Autor pokračuje: Účastnil jsem se také demonstrace v Londýně v předminulou sobotu, částečně v důsledku svých vlastních pochybností ohledně současných plánů na válku proti Iráku a v důsledku toho, že dosud neexistují žádné plány ohledně toho, co se má stát po invazi. Částečně jsem chtěl tuto pozoruhodnou demonstraci vidět. Byla to skutečně akce, která dělala na člověka obrovský dojem, ať už má člověk jakékoliv politické názory, a myslím, že se to týká samého jádra složité otázky ohledně interakce mezi veřejným míněním a tvorbou zahraniční politiky. Je to otázka, o níž se ve většině demokracií debatuje už padesát let: jde o to, zda by měli vedoucí politikové poslouchat názory veřejnosti, anebo zda by měli veřejnost naopak vést. V dnešním světě nalezneme obojí metodologii.

Před padesáti lety, 5. března 1953, zemřel sovětský diktátor Josef Vissarionovič Stalin. V pondělí večer se zabýval rozhlas BBC neobjasněnými skutečnostmi kolem jeho smrti. Zemřel Stalin skutečně na krvácení do mozku anebo proto, že se chystal začít vést válku, kterou by Rusové nevyhráli?

Od časných ranních hodin dne 1. března 1952 se Stalin choval naprosto netypicky. Podle historických pramenů prý vydal příkaz, aby jeho stráže odešly spát (Stalin žil a pracoval především v noci) - neměl být rušen.

Jenže ruský historik Edvard Radzinski nalezl nyní jednoho z těchto dosud žijích strážných. Podle tohoto Petra Lozgačeva nalezl nevydal příkaz k tomu, aby šly stráže spát, sám Stalin, ale šéf stráží Chrustalev. Avšak pak minulo poledne, jedna hodina, dvě hodin a Stalin se neobjevoval. Neodvažovaly se však vstoupit do jeho pracovny.

V 18.30 se v pracovně rozsvítilo světlo, ale pak minulo 22 hodin a Stalin stále nikde. Vyslali Lozgačeva, aby se podíval, co se děje. Lozgačev ho našel na zemi. Stalin se pomočil a vydával nesrozumitelné zvuky, něco jako "Dz, dz". Na zemi ležely jeho hodinky a výtisk Pravdy. Na hodinkách bylo 18.30. Tehdy se mu to podle Lozgačeva muselo stát.

Stráže rychle zavolaly Stalinovy kolegy, kteří s ním pili předchozí noci - Lavrentije Beriju, Nikitu Chruščeva, Nikolaje Bulganina a Georije Malenkova. Ti reagovali velmi pomalu, což vyvolalo u historika Radzinského podezření. Argumentuje, že strážce Chrustalev dal na příkaz šéfa KGB Beriji Stalinovi injekci s jedem. Byl prý usmrcen, protože chtěl zahájit třetí světovou válku a učinit celou Evropu komunistickou. Avšak Beria, Chruščev a Malenkov chápali, že Rusko válku proti Spojeným státům nevyhraje.

Stalin zemřel ve 22.50 dne 5. března 1953.

O těchto otázkách diskutovali v sobotu 22.února večer v unikátním přímém přenosu studenti dvou významných univerzit obou zemí, univerzity George Masona ve Virginii a univerzity v Bagdádu. Telemost v rámci pravidelného diskusního pořadu "Otevřený dialog" zorganizovala a vysílala katarská televizní stanice al-Džazíra.

Některá vystoupení byla velmi emotivní, a celé to připomínalo scény z mnoha válečných románů, kdy v momentu osobního prožitku voják zjistí, že ten druhý voják je taky člověk - většinou pozdě. Na irácké straně vládla při vystoupeních autocenzura, místy vystupovali i očividní tajní agenti nebo minimálně "uvědomělí straníci", tomu zabránit nešlo, ač se průvodce pořadu snažil.

Potíž je, zda má smysl vysílat pořad, v němž občané jedné strany (iráčtí studenti) nemohou odpovědět kladně na otázku "Vy se bojíte své vlastní vlády?" protože by byla taková odpověď potrestána smrtí. Přesto však je jistě zajímavé a instruktivní uvědomit si, že na druhé straně "plotu", v Iráku žijí, sice v útlaku, normální lidi, poznamenává k tomu redakce BL.

Nabízíme zkráceně nejzajímavější pasáže z diskuse:

Česká vláda se rozhodla, že je potřeba "zlepšit svět". Někde se musí začít, a tak si vzala na mušku zemi, která má agenty po celém světě -- USA. Navíc USA mají ropu, hodně ropy...

