K faktickým nepřesnostem (samozřejmě je možné, že se mýlím ...) - napsal jste "Jinak bych se domníval, že když někdo učí dějiny filozofie, měl by asi ve svém kursu v rámci plurality užívat i jiné přehledové učebnice než ty, které sám napsal." Zmiňovaný kurs - domnívám se, že míníte "Úvod do filozofického diskursu I. ZDE , resp. II - nemá učit dějiny filosofie, ale spíš nalákat k filosofickému přemýšlení a naznačit nekteré z problémů, kterými se filosofie může zabývat. Ostatně můžete kliknout na výše uvedený název kursu a uvidíte sám. Rovněž kniha Malá filosofie člověka v žádném případě není přehledovou učebnicí a vlastně vůbec není učebnicí, tj. textem, jenž by se měl memorovat - jak pozná každý, kdo ji otevře.

S Vaším postojem, že "filozofie má vést k diskusi a k tříbení schopností utvořit si samostatný názor" nelze než vřele souhlasit. Ovšem diskuse předpokládá něco naprosto nezbytného, a tím je schopnost porozumění oponentově tezi. Želbohu příliš často se stává, že lidé "diskutují", aniž by vůbec pochopili - nebo se leckdy alespoň snažili pochopit - co ten druhý vlastně míní, že si z jeho promluvy vezmou jen to, co se jim "hodí do krámu" (jak se snad ukazuje i ve Vašem článku).

Smyslem zmiňovaných požadavků na zápočet je právě zjistit, že student tuto schopnost má, že dokáže z textu vytáhnout to, co je v něm podstatné, a dále že toto své porozumění dokáže někomu předat. Snad každý, kdo viděl nějaký složitější filosofický text - čímž se Vás nechci nijak dotknout - mi dá za pravdu, že to není jednoduchá záležitost.

Samozřejmě, že studenti to do jisté míry dokáží - jinak by nebyli přijati. To ovšem neznamená, že zde není žádný důvod k rozvoji této veledůležité dovednosti. Koneckonců studenti chemie se rovněž učí chemii, přestože z ní složili přijímací zkoušky.

Pro mne osobně zpracování několika referátů (a samozřejmě seznámení se s jejich hodnocením) bylo rozhodně přínosem, který mi umožnil lepší práci s textem. Domníváte-li se, že složení přijímacích zkoušek dokazuje dostatečnou míru této schopnosti, pak se cítím polichocen.

Teď bych rád obhájil své tvrzení o jednostrannosti Vašeho článku. Vaše věta, vyjadřující se k udělování zápočtů: "No, v první řadě za opisování povinné četby." se mne nemile dotkla, protože zcela znevažuje úsilí, jež jsem já (jakož i mí kolegové) musel pro zápočet vynaložit.

Vlastně mne redukuje na jakési kopírovací zařízení. Rád bych zde proto upozornil na druhou stránku požadavků na jednotlivé typy prací, které jste uveřejnil ve Vašem článku, na stránku, kterou zcela pomíjíte, a která je v rozporu s Vaší tezí o opisování.

Když si je pozorně pročtete, zjistíte, že všude (s výjimkou konspektu) se důrazně žádá SAMOSTATNÉ zpracování textu. A věřte mi, že s jakýmsi pouhým opsáním, snad s pár záměnami slov, byste vskutku nepochodil.

Tyto požadavky míří proti klasickému pojetí základní školy, kde se nechtělo víc (omlouvám se všem dobrým pedagogům), než naučení se nazpaměť a opakování textu, tzn. žádné porozumění. Nepochybně jsou studenti, kteří zkoušejí "cestu nejmenšího odporu" a postupují tak, jak uvádíte. Ovšem také podle toho dopadnou.

Možná Vás zmátlo, že se požaduje (pouhé) odevzdání daných prací, to však není zcela přesné. Ve skutečnosti se zápočet uděluje za získání jistého počtu bodů, které jsou udělovány na základě kvality práce. Takže člověk, který by pouze opisoval, by mohl opsat třeba padesát textů, ale stejně by se nikam nedostal.

Pokud jste dočetl až sem, máte mé uznání. Doufám, že jsem se Vás nijak nedotkl, rozhodně to nebylo mým úmyslem. Pouze jsem považoval za svou povinnost hájit to, co považuji za pravdu - ostatně jako každý, kdo si váží Sókratova odkazu.

A přirozeně také proto, že se mne dotklo, jak už jsem zmínil, že je dle mého názoru neprávem haněna má škola. Tím nechci říct, že by byla bez chyby, jako není jako žádné dílo člověka. Každé konstruktivní a poctivé kritice (opakuji, že se Vás nechci dotknout) bych tleskal, je přeci třeba "čeřit kalné vody".

S pozdravem

Jakub Holý, student 2. ročníku kombinovaného studia na FHS UK

P.S.: Pro případ, že by Vás to napadlo - tento dopis píši zcela z vlastní vůle, aniž by mne k tomu snad někdo ponoukal.