5. 4. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
National security strategy of USA
5. 4. 2006

Amerika ve válce

Prezident George Bush schválil novou Národní bezpečnostní strategii Spojených států amerických. Snaha udržet převahu USA nad zbytkem světa pokračuje.

Síla a transformační diplomacie -- tak by se dal stručně vyjádřit obsah nové, přibližně padesátistránkové Národní bezpečnostní strategie USA, kterou v polovině března podepsal americký prezident George Bush. Literárně vzato je nová strategie zvláštní dokument: jednotlivé kapitoly začínají citacemi z předcházejícího, stejně nazvaného dokumentu z roku 2002. Tyto citace definují úkol, pak následuje seznam úspěchů a přehled trvajících problémů či cílů.

V předcházejícím znění strategie byly zajímavé především čtyři teze:

  • Podle staré strategie disponují Spojené státy bezprecedentním a s nikým neporovnatelným vlivem a silou. To je "okamžik příležitosti" pro USA.
  • Povaha a motivace "darebáckých států" naznačují, že na ně nepůsobí hrůza jaderných zbraní. Zastrašit tyto státy možnou odpovědí nelze, neboť jejich vůdcové jsou ochotni riskovat, připraveni hazardovat se životy vlastních lidí a bohatstvím národů.
  • Krátká pasáž o mezinárodním právu byla věnovaná výkladu odvěkého práva na sebeobranu.
  • Již v předmluvě k celému dokumentu prezident USA psal, že "ve jménu zdravého rozumu a sebeobrany Amerika bude jednat vůči vznikajícím hrozbám ještě předtím, než se plně zformují". Preventivní úder proti bezprostřední hrozbě byl vyhlášen za legitimní, a to i tehdy, když panuje nejistota pokud jde o místo a čas možného nepřátelského útoku. V textu se pak uvádělo, že Spojené státy budou usilovat o podporu svého úsilí ze strany mezinárodního společenství, ovšem "nebudou váhat jednat samostatně, když to bude nutné".

Žádný z těchto principů nebyl v nové strategii zpochybněn či dokonce odvolán.

Staronové cíle

"Amerika je ve válce" -- tak zní první věta z prezidentovy předmluvy k nové strategii. Sděluje, že se situace po 11. září 2001 nezměnila. Výstavba armády a bezpečnostních orgánů je vnímána jako úkol udržet převahu USA nad zbytkem světa. Právo je sice zmiňováno, ale nikoliv mezinárodní právo -- důraz je kladen na dodržování a prosazování práva v ostatních zemích. Zahraniční politika je především spojována s nevojenskými nástroji a akcemi společně se spojenci. Ovšem v pasážích o nebezpečí šíření jaderných zbraní lze opět nalézt větu, že "jestliže to na základě odvěkého práva na sebeobranu bude nutné, nezříkáme se užít sílu ještě předtím, než budeme napadeni, i když panuje nejistota ohledně času a místa nepřátelského útoku".

Jako největší nebezpečí jsou v nové strategii ukázány darebácké státy, terorismus a šíření jaderných zbraní. Je pozoruhodné, že ve výčtu třinácti nástrojů ke "zničení tyranie a na podporu efektivní demokracie" chybí použití vojenské síly. V celém dokumentu je naopak patrná orientace na tzv. barevné revoluce. A to ve chvíli, kdy se takovéto politické aktivity dostaly na postsovětském prostoru do zřejmých problémů. Akcent na šíření a podporu demokracie má dostat podobu transformační diplomacie. Ta je pojata jako úkol "hledat a podporovat demokratická hnutí a instituce v každé zemi a kultuře s konečným cílem ukončit tyranii v našem světě".

Dokument ale nepojednává jen o oblasti vojenství a občanské společnosti, ale i o svobodné ekonomice. Posloužit mají i příklady úspěšných zemí, jejichž "moudré vedení a výběr ekonomické politiky" slouží jako vzor. V dokumentu je i seznam takovýchto zemí: Jižní Korea, Tchaj-wan, Irsko, Polsko, Chile, Botswana -- a Slovensko...

Terorismus a šíření jaderných zbraní

Nebezpečí terorismu prý vyrůstá z politického odcizení, zlosti na ostatní, ze subkultury konspirace a falešných informací a z ideologie, která ospravedlňuje vraždění. Tedy z žádné objektivní sociálně-historické kolektivní zkušenosti či chudoby a útlaku. Základním úkolem v boji proti terorismu je prevence, přičemž tvrdé jádro teroristických uskupení musí být "pronásledováno, zabito nebo zajato". Jako lék na terorismus je předepsána demokracie. Ta je chválena na všech stránkách dokumentu -- několik měsíců po řádění hurikánu Katrina lze například v doktríně nalézt tvrzení, že demokracie se vypořádává s živelními katastrofami lépe než jiné režimy.

