Američtí studenti: Útoky na WTC 11. 9. 2001, způsob jejich provedení a rozsah, zásadně změnily náš život. Způsobily, že my, Američané, již nežijeme bezstarostně, žijeme v obavách před dalšími možnými teroristickými útoky, musíme se bát o svůj život.

Iráčtí studenti: Měli jsem možnost seznámit se s Vaší situací prostřednictvím západního tisku a soucítíme s Vámi. Bohužel my prožíváme denně stejné, jenže reálné nebezpečí. Mohou to potvrdit naši příbuzní, kteří jsou na jihu Iráku vystavení neustálému nebezpečí leteckých útoků. (tzv. bezletová zóna, kde vzdušný prostor ovládají letadla USA a Velké Británie, pozn.překl.). V roce 1991 během první války v Zálivu byly zničeny 4 tisíce škol, nemocnice, infrastruktura. Ztratili jsme při bombardování členy svých rodin. Stále ještě jsou proti naši zemi uplatňovány ekonomické sankce, kvůli kterým nemáme k dispozici zdroje a prostředky pro provádění praktické části studia, pro naše výzkumy.

Po studiích nemáme možnost pracovat, ne proto, že bychom byli neschopní či líní, ale proto, že nám v tom zabraňují sankce uložené naší zemi. Lékaři nemají léky a pomůcky, dokonce ani takové, které jsou v západních Evropě nebo Spojených státech amerických úplně běžné. Mohli byste studovat, kdyby Vám nad hlavou létala válečná letadla? Je to ta demokracie, kterou byste si přáli pro sebe a svůj národ? Přitom inspekce zbrojních inspektorů již trvají nějakou dobu, a zatím nebyly nalezeny žádné důkazy, že by se v naší zemi nacházely zbraně hromadného ničení, není tedy důvodu ani k uplatňování sankcí, ani k válce... Přijďte a přesvědčete se na vlastní oči, ...představte si na našem místě někoho z Vaší rodiny, ...pak jistě nebudete souhlasit se záměry Vaší vlády.

Američtí studenti: Cítíme soustrast nad ztrátou Vašich rodinných příslušníků. Ne všichni z nás si myslí, že válka je řešením současného problému. ...Útoky v New Yorku 11.září mají paradoxně také svoji pozitivní stránku, začali jsme si klást nové otázky, zajímat se hlouběji o islám a arabský svět...

Právě proto, že víme, že Iráčané jsou lidé jako my, si u nás nedovedeme představit, že by Saddám Hussejn byl Vašim oprávněným zástupcem. Proč dnes ještě ani jeden z Vás neodsoudil Vaši vládu? Je to proto, že se bojíte mluvit o vedení Vaší země?

Iráčtí studenti: ...Nejdůležitější je to, že žijeme ve své zemi svým způsobem, ať je již podle mínění USA ten či onen. Proč nám říkáte, jak máme žít? Copak my si osobujeme právo předpisovat Vám, jak máte žít Vy?

Tvrdíte, že Irák je nebezpečná země, když vedl válku se svými sousedy, Íránem a Kuvajtem... Ovšem okupace Kuvajtu a válka s Iránem jsou již minulostí, obě tyto země jsou dnes svobodné. Proč se neptáte na okupaci Palestiny Izraelem, každý den média přinášejí zprávy o mrtvých a zraněných dětech. O tom bychom se měli bavit. Prezident Bush před několika dny prohlásil, že si Irák oddychne, až se zbaví Saddáma Hussejna. Proč nemá Váš prezident stejnou starost o Palestinu?

Američtí studenti: Dnešní doba přinesla velký rozpor mezi cíli a potřebami každého jednotlivého člověka, kterými jsou bezpečnost a jistota, a prostředky, jaké světové společenství používá pro jejich dosažení... Myslíte, že (RB) OSN má právo rozhodnout o rozpoutání války?.

Iráčtí studenti: Pokud (RB) OSN válku odsouhlasí, bude to jen potvrzení toho, že je tato mezinárodní organizace proamerická. Odpovědnost za rozpoutání války a za její následky bude ležet na Spojených státech.

Američtí studenti: I když každá z našich zemí zastupuje odlišnou kulturu, měly by navzájem žít na základě mezinárodního práva a porozumění. Věříme, že nám budoucnost umožní spolupracovat na základě rozumu a logiky.... A doufáme, že k tomu přispěl i náš dnešní dialog.