A tak zkusíme spolu s vládou najít záminku, proč USA napadnout. Ano, buďme při tom posuzování trochu jednostranní, snažme se na chvíli vidět jen zápory. Hledáme přece důvody k válce. Hledáme nepřítele.

Národní muzeum, Univerzita Karlova, Akademie věd České republiky, Učená společnost ČR pořádají "Poctu prof. PhDr. Alexandru Stichovi, CSc." u příležitosti jeho nedožitých 69. narozenin - dne 4. března 2003 v 17.00 hod. v hlavní budově Národního muzea, Václavské nám. 68, Praha 1

Dne 21. února 2003 zemřel významný český filozof Karel Kosík. Jeho životopis je ZDE.

Pozn. ŠOK Pikantní je, že český překlad posledních dvou odstavců rezoluce z pera ČTK zní

Co se tedy vlastně píše v originále?

Pozn. JČ: V anglickém originále se praví, že se Rada bezpečnosti "Decides to remain seized of the matter" tj. rozhoduje věcí se nadále zabývat a být o ní informována.

Americký ministr obrany Donald Rumsfeld byl ve správní radě technologického koncernu ABB v době, kdy tento koncern získal kontrakt na dodávku dvou jaderných elektráren do Severní Koreje. Zbrojní odborníci konstatují, že vyhořelý materiál z obou reaktorů lze používat ke zkonstruování tzv. "špinavých bomb".

Švýcarská firma ABB oznámila v pátek, že Rumsfeld zasedal v její správní radě začátkem roku 2000, kdy firma získala kontrakt s Pchyongyangem v hodnotě 200 milionů dolarů. V rámci kontraktu měla firma ABB dodat zařízení a služby pro dvě jaderné elektrárny v městě Kumho, na východním pobřeží Severní Koreje.

Rumsfeld, který nyní zastává v americké vládě vůči Severní Koreji tvrdou linii, byl členem správní rady podniku ABB od roku 1990 do února 2001, kdy se stal americkým ministrem obrany. Mluvčí koncernu ABB konstatoval, že se během své desetileté spolupráce s touto firmou Rumsfeld "účastnil skoro všech zasedání správní rady". Mluvčí však odmítl prozradit, zda Rumsfeld věděl o jaderném kontraktu firmu ABB se Severní Koreou.

Kontrakt firmy ABB se Severní Koreou byl důsledkem dohody mezi Spojenými státy a Pchyongyangem, uzavřené v roce 1994, kdy Spojené státy dovolily Severní Koreji vybudovat si dva jaderné reaktory za to, že bude jaderný program Severní Koreje zmrazen. Severní Korea však v práci na svém jaderném programu pokračovala.

Bushova vláda kvůli této dohodě kritizovala bývalou Clintonovu vládu, že byla na Severní Koreu příliš měkká. Jedním z nejostřejších kritiků dohody z roku 1994 je Rumsfeldův nynější náměstek Paul Wolfowitz.

Mluvčí Pentagonu sdělila americkému týdeníku Newsweek, že si Rumsfeld na jaderný kontrakt se Severní Koreou už nepamatuje - bylo to dávno...

Nádej však veľmi skoro pohasla. Prakticky od začiatku 90. rokov vznikali regionálne ozbrojené konflikty a väčšiu pozornosť vyvolávali aj ozbrojené incidenty nižšej intenzity, ktoré vypukli už dávno predtým. Rapídne vzrástla hrozba terorizmu. Najkrvavejšie zrážky prebiehajú na hraniciach rozličných civilizácií. Jasne to potvrdzuje rozpad bývalej socialistickej Juhoslávie a občianska vojna na jej území a boje na území bývalého ZSSR.

Európa má už vyše týždňa na stole prvých šestnásť článkov budúceho ústavného dokumentu. Ako prvé boli Konventom o budúcnosti EÚ sformulované hodnoty, ciele a kompetencie únie. Medzi ne patrí efektívna obhajoba nezávislosti a záujmov Európy, ako aj snaha presadzovať vlastné hodnoty po celom svete.

Sú to silné slová, ktoré ľahko vyvolajú kritické poznámky skeptikov - pred krízou európskej zahraničnej politiky, spôsobenou nejednotnosťou v irackej otázke, však ešte bolo možné argumentovať v prospech EÚ. Dnes sa musí zamyslieť aj najväčší nadšenec zjednoteného starého kontinentu. Je idea jedného hlasu Európy reálna alebo sú debaty o jednom či dvoch prezidentoch, ministrovi zahraničných vecí alebo sekretárovi len divadlom pre formujúce sa európske publikum?