Principy politiky zaměřené proti šíření zbraní hromadného ničení patří k nejzajímavěji definovaným zásadám nové americké strategie. Tato politika rezignuje na možnost, že by se k darebáckým státům či teroristům dostaly některé důležité technologické komponenty a znalosti nutné pro sestrojení jaderných zbraní. Pozornost soustřeďuje na úsilí, aby nezískali "podstatné složky štěpných materiálů". V této souvislosti strategie definuje dva cíle: zabránit státům získat kapacity k produkci štěpného materiálu vhodného pro sestavení jaderných zbraní; zabránit předání štěpných materiálů darebáckým státům či teroristům ze zemí, které mají kapacity pro výrobu odpovídajících štěpných materiálů. Mimořádná pozornost je věnována Íránu a Severní Koreji; dokument ovšem zdůrazňuje, že zahraniční politika USA k Íránu a Severní Koreji má mnohem více výhrad, než je jejich jaderný program.

Regionální problémy

Výsledek intervence v Iráku je představen jako úspěch. Dokument předkládá plán vypořádání se s dílčími nedostatky, které v Iráku přetrvávají, zdá se však příliš obecný. Doktrína pak přináší přehled regionálních výzev, jimž má být věnována pozornost. Je to především -- řečeno jazykem tohoto dokumentu -- genocida v Súdánu, kolumbijští partyzáni a drogoví obchodníci, demagog vládnoucí ve Venezuele, který podkopává demokracii a destabilizuje region, diktátor na Kubě, barbarský povstalecký kult v Ugandě, konflikt v Etiopii a Eritreji a maoisté v Nepálu. Naopak například Kosovo není zmíněno ani jednou, situace tam je zřejmě pokládaná za vyřešenou.

Nová strategie obsahuje i varování adresované Kremlu, že "úsilí zabránit demokratickému vývoji doma a v zahraničí bude překážet rozvoji vztahů Ruska se Spojenými státy, Evropou a jejími sousedy". Obdobně dokument sice uznává "dramatický ekonomický úspěch" Číny, ale změny v této zemi pokládá za nekompletní. Mezi hříchy pekingské vlády, které dokument vyčísluje, je i "trvající čínský vojenský rozvoj netransparentním směrem". Zároveň je ale zdůrazněno, že i v novém strategickém prostředí americké "bezpečné, věrohodné a spolehlivé jaderné síly stále hrají rozhodující roli". A k odstrašení nepřítele má sloužit i modernizace ofenzivních jaderných sil. Jak píše americký neokonzervativní politolog Robert Kagan v knize Labyrint síly a ráj slabosti, "musíme podporovat kontrolu zbrojení, ale ne vždy svého vlastního. Musíme se řídit dvojím metrem."

Nukleární převaha

Shodou náhod souběžně s novou strategií vyšel v prestižním americkém časopise Foreign Affairs článek Keira Liebera a Daryla Presse nazvaný Vznik nukleární nadřazenosti USA... Základní ideou tohoto článku je teze, že padesát let trvající možnost vzájemného zaručeného zničení mezi USA a Ruskem zmizela. Už prý neplatí, že v případě překvapivého napadení Ruska by byly Spojené státy ohroženy odvetou. "Po skončení studené války byl (americký) nukleární arzenál významně vylepšen," a to ve všech charakteristikách. Naopak ruský upadal.

Citovaný článek zdůrazňuje, že modernizace jaderných sil USA nebyla namířena proti darebáckým státům či terorismům. Současné a budoucí jaderné síly USA jsou projektovány tak, aby byly "schopny preventivního odzbrojovacího úderu proti Rusku nebo Číně". Autoři tvrdí, že vypočítali, že překvapivým americkým útokem může být ruský i čínský jaderný arzenál zničen a případné jeho zbytky mohou být zachyceny protiraketovou obranou. Představa, že tomu někdo v Bílém domě uvěří, je děsivá.

Celkově však upravená podoba Národní bezpečnostní strategie USA vyznívá méně ofenzivně než verze z roku 2002. Z původního znění se dalo řadu měsíců dopředu odvodit, že začne intervence v Iráku. Z nového znění nevyplývá, že bude útok proti Íránu; snad jen selektivní letecké údery. Ovšem i transformační diplomacie se má opírat o rostoucí vojenskou sílu. Jak píše americký politolog, ekonom a historik Immanuel Wallerstein v knize Úpadek americké moci, vracíme se k "nejstaršímu příběhu v dějinách hegemonistických mocností. Dominantní mocnost se soustřeďuje na vojenství, kandidát na nástupce se zaměřuje na ekonomiku. Tento druhý přístup se vždy vyplácí, a to značně."

