Rozhovor s Karolem Jakubowiczem vedl na mediální konferenci ve Florencii Jan Čulík. Karol Jakubowicz je expertem Národní rady Polska pro vysílání, je to bývalý viceprezident polského rozhlasu a televize a v současnosti je předsedou inspekční rady polské televize. Zároveň působí už řadu let jako představitel Rady Evropy, v současnosti jako náměstek předsedy Výboru pro sdělovací prostředky. Je autorem četných zpráv Národní rady Polska pro vysílání týkajících se mediální problematiky.

Profesor Colin Sparks: Je zjevné, že my všichni v celém světě jsme v současnosti na rozcestí.Svět, který jsme znali za posledních deset let, se důležitým a zásadním způsobem mění. Zdá se, že Evropa a budoucnost Evropy jsou jen malou součástí těchto celkových, hlubokých proměn.

Celý páteční večer jsem dostával do Florencie z Čech esemesky: "Prezidentem je Klaus. Je to tragédie." Občas i v hodně jadrnější verzi. Má Česká republika takového prezidenta, jakého si zaslouží?

Podle čtvrteční Mladé fronty Dnes by za prezidenta zvolilo Václava Klause více než šedesát procent českých občanů, kdyby existovala přímá volba. Takže vlastně politikaření a čachrování v parlamentě splnilo "vůli lidu", pokud byl ve čtvrtek publikovaný průzkum veřejného mínění spolehlivý. Proč takové množství českých občanů chtělo za prezidenta osobu, která je zjevně nepříliš důvěryhodná, nemá hlubší porozumění vnějšímu světu, její názory jsou založeny na ideologických stereotypech a znepřátelila si velkou část zahraničních spojenců České republiky?

Václav Klaus dnes už není ODS a ODS to ještě nepochopila. Proto ho nominovala a proto ho volila. A proto ho - byť za pomoci několika lidovců, desítky sociálních demokratů a velké části komunistů - zvolila. Prozření může pro ty inteligentní přijít brzy a může být pro emocionální vazby k bývalému předsedovi stejně kruté, jak kruté bylo prozření té části sociální demokracie, která si na místě prezidenta přála Miloše Zemana.

Ten ovšem splnil, co slíbil - nastoupil až do druhé volby. Jako starý parlamentní taktik znal satrou gamblerskou zásadu, že "první vyhrání z kapsy vyhání" a věděl, že "orel much nelapá". Věděl, že první kolo bude "očuchávací" a nikdo nevyhraje. Chtěl se ujmout řízení strategie i taktiky své kampaně sám, což mu politické grémium strany nakonec znemožnilo. Proto to tvrdohlavé lpění na Burešovi, který byl směšným outsiderem.

Zatímco ale Miloš Zeman byl vůči druhým nevděčným a tudíž osamělým sólistou vždy a o jeho tragických personálních krocích si média vyvořila nové pověsti české, Klaus odkojený nutností smiřovat daleko větší touhy, ambice a ekonomickou dravost členů bývalé vládní koalice, kterou vyvolal počátkem devadesátých let, měl situaci nepoměrně lehčí. Na své nejbližší okolí nazapomínal a věděl, že role vůdce smečky je i v ochraně smečky a uživení smečky. Nedával almužny, ale odkrýval příležitosti "k lovu". A na jednotlivcích pak zůstalo, zda se těch příležitostí chopili skromně a poctivě (Voleník) nebo dravě, bezskrupulózně a bezohledně (Mach a další). Kdo chceš s vlky žíti, musíš s nimi výti...

ODS dokázala v posledním měsíci přes všechny rozdílnosti a individuální zájmy výt unissono a o svém kandidátovi nezapochybovat. A výsledek se dostavil. Rozhádaným sociálním demokratům s "odbojným předsedou" nebyl po chuti Miloš Zeman, kterého si přitom nechali vybrat v "referendu", pak "posvětit" ústředním výborem a tak museli prohrát. Protože se Špidlou se nedalo o ničem vyjednávat - měl jen jeden hlas. Svůj.

Kultivovanost, vyváženost, politická umírněnost, vize státnické reprezentativnosti a rozhledu, dokonalý přednes i osobní noblesa předurčily dojem, který kandidát Klaus zanechal ve většině volitelů. Budoucnost "s novým Klausem" mnohým z nich připadla přes všechny výhrady a vzpomínky na minulost snesitelnější, než budoucnost "se starým sokolem". I když si mnozí ještě na Hradě říkali pták jako pták a konejšili tak rozbolavělé svědomí...

