4. 7. 2006
Kto príde po Murínovi, ak nie potopa?Falešné interpretace statistikreakce na článek Gustáva Murína "Mužom ide o život" Autor slovenského televizního cyklu o budoucnosti lidské civilizace Kto príde po nás, ak nie potopa, Gustáv Murín je tématem agresivity a nadvlády feministek poslední dobou posedlý. Počet materiálů, které za poslední měsíc publikoval v Britských listech na toto téma, svým rozsahem přesahuje plodnost i těch nejagresivnějších feministek. Nutno říct, že zde nepublikoval na jiné téma. Kdybych byl psychoanalytikem, širokým obloukem bych se vyhýbal jeho matce. Kdybych byl jeho sousedem, podezíravě bych si prohlížel jeho manželku, zda čirou náhodou nerajtuje kobyly a nenosí i domů tenký, ale o to pevnější bičík. Murínově patriarchální frustraci se lze ale spíše usmát. Vypovídá o autorovi lépe, než diagnóza. |
Muži sú v súčasnosti stále slabším pohlavím a na záchranu ich životov by mala táto spoločnosť pamätať . Murín takto komentuje údajně vysoký počet sebevražd mužů a dovozuje z toho dokonce na základě citátu "genocidu" mužského pohlaví. Murín přehání. Záměrně a efektně. Ale s objektivitou si problém nedělá... Fascinace "objektivním" přísptupem a "vědeckostí" argumentace dodává jeho tezím prvoplánové pravdivosti. Naštěstí jsou sebevraždy poměrně přesně statisticky zpracovaným tématem. Samovraždy mužov ďaleko prevyšujú samovraždy žien. Na Slovensku tvoria až 84% (637 z celkového počtu 757 v roku 2001)! Najviac ohrození sú nezamestnaní muži nad 40 rokov. Vysoký počet týchto tragédií je aj v Litve, Maďarsku a škandinávskych krajinách. Vo Švédsku si denne siahnu na život štyri osoby, prevažne muži. Každý týždeň spácha v Británii samovraždu v priemere 12 mladých mužov vo veku od 15 do 24 rokov. .... K tomu sa najnovšie pridávajú (ako príslovečná posledná kvapka?) aj opakované agresívne kampane feministiek, ktoré vedú v konečnom dôsledku k ohrozeniu pozície mužov v práci (falošné obvinenia z obťažovania), strata domova (zákon o vykázaní) a strata elementárnej úcty vo vlastnej rodine (izolácia detí od otcov a vytrvalá kampaň o nepotrebnosti mužov v rodine). Stačí navršit vedle sebe fakta, ničím nepodložené teze a nedělat si starosti s potřebou důkazu a souvislostí. Vždyť jedno číslo vypovídá o zbídačování mužů stejně, jako celá statistika... Papír snese vše, internet ještě víc. Podle zpráv britské Office for National Statistics došlo v roce 1996 CELKEM na území Velké Británie k 5 905 dokonaným sebevraždám, přičemž pokusů bylo na 140 000. 4634 sebevražd se stalo na území Anglie, 143 na území Severního Irska, 845 na území Skotska, 283 ve Walesu. K 378 sebevraždám došlo v témže roce na území Irské republiky. Pravdou je, že 75% z těchto osob jsou muži. A jen 785 osob je "mladých". To jsou dva denně..., přibližně 15 týdně. Na ulicích pod koly automobilů zemře víc mladých lidí... Sebevraždy podle této statistiky tvoří v kategorii mladých pouhých 20% úmrtí. Nejvíce sebevražd u mužské populace 16-64 let bylo v letech 1982 - 92 mezi soukromými zemědělci - farmáři. 38% z nich se upálila. Druhou nejohroženější skupinou byli medici. Ti se většinou otrávili. Nejméně, pouze 29 sebevražd, bylo mezi knihovníky... Jak zemřeli ti, statistiky nehovoří... Jen o málo méně sebevražd, než mezi univerzitními pedagogy. U žen bylo ve stejných letech nejvíce sebevražd mezi ošetřovatelkami a zdravotními sestrami - dvacetkrát víc, než u jiných socioprofesních skupin. Nejčastějšími příčinami sebevražd mladých lidí v Británii v letech 1986-96 byl alkoholismus a toxikomanie, ztráta zaměstnání, sexuální a psychické zneužívání a vězení. V roce 1995 bylo 20% procent všech vězeňských sebevražd u mladých lidí pod 21 let. Suicide in the UK and Ireland ZDE Co z toho vyplývá? Nic z toho, že by hlavní příčinou byl podlý útok feministek na mužské mužství. Prostě a jednoduše, vyrovnání se se složitostí a tvrdostí světa "industrializované" a na "úspěchu" a penězích postavené, sociálně stratifikované společnosti nevydrží psychicky labilnější jedinci. Fakt, že množství sebevražd není během deseti let nijak drasticky stoupající, hovoří spíše o Gaussově křivce, než o feminizaci společnosti či globalizaci... Nejinak tomu bylo ve zbytku světa. WHO: Počet sebevražd na 100 000 osob, 15-24 let, 1991-1993