Článek vyjde ve čtvrtek v českém týdeníku Ekonom a slovenském týdeníku Slovo

Národní bezpečnostní strategii Spojených států amerických - dokument v angličtině ZDE

                 
Obsah vydání       5. 4. 2006
5. 4. 2006 Hon na čarodějnice na amerických univerzitách
5. 4. 2006 Amerika ve válce Oskar  Krejčí
5. 4. 2006 Jak Aneta Langerová bojuje proti komunismu u Thermopyl Bohumil  Kartous
5. 4. 2006 Toulám se Josef  Krutil
5. 4. 2006 Michael  Marčák
5. 4. 2006 Zelený postmaterialismus jako hit sezóny Pavel  Pečínka
5. 4. 2006 Zelená neznalost nebo úmysl? Štěpán  Kotrba
5. 4. 2006 Oddělit mezi nevládkami "zrno od plev" Ivan  Brezina
5. 4. 2006 Michael  Marčák
5. 4. 2006 Blair bude v britské televizi zřejmě postaven před soud jako válečný zločinec
5. 4. 2006 Ruské dohody o potrubí u moučníku Egon T. Lánský
5. 4. 2006 Ryba, která vás vytáhne z letargie Jan  Klusáček
5. 4. 2006 Spočítejme si, jak nám to po volbách spočítají Pavel  Viktorin
5. 4. 2006 Bobošíková nebude mlčet
5. 4. 2006 Klienti hradní manipulace esemeskováním Oldřich  Průša
5. 4. 2006 Nový zákon o nemocenském pojištění je špatný Jan  Faltýsek
5. 4. 2006 Smrt čeká v pořadí Filip  Rožánek
5. 4. 2006 Poslanci superprivilegovanými zaměstnanci Stanislav A. Hošek
5. 4. 2006 Zpracovatelé odpadu v Česku Karel  Mašita
4. 4. 2006 Voda a vzduch, ale hlavně peníze ze zahraničí blízkého i vzdálenějšího Egon T. Lánský
4. 4. 2006 Mimoúrovňová křižovatka Malovanka v Praze 6 -- skandál v právním státě! Petr  Kužvart
4. 4. 2006 O zbloudilé velrybě a smrti médií Jan  Paul
4. 4. 2006 Britský ministr obrany: Změňte Ženevské konvence!
4. 4. 2006 Pravičáci, snobové a rozkejdaný Zeman Stanislav  Křeček
4. 4. 2006 Katolicismus a svoboda, dva neslučitelné pojmy Milan  Valach
12. 2. 2006 Hospodaření OSBL za leden 2006
22. 11. 2003 Adresy redakce

Budoucnost NATO a OSN RSS 2.0      Historie >
5. 4. 2006 Amerika ve válce Oskar  Krejčí
22. 3. 2006 NATO - Rusko v historických a politických souvislostech Miroslav  Polreich
20. 3. 2006 Česká televize uvádí na pravou míru... Štěpán  Kotrba
20. 3. 2006 Spojené státy a Indie: noví nejlepší přátelé? Immanuel  Wallerstein
14. 3. 2006 Vztahy NATO - Rusko : nová kvalita   
7. 8. 2004 Powell podepsal dohody o modernizaci radarové základny USA v Grónsku Štěpán  Kotrba
6. 8. 2004 Global Trends 2015: A Dialogue About the Future With Nongovernment Experts   
9. 7. 2004 Spojené státy tajně jednají o výstavbě raketové základny v České republice Stanislav  Kliment
21. 6. 2004 Bush: Peniaze na novú jadrovú zbraň Jakub  Topol
21. 6. 2004 OSN: Pomoc třetímu světu je nedostatečná Simone  Radačičová
13. 4. 2004 Podajú si Mečiar s Klausom ruky v NATO a EÚ? Peter  Weiss
16. 2. 2004 Francie a Británie chtějí společně stavět letadlové lodě nové generace   
2. 12. 2003 Rumsfeld odmítl pochválit novou obrannou iniciativu EU   
1. 12. 2003 Vyriešiť hádku o spoločnej európskej obrane   
16. 6. 2003 Armáda má méně, než by potřebovala, ale její nároky jsou značné Darius  Nosreti

Americká strategie národní bezpečnosti RSS 2.0      Historie >
5. 4. 2006 Amerika ve válce Oskar  Krejčí
28. 2. 2006 Ropa, militarizace a zájmy nadnárodních korporací Mesfin  Gedlu
11. 8. 2005 Evropa nesmí připustit americké ovládnutí vesmíru Mojmír  Babáček
17. 5. 2005 Neokonzervatici: muži za oponou Greg  Evans
26. 4. 2005 "Barevné" revoluce s dolarovým pozadím Jiří G. Müller
14. 2. 2005 Žijeme v říši Hurvínků? Mojmír  Babáček
1. 9. 2004 Permanentní válka Oskar  Krejčí
31. 8. 2004 Americká globální strategie proti terorismu musí být také pozitivní   
7. 8. 2004 Powell podepsal dohody o modernizaci radarové základny USA v Grónsku Štěpán  Kotrba
6. 8. 2004 Global Trends 2015: A Dialogue About the Future With Nongovernment Experts   
3. 6. 2004 Bush: "Válka proti terorismu je jako druhá světová válka"   
3. 6. 2004 Odstoupil ředitel CIA George Tenet   
6. 1. 2004 Co si lidé myslí o novém americkém "bezpečnostním opatření"   
29. 12. 2003 Existuje americké impérium? Michael  Walzer
18. 11. 2003 Brzeziński: Amerika se musí vzdát paranoidní politiky