|
21. 2. 2003
Budou čeští odpůrci války v Iráku proti vstupu do EU?Jan Keller, sociolog, publicista a ekologický aktivista se zašťiťuje podpisy pod protiválečnou peticí Nikoliv naším jménem a hrozí, že použije podpisy pod ní k tomu, aby zamezil nebo ztížil vstup ČR do EU. Paradoxní je, že Petice proti válce Nikoliv naším jménem je postavena na argumentech, které v současnosti vyjadřují většinové postoje Evropy. Kellerova argumentace, jíž kritizuje úslužný postoj české vládu vůči Bushově americké adminstrativě, tak postrádá logiky. Velkou otázkou také je, zda je z právního hlediska přijatelné, aby Jan Keller používal své poněkud popletené argumenty jménem signatářů zmíněné petice. Níže uvádíme text Kellerova dopisu i citace ze zákonů, které zřejmě tímto dopisem Jan Keller porušuje. |
|
Dopis Jana Kellera účastníkům demonstrací proti válce v IrákuPetice "Nikoliv našim jménem" - ProhlášeníNaše petice vznikla jako český ohlas na petici amerických občanů "Not in Our Name", se kterou se plně solidarizujeme. K sepsání petice jsme byli inspirováni americkými protesty proti válce v Iráku, kterou chce za každou cenu rozpoutat prezident Bush. Naše petice má doslova "evropský původ", u jejího zrodu stáli čeští intelektuálové žijící nejen u nás, ale také v Německu a ve Francii. Petice apeluje na vládu ČR, aby stáhla vojenské jednotky z Kuvajtu, kde stojí připraveny na preventivní válku proti Iráku. Signatáři petice jsou pobouřeni tím, jak česká vláda ignoruje mínění většiny lidí naší země, kteří si tuto špinavou válku nepřejí. Jsme pobouřeni tím, že naši političtí představitelé svým servilním postojem k požadavkům Bushovy administrativy přispívají k rozkolu v Evropě ještě dříve, než jsme do ní vstoupili. Nedomníváme se, že vzorem pro "novou Evropu" má být chování satelitů, kteří snaživě spěchají splnit Bushova přání dříve, než jsou vyslovena. Na internetu a prostřednictvím petičních archů přibývají denně stovky podpisů občanů, kteří jednoznačně odmítají nést spoluvinu za útok na Irák. Znění petice bylo již před dvěma týdny předáno bývalému prezidentu republiky, předsedovi vlády, předsedovi Parlamentu a předsedovi Senátu. Všichni tito oslovení političtí činitelé dodnes nijak nereagovali. Mohou ignorovat vůli občanů tím spíše, že plně spoléhají na vzájemné nesváry mezi těmi, kdo dnes stojí proti válce. Spoléhají na to, že vždy bude možno poštvat nekomunisty proti komunistům a ty všechny dohromady zase proti anarchistům a dalším. Naše petice však není jednorázový akt a političtí činitelé by si neměli namlouvat, že ze své zodpovědnosti zase vykličkují tak, jako jsou na to zvyklí. Pokud budou požadavky občanů i nadále obcházet, zvážíme další kroky. Můžeme například oslovit tisíce signatářů, na něž máme kontakty, s prosbou, aby v blížícím se referendu o vstupu do Evropské unie řekli své NE agitaci české vlády. Myšlenka sjednocené Evropy je nám drahá, dnešní česká vláda však této myšlence, zdá se, ještě nedorostla. Nechceme jít přece do Evropy proto, abychom v ní dělali něčí pátou kolonu. Nechceme do Evropy kvůli tomu, aby nás z ní George Bush s Tony Blairem vyváděli na frontu jako své pomocné oddíly. Nechceme do Evropy proto, abychom v ní nečestně pomáhali přehlasovat ty, kteří nás do ní pozvali. Nebudeme dělat Špidlovi evropské stávkokazy a nebudeme dělat ministru války Tvrdíkovi rekruty, kteří se těší na sladkou smrt. Česká vláda by měla dobře zvážit, do jaké Evropy se chystá. Nemůže do Evropy vstoupit bez svých občanů. My do ní však můžeme vstoupit klidně o něco později, ale s jinou, moudřejší vládou. Náš požadavek stáhnout české chemiky z Kuvajtu trvá. Referendum o vstupu do Evropy se blíží. Je na vládě, jak se rozhodne. Za iniciátory petice "NIKOLIV NAŠÍM JMÉNEM" Jan Keller Petiční zákon
85/1990 Sb.
(4) Petice nesmí vyzývat k porušování ústavy a zákonů, popírání nebo omezování osobních,
politických nebo jiných práv občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo
jiné smýšlení, ... § 2
Ve výkonu petičního práva nesmí být nikomu bráněno. Výkon tohoto práva nesmí být nikomu
na újmu.
Plné znění petičního zákona ZDE Zákon o ochraně osobních údajů
(2) Zákon se vztahuje na veškeré zpracovávání osobních údajů, ať k němu dochází automatizovaně nebo jinými prostředky.
§ 4
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) osobním údajem jakýkoliv údaj týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze na základě jednoho či více osobních údajů přímo či nepřímo zjistit jeho identitu. O osobní údaj se nejedná, pokud je třeba ke zjištění identity subjektu údajů nepřiměřené množství času, úsilí či materiálních prostředků
...
e) zpracováním osobních údajů jakákoliv operace nebo soustava operací, které správce nebo zpracovatel systematicky provádějí s osobními údaji, a to automatizovaně nebo jinými prostředky. Zpracováním osobních údajů se rozumí zejména shromažďování, ukládání na nosiče informací, zpřístupňování, úprava nebo pozměňování, vyhledávání, používání, předávání, šíření, zveřejňování, uchovávání, výměna, třídění nebo kombinování, blokování a likvidace,
f) shromažďováním osobních údajů systematický postup nebo soubor postupů, jehož cílem je získání osobních údajů za účelem jejich dalšího uložení na nosič informací pro jejich okamžité nebo pozdější zpracování,
g) uchováváním osobních údajů udržování údajů v takové podobě, která je umožňuje dále zpracovávat,
... j) správcem každý subjekt, který určuje účel a prostředky zpracování osobních údajů, provádí zpracování a odpovídá za něj. Zpracováním osobních údajů může správce zmocnit nebo pověřit zpracovatele, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,
k) zpracovatelem každý subjekt, který