Zdroj: World Suicide Facts 1993 Tato statistika nevypovídá nic o ochabujících penisech či nepohyblivých spermiích. Ani o rozdílech mezi "muži frustrovanými dekadentní feminizací společnosti" a "muži z tradiční společnosti, ve které je muž pánem tvorstva". Švédsko, které je proslulé tím, že zde muži i močí vsedě, aby neuráželi svou "jiností" ženy, země ve které v letech výše uvedeného zkoumání už nevládli Riksdagu socialisté Palmeho či Carllsonova střihu, ale od roku 1991 poprvé po 63 letech koalice středu v čele s Carlem Bildtem a Moderate Party, je na tom s počtem sebevražd daleko lépe, než Rusko, o jehož feminizaci či nedejbože sekularizaci by se dalo s úspěchem pochybovat... Nesedí ani religiozita. Rusko je stejně religiózní jako Španělsko, byť jiné denominace... Nesedí ani vzdělanost či HDP na hlavu. Litva a USA opravdu nemají nic společného. Prostě tradiční statistické škatulky neodpovídají do chvíle, než začneme počítat hustotu obyvatelstva ve vztahu k velikosti sídlištních celků. Pak zjistíme, že řídkost osídlení oblastí ve vazbě na nedokonalost dopravní infrastruktury a nedostupnst sítí sociálních a zdravotních služeb vykazují statisticky přímou úměru na počet dokonaných sebevražd. Výjimkou je Švýcarsko a Rakousko, kde se na vysokém počtu mohou podílet hory, činící i poměrně husté osídlení tragicky nedostupným. Dalším zesilujícím faktorem může být nadměrná spotřeba tvrdého alkoholu na hlavu. Asi bychom našli ještě závažnou korelaci mezi početm sebevražd a množstvím infarktů a rakoviny, či neléčených psychotických onemocnění v populaci, souvisejících s úrovní lékařské a psychiatrické péče. Zajímavé údaje poskytuje i podrobná statistika sebevražd v Americe. Ukazuje se, že bílí Američané páchají sebevraždy daleko častěji, než Latinos, Asijci či Afroameričané. Pouze indiáni jim konkurují. Statistika sebevražd v USA v letech 1994 - 2003: U.S.A. SUICIDE: 2003 OFFICIAL FINAL DATA ZDE Nicméně, žádná z dostupných statistik nesvědčí o Murínovské protifeministické hysterii. Ta zůstává dobře prodejnou, populisticky dráždivou konzervativní demagogií, přednášenou s provokativní lehkostí, kterou lze autorovi jen velmi tězce vyvrátit a už vůbec ne ho přesvědčit, že svět, ve kterém by chtěl žít, se tak jako tak bez žen, tvořících polovinu populace a žádajících polovinu moci, neobejde. "Osvobozená domácnost" a další aspekty sekulární modernity, umožňující ženám plné začlenění do společnosti včetně mocenské rovnoprávnosti, je součástí euroamerické, a zvláště evropské civilizace už více než tři generace. S ním se pojí i odklon od náboženství, atomizace rodiny a nepotřeba katolické podoby partnerských svazků jako "svátosti manželské". Pokud na Slovensku chtějí mít černou tmu sutan na věčné časy a nikdy jinak, s ústředním přikázáním pro ženy Kinder, Küche, Kirche, ať ji tam mají. Už tam mají vládní koalici Roberta Fica, Vladimíra Mečiara a Jána Sloty. Dobře jim tak. Po nás potopa. Slovenský přístup k alkoholu, feminismu, sexu a politice je obdobný - hop na kozu... Gustáv Murín: V časoch našej mladosti kniha staroindickej erotiky Kámasútra mne ani mojim rovesníkom takmer nič nedala. A tak metóda "hop na kozu" je dodnes asi oveľa úspešnejšia, ako napríklad "štiepanie bambusu". Gustáv Murín: rozhovor s Markem Vašutem - Ženy sa naňho lepia ako na mucholapku, in Koktail, PRAVDA, 16. 6. 2006 ZDE |
Genderová nerovnost ve společnosti | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
4. 7. 2006 | Mužom ide o život | Gustáv Murín | |
4. 7. 2006 | Kto príde po Murínovi, ak nie potopa? | Štěpán Kotrba | |
29. 6. 2006 | Kdo by byl "dáma"? | Lenka Vytlačilová | |
29. 6. 2006 | Pracovní podmínky českých žen | ||
28. 6. 2006 | Sex s pětiletými dětmi je pedofilie | Lenka Vytlačilová | |
28. 6. 2006 | Ochrana před domácím násilím není protidemokratická | Jan Potměšil | |
28. 6. 2006 | Je to inak | Gustáv Murín | |
28. 6. 2006 | Zaskočila mě sprostá kampaň proti Gustávu Murínovi | ||
27. 6. 2006 | Vykázaní z rozumu | Gustáv Murín | |
26. 6. 2006 | Nenávist paranoidních a zakomplexovaných pitomců nezná mezí | ||
23. 6. 2006 | Ani nenávisť nepozná hraníc | Gustáv Murín | |
23. 6. 2006 | Jsem obětí feministek | Lenka Vytlačilová | |
22. 6. 2006 | O domácím násilí | Jan Potměšil | |
20. 6. 2006 | Láska nezná hranic | Darina Martykánová | |
19. 6. 2006 | O životy sa nelosuje! | Gustáv Murín |