu na CzechTek Štěpán  Kotrba
5. 7. 2006 Bublina a Zimní cesta - dva další vynikající filmy Jan  Čulík
5. 7. 2006 Trierova Repríza: Pozoruhodně citlivý a zajímavý film Ema  Čulík
5. 7. 2006 Trier's Reprise: A Remarkably Sensitive Film Ema  Čulík
5. 7. 2006 Hrubeš a Mareš a Tideland mají hodně společného Jan  Čulík
3. 7. 2006 Ztracené město: příliš mnoho Hollywoodu Ema  Čulík
3. 7. 2006 Andy Garcia's The Lost City: Too much glitz Ema  Čulík
4. 7. 2006 Rafťáci: Zábavný, příjemný film Jan  Čulík
4. 7. 2006 ■ ■ ■ Ivan  Blatný
3. 7. 2006 Hřebejkova schematická Kráska v nesnázích Jan  Čulík
3. 7. 2006 Odpovědnost člena Rady a odpovědnost partajního sekretariátu Štěpán  Kotrba
4. 7. 2006 Němečtí lékaři lavinovitě stávkují Richard  Seemann
4. 7. 2006 Dopravní značky na ulicích pověšené... Jakub  Tayari
4. 7. 2006 Mohlo to být horší Egon T. Lánský
1. 7. 2006 Korejská umanutost a mezilidské vztahy Jan  Čulík
1. 7. 2006 Ještě žiju s věšákem, plácačkou a čepicí Jan  Čulík
2. 7. 2006 Toyen a mladí kluci Jan  Čulík
3. 7. 2006 Květen 2006: doposud nejvyšší návštěvnost stránek Britských listů
4. 7. 2006 Vojenská základna USA v ČR? Řekněte NE!
3. 7. 2006 Problém amerických základen v ČR Josef  Vít
4. 7. 2006 Pan Vít se zase nechal unést
5. 7. 2006 Špinění Josefa Víta Zdeněk  Wognar
4. 7. 2006 Moskit aneb povrchní informace nepřinášející bezpečí tak jako tak Štěpán  Kotrba
4. 7. 2006 Kapitalistická likvidace důchodců a dětí s křesťanským požehnáním Petr  Hušek
3. 7. 2006 Ekologismus je špatný, protože lže Ivan  Brezina
4. 7. 2006 Kto príde po Murínovi, ak nie potopa? Štěpán  Kotrba
4. 7. 2006 Mužom ide o život Gustáv  Murín
4. 7. 2006 Některé aspekty moderního ateistického pacifismu František  Stočes
4. 7. 2006 Gruzínská prokuratura bude řešit trestní oznámení na Sorose Stanislav  Kliment
3. 7. 2006 Je to adekvátní prezentace informace (nebo "faktu", anebo čeho)? Miloš  Dokulil
8. 7. 2005 Hus, Konstantin a Metoděj Jaroslav  Štemberk
3. 7. 2004 Konstantin a Metoděj mezi Římem a Byzancí Jiří  Ovčáček
3. 7. 2006 Amputace zdravé končetiny Bohumil  Kartous
2. 7. 2006 Světová obchodní organizace nepřekročila svůj stín Ludmila  Štěrbová
3. 7. 2006 Český sen? Sandra  Wain
3. 7. 2006 Šikana v blázinci Miroslav  Kodet
12. 6. 2006 Hospodaření OSBL za květen 2006
22. 11. 2003 Adresy redakce