3. 3. 2003
K mediální diskusi o odborně i eticky pochybené knizeNa konci ledna vyšla v nakladatelství Votobia kniha dvaatřicetiletého
psychologa Petra Bakaláře Tabu v sociálních vědách. Tři hlavní témata
rozvedená na třech stech stránkách - genetické rozdíly mezi rasami,
sociální strategie židů a eugenika - vyvolaly diskuse o politické
korektnosti a odborných kvalitách knihy.
"Je to zvláštní: zvolíme prezidentem Klause a vyjde taková, patrně rasistická a antisemitská kniha! Je to tady asi divoce postkomunistické. Čeká nás biblických 40 nebo 50 let bloudění po poušti, než dojdou naše děti do "země zaslíbené"? ptá se Vojtěch Polák na okraj své recenze. |
Díky pozornosti, které se tak publikaci dostalo, se velmi dobře prodává. Za první týden přes čtyři tisíce výtisků. Na vědecky se tvářící dílo jde o neobvykle vysoký náklad, většinou u nás nepřesahuje tisíc kusů. Zajímavé je sledovat kladné (např. Knížák a Vlastenecká fronta), rozpačité (Reflex-Halada, Putna) i většinou odmítavé (Kamín, Mahler, Pačes a další) recenze a názory na hodnoty knihy. Ukázky, dva názory a diskuse na REFLEX.CZ: ZDE. Zejména Duel na Radiožurnálu (Kamín, Bakalář) a Síto na ČT 2 (Mahler, Gál, Halada, Bakalář) ukázaly, jak obtížné je diskutovat před laickou veřejností odborné kvality této práce. Je zřejmé, že odborné argumenty nejsou snadno srozumitelné a jejich chápání vyžaduje dost předběžných znalostí z oboru sociologie a psychologie. Pro oba obory je navíc charakteristické, že nové poznatky a názory se dostávají na veřejnost se značným zpožděním (až desítky let). Pokusy o hodnocení odborných kvalit knihy v médiích tak končí (rychlo)školením a po chvíli přerušením nutně zdlouhavého, a přes veškerou snahu v zásadě těžko pochopitelného výkladu. Domnívám se, že by asi bylo lépe počkat na hodnocení knihy odbornou veřejností a o výsledku informovat veřejnost laickou. To však může trvat poměrně dlouho a takový výsledek asi přijde "s křížkem po funuse". Možná, že po detailním prozkoumání věrohodnosti pěti set pramenů a způsobu jejich interpretace už bude rozebráno druhé či třetí vydání této publikace. Vzhledem k diskutabilní politické rovině knihy je to docela pravděpodobné. Domnívám se, že práce nebude psychologickou a sociologickou obcí přijata nějak zvlášť příznivě. Už při zběžném čtení se objevují vážné výhrady. Pokusím se alespoň telegraficky některé nastínit pro ty čtenáře, kteří mají dost trpělivosti a zájmu: 1. Historickými asociacemi (nacismu, Norimberských zákonů, holocaustu, pogromů, otrokářství apod.) zdůvodněný a zcela pochopitelný požadavek zvýšené odpovědnosti při zpracování tématu zdaleka ještě neznamená tabu. Autor tuhle záměnu (nenápadný významový posun) většině posuzovatelů obratně vnutil. Nevím zatím o nikom, kdo by na to poukázal. Mám za to, že název knihy je první mystifikací autora a nakladatelství. 2. Auschwitz-komplex existuje u menšiny víceméně osobně postižených nebo přecitlivělých lidí. Rovněž u menšiny lidí se k tématu naopak žádné takové asociace nevybaví (nebo nemají přiměřený emocionální a mravní náboj), což je také psychická porucha. U většiny lidí se asociace vybaví, ale psychicky je neparalyzují. Jde o normální, emocionálně i mravně zralou reakci, kterou se autor snaží zaměnit za Auschwitz-komplex a tak ji psychiatrizovat. (Auschwitz = Osvětim) 3. Jednostranný výběr pramenů je zřejmý a poukazuje na něj několik recenzentů. Jak už jsem zmínil, podrobné dokazování bude zdlouhavé a jsem zvědav, zda si odborná veřejnost jejich dlouhý seznam rozebere tak, aby na každého, kdo se ujme této nevděčné a málo honorované práce (služba veřejnosti) připadl přiměřený díl. Takový účelový výběr svědčí o možné předpojatosti autora, což je evidentně nevědecké. Autorovi například naprosto nevadí, že jeden z pramenů, které používá na svých www stránkách, je psychologií dávno odmítnutý (psychologizující biolog Konrád Lorenc). Používá jej zcela vědomě a zřejmě vůbec nechápe, že dostatečným důvodem jeho uvedení rozhodně nemůže být fakt, že žádný jiný pramen nenašel (asi dobře ví, že u laické veřejnosti mu to snadno projde :-))) 4. Extremistická (jednostranně geneticko-fyziologická) interpretace pramenů dává nutně extremistické závěry. Takový extrémně biologický, ale i extrémně environmentalistický (vliv prostředí) pohled není v současné psychologii akceptován. Korektní autor si dnes něco takového ovšem nedovolí (viz např. Koukolík a Drtilová - Vzpoura deprivantů), i když má podobnou "krevní skupinu" a česká psychologická škola z takového pohledu už tradičně vychází. Nicméně vůdčí duchové psychologie (Freud, Adler, Jung, Fromm, Salivanová) a nejúspěšnější psychoterapeutické metody (psychoanalýza) vycházejí spíše z vlivu prostředí. Opačný pohled (behaviorismus, redukcionismus) ale slaví úspěchy u laické veřejnosti v populární publicistice (Lorencova kniha - Takzvané zlo - vyšla česky ještě v roce 1992 - z odborného hlediska neuveřitelné, viz např. Fromm - Anatomie lidské destruktivity). 5. Jediná definice IQ (ne inteligence, tam je to ještě horší), na níž se psychologové dokáží shodnout, zní - IQ je to, co měří testy IQ. A co vlastně měří, to je stále předmětem dohadů. Rozhodně to ale nebudou fyziologické, natož genetické faktory (fyziologie se od začátku a průběžně vzájemně ovlivňuje s prostředím a nelze je zkoumat odděleně měřením koncových projevů). Je to asi jako snažit se zkoumat nitro atomu z vůně květin :-))) 6. Jak se tvoří IQ testy, je psychologům většinou dobře známo a nelze předpokládat, že to autor knihy neví. Pokud na měření skóre IQ přesto založil své dohady o rozdílnosti ras, svědčí to o vědomé nekorektnosti, což při jeho přístupu k věrohodnosti pramenů (viz. 3) nepřekvapí. Porovnávání IQ skupin z různého kulturního prostředí je zvlášť problematické. Kliničtí psychologové ostatně používají IQ a jiné testy jen jako orientační a příliš na ně nespoléhají. To je pravděpodobně autorovi také známo. 7. Autor (přitlačen ke zdi) v debatách často uniká poukazem na to, že v knize jde jen o citáty pramenů a ne o jeho názor. Jeho alibi je ovšem poněkud oslabeno příliš jednostranným výběrem citátů, jen málo zpestřeným něčím odlišným. Taková tendenčnost bude asi důvod, proč má jeho kniha takový ohlas (nejen) v extremistických kruzích. Mám-li vyslovit závěr a doporučení, zatím bych ušetřil bezmála 300 korun a vyčkal bych s nákupem na verdikt odborné obce. Do té doby lze trpělivě čekat na výpůjčku v knihovnách. Tuším ale, že to je pro veřejnost doporučení příliš racionálního chování a že zvědavost je silnější :-))) |