Začalo to privatizací. Když se rozsvítilo a bylo pryč několik tisíc miliard ze společného, lidi reptali. Prý trochu drahá cena za rychlost. Taky to, že se nikdo netrestal v duchu hesla "kdo si nic neukrad, jako by nic nevyhrál", snížilo důvěru lidí ve stát. Přesto tehdy většina ještě věřila a doufala, že je konec rozkrádání.

Byly tu však banky a fondy. Chráněné z jedné strany bankovním tajemstvím a z druhé ODS, která odmítala banky privatizovat. Byli to velmi elegantní lidé, často jsme je vídali i ve vaší společnosti, když se to však sečte, umožnili ukrást nebo ukradli dalších možná 1000 miliard. To zas byla rána pro důvěru normálních lidí, co se dle tehdejší módy skládali po stovce na zahraniční operace malých dětí, případně měli špatné svědomí, že tu stovku nedali.

Taky voliči si to v hlavě srovnat nemohli.Když tohle dělá pravice s bankami, co bude dělat levice? Někteří doufali, že změna vládních stran přinese omezení korupce a vyšetření historických případů. Všichni byli překvapeni, po mobilizaci proti socialismu následovala opoziční smlouva a všechny staré případy šly k ledu.Nevím zda bylo možno důvěru ve stát ještě snížit, rozhodně ji to nezvýšilo.

A jak to vypadá dnes? Důvěra lidí ve stát je rozložena. Politické strany na sebe navzájem nic neprozradí a všechny kauzy nad 100 mil. jdou do ztracena. Máme špatný zákon o veřejných zakázkách a ten všichni obcházejí , máme slabý zákon o svobodném přístupu k informacím a ty se beztrestně neposkytují, senátorskou novelu zákona o svobodném přístupu k informacím v roce 2002 ODS smetla ze stolu. Nebýt války gangů uvnitř ČSSD, nic bychom nevěděli. Těch 80 miliard navíc za dálnici hlídaných bývalým ministrem je proto zábavné zpestření.

Tak tohle se všechno seběhlo, když jste byl vytížen prací pro naše společné blaho.Bohužel lepší zprávy nemám. Obnovit důvěru lidí ve stát a jeho orgány bude úkol obrovský a přeji Vám hodně zdaru v tomto úsilí.