Už druhý rok vystupuje v televízii, udeľuje rozhovory renomovaným časopisom, jeho tvár sa objavila niekoľkokrát aj na obálkach bulvárnych časopisov. Stal sa zázrak. Čo je príčinou globálneho úspechu Lomborgovej knihy? Skeptický environmentalista, profesor štatistiky na Kodanskej univerzite, prišiel na marketingovo zaujímavú myšlienku. Zažongloval si so štatistickými údajmi tak, aby vo svete vydráždenom negatívnymi informáciami, (tie najviac priťahujú záujem divákov, poslucháčov a čitateľov a zvyšujú tak cenu inzercie), prezentovanými čoraz častejšie v bulvárnom balení, vytvoril optimistickú víziu sveta.

Šokujúce zistenia o sterilizácii rómskych žien naznačujú, že slovenskí lekári sa neboja vykonávať tento otrasný čin. S čistým svedomím odopierajú týmto ženám ich reprodukčné práva, a to bez ich súhlasu. Korene týchto praktík siahajú do predchádzajúceho režimu a vykonávali sa aj počas nacizmu. Mali zmierniť rastúci počet rómskeho obyvateľstva na základe ich rasistického odsúdenia.

Vládni úradníci a poskytovatelia zdravotnej starostlivosti prehliadajú postoje a praktiky narúšajúce telesnú integritu, právo na zdravotnú starostlivosť a ľudskú dôstojnosť rómskych žien, ktoré potrebujú služby zdravotnej starostlivosti v oblasti reprodukčného zdravia. Lekári sa usilujú úspešne klamať rómske ženy, že opakovaný cisársky rez môže znamenať smrť.

Základní argumenty ideologie Projektu pro nové americké století jsou obsaženy v jeho dokumentu ze září 2000, nazvaném"Znovu vybudovat obranu Ameriky: Strategie, jednotky a zdroje pro nové století". V tomto dokumentu vypočítává PNAC, co je nutno učinit, aby si Amerika mohla vybudovat své globální impérium. Musí:

Nejen kvůli zásadnímu významu nové vojenské doktríny pro stávající politiku Spojených států amerických, ale hlavně kvůli jejímu významu pro pochopení všech důvodů, které vedou ostatní státy k nanejvýš obezřetné reakci na uplatňování tohoto dokumentu v praxi vám přinášíme český překlad úplného znění bezpečnostní doktríny USA, přijaté v září 2002. Vznik doktríny neunikl pozornosti Britských listů už v září minulého roku. Přinesli jsme tehdy informaci o jejím aktuálním zhodnocení ZDE z pera editora serveru opendemocracy.net a, nejzajímavěji, shrnutí její analýzy z časopisu Atlanta Journal-Constitution ZDE. Dnes vám předkládáme dokument celý - i proto, abyste mohli nezaujatě konfrontovat názor svůj s názory, které NSS vyvolala v době svého zveřejnění. Důraz dokumentu je na jeho síle. Jak poznamenal tehdy obdivně liberální komentátor Richard Cohen z Washington Postu: "Tohle není doktrína, to je impuls."

Americký novinář Todd Gittlin zase na adresu autorů tohoto dokumentu říká:

Všichni spolupracovníci časopisu na něm pracují ve veřejném zájmu zadarmo, případně ho dotují z vlastních zdrojů, někteří velmi podstatně. Finanční dary nám umožní dělat více práce ve veřejném zájmu s větším počtem spolupracovníků a profesionálněji.

Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník. Veškeré informace o tom, jak jsou darované peníze využívány, pravidelně zveřejňujeme. Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet č.: 431349001/2400 (2400 je kód banky), eBanka, a. s. Ovocný trh 8, 117 19 Praha 1. Variabilní symbol pro příspěvky 2002 (ti, po nichž chce banka konstantní symbol, mohou použít 0558).Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu.

Zatímco připravují Británie a Spojené státy novou rezoluci OSN pro vojenský útok na Irák, Německo a Francie v pondělí zdůraznily, že není třeba žádné další rezoluce OSN, vzhledem k tomu, že práce zbrojních inspektorů přináší výsledky. Novou rezoluci má předložit jménem Británie a USA Radě bezpečnosti OSN britský velvyslanec u OSN Jeremy Greenstock. Britský ministr zahraničních věcí Jack Straw konstatoval, že očekává, že by Rada bezpečnosti měla o rezoluci hlasovat do čtrnácti dnů.

Německo a Francie však zdůraznily, že se stavějí stále proti druhé rezoluci, a navrhují alternativní plán, jehož součástí jsou konkrétní lhůty pro irácké odzbrojení.