Na krajní levici panovala odevzdaná trpělivost tří kol se stále menšími požadavky (Kříženecký - Zeman a nakonec Klaus v situaci, kdy hrozilo opakování ve čtvrtém kole, do kterého chtěl tvrdohlavý Špidla opět katolického filosofa s univerzitním baretem) střídaná s tichým zoufalstvím nad neumětelstvím sociání demokracie, na pravici i středu pak už jen tiché, nedospělé zoufalství havlovských koryfejů, nevědoucí si představit svou politickou existenci "bez Vaška" a "s druhým Vaškem". Klausův pragmatismus a vidění světa přes složitosti redukující ekonomické kategorie byl pro ně nestravitelný. Pravda a láska nebo solidarita nad sobectvím MUSÍ zvítězit - vítězí přeci v každé pohádce...

"Je to zvláštní: zvolíme prezidentem Klause a vyjde taková, patrně rasistická a antisemitská kniha! Je to tady asi divoce postkomunistické. Čeká nás biblických 40 nebo 50 let bloudění po poušti, než dojdou naše děti do "země zaslíbené"? ptá se Vojtěch Polák na okraj své recenze.

Petr Bakalář, autor kontroverzní knihy Tabu v sociálních vědách, už nevede žádné semináře na FHS UK, jak uvedl původně Vojtěch Polák v úvodu ke svému článku ZDE, ani s touto fakultou externě nespolupracuje. Jeho krátká externí spolupráce s FHS UK mu byla před třemi lety ukončena, upozorňuje Jaroslav Novotný.

okamžitě po svém zvolení jste vyzval k budování důvěry občanů ve stát a jeho orgány.

Protože vím, že jste byl v minulých letech velmi pracovně vytížen, dovoluji si Vám naznačit, čeho jste si nemohl všimnout a sice, jak přišla důvěra občanů ve stát cugrund.

Jsem zastáncem hájení. Mladých panen, dokud jsou příliš mladé, kolouchů v době, kdy je neefektivní je střílet (myslivci dobře vědí, že starší paroháči jsou na výstavách cenění lépe) a dokonce i politiků, dokud se nestačili rozkoukat ve funkci.

Ale to, co vyřkl novopečený prezident v Sedmičce, je pokus o to zjistit, co všechno mu projde. Vadí mi, když ze mě (a v televizi ze všech diváků) prezident, kterému se jeho zvolení do úřadu počítá v hodinách, dělá blba. Na poměrně přímou otázku moderátorky Bobošíkové v nedělní Sedmičce, co slíbil komunistům za jejich hlasy odpověděl, že pokud si někdo myslí, že se jedná o kupčení s hlasy, tak je na omylu. Je prý to nedůstojné.

Co je na směnném obchodu, který stál na úsvitu lidské civilizace, nedůstojného?

Ale prý tomu tak není. Jsem opravdu velmi rád, že mě vyvedl z omylu. Já hlupák si myslel, že se jedná systémem něco za něco. "My ti, Vašku, dáme hlasy, ty nás sem tam pozveš na Hrad, aby veřejnost věděla, že jsme slušná strana, která se nemá za to stydět a čeho se zříkat, " řekne náčelník kmene Rudochů. V jiných kmenech se prohodí cosi o šamanech moderně nazývaných kněží, jinde zase o důchodech vyplácených v buvolích kůžích. Takže všichni prezidentští kandidáti konají obchůzky v tee pee poslaneckých klubů jen proto, že jdou náhodou okolo a staví se z pouhé slušnosti na kus řeči, na který jindy, než před volbami nezbývá čas. Tak si jen popovídat. Co za co a kdy.

Chtěl bych Vám vkázat, především panu Mašitovi a panu Čulíkovi, každý má jistě právo, na vlastní názor, ovšem to, co jste předvedli na sobotních stránkách (též v pondělním vydání BL, viz výše, pozn. red.) je poněkud nefér. Můžete mi sdělit, pane Mašito, jací a jak velká kupa komunistických jestřábů působí a působila v ODS? Něco takovéhoto pronášel i pan Sládek a jemu podobní, styl: Něco plácnout, hlavně ať to bolí!

Dále nevím, kde berete tu jistotu pane Čulíku, že Václav Klaus je problém pro naši zahraniční politiku atd. Je to samozřejmě Váš názor, ale už mě tyto soudy, ať už se jedná o Karla či Petra, které jsou podložené pocity nebo novinovými články v evropském tisku lezou na nervy.

Dle mého názoru, nevědí zahraniční novináři o české politice skoro nic, dokázal mi to asi před rokem do Reflexu píšící pan Green?

Děkuji za pozornost a jsem s pozdravem.

Jelikož prokázat neexistenci hmoty je logická zběsilost, kníratému krutovládci byly do říšičky nasazeni tzv. zbrojní inspektoři, aby našli něco, co by pánům s demokracií v ústech umožnilo výlet do Baghdádu prý za účelem jejího šíření. Zbrojní inspektoři pracují pod diplomatickým tlakem a myslím, že lze docela dobře předpokládat, že díky nim má Pentagon již teď přehled o všech důležitých objektech v Iráku včetně Saddamovy oblíbené ledničky. A to je špionáž. Kdo se pozastaví nad takovýmto porušením mezinárodních konvencí? Nikdo, obecně je považováno za nutné zlo.

V článku o čtvrtečních českých novinách, napsaném ve Florencii v noci ze čtvrtka na pátek, viz ZDE, jsem omylem považoval ironickou parodii způsobu vyjadřování Jana Sokola, z pera Martina Komárka v příloze MFD, (podle mého nepříliš jasně označenou za parodii) na základě vlastních zkušeností s vyjadřováním Jana Sokola, za autentický Sokolův text. Martinu Komárkovi i Janu Sokolovi se omlouvám :) JČ

Po návratu z Florencie do Prahy se mi nepodařilo z časových důvodů včas zpracovat pro pondělní vydání všechny autorské příspěvky, které jsme během víkendu obdrželi. Autory prosíme o strpení, texty budeme vydávat postupně. Omlouvám se všem těm, kterým jsem už napsal, že jejich text vyjde v pondělí, posléze se však ukázalo, že to nakonec časově nebylo možné. Děkuji za pochopení. (JČ)

jakožto student FHS bych se rád vyjádřil k vašemu článku v Britských listech z 27.2.2003, pojmenovaném "Za co se udělují zápočty na škole, kde učí Jan Sokol a Zdeněk Pinc", viz ZDE.

Jednak se v něm, domnívám se, vyskytují jisté faktické nepřesnosti (což se může stát každému, jsme jen lidé), a jednak mi připadá, že je poněkud příliš zaměřený jednostranně a nelze v něm spatřit ani náznaky snahy porozumět druhé straně.

Jeho článek lze zhruba shrnout do věty, že vedení FHS UK vyžaduje od svých studentů opisování povinných učebních textů a přednášek, a to především textů představitelů fakulty. Toto jádro sdělení je dále rozvedeno argumentací o tom, že za takovýchto podmínek nemůže student rozvíjet samostatnou diskusi a své vlastní názory. V celém pojetí je několik zásadních omylů:

Je mi skutečně líto, že pan Čulík píše jen to, co se mu hodí do krámu. Když již tedy píše článek o tom, "Za co se udělují zápočty na škole, kde učí Jan Sokol a Zdeněk Pinc", viz ZDE, nebylo by vhodné se zmínit, za co se udělují zápočty např. ze sociologie, ekonomie, historie či jiných předmětů?

Pokud mu tedy prominu, že se v nadpisu článku zapomněl zmínit o tom, že se bude věnovat pouze filosofii (a to ještě udělení zápočtu za filosofii pouze v PRVNÍM semestru školy - již v druhém semestru je třeba složit ústní zkoušku a o dalších letech ani nemluvím!!!) neprominu mu výrok: "Jinak bych se domníval, že když někdo učí dějiny filozofie, měl by asi ve svém kursu v rámci plurality užívat i jiné přehledové učebnice než ty, které sám napsal."

Připadá mi, jako by pan Čulík nikdy na žádné vysoké škole nestudoval. Řekla bych, že je zcela obvyklé, že univerzitní profesoři vydávají své učebnice a skripta ne? Navíc kniha profesora Sokola rozhodně není jediným učebním textem pro filosofii na FHS UK.

Věcných chyb je v tomto článku daleko daleko víc a je opravdu smutným obrázkem toho, jak novinář dokáže z holé kusé informace napsat článek s urážlivým podtextem.

Takováto politizace křesťanství popírá Kristova slova "mé království není z tohoto světa".

Nesdílíme proto přesvědčení, že by se církve měly zhostit politické agitace, která dává novinářům mandát ke zveřejňování článků typu "Kampaň pro EU odstartují faráři" (MFD, 26. února 2003). Naše církev se od tohoto postoje veřejně distancovala na společném setkání Ekumenické rady církví a České biskupské konference dne 17. února a vydala stanovisko, které bylo českými médii téměř ignorováno. Snad i proto, aby mohl být vytvořen nepravdivý dojem, že křesťané jako celek podporují vstup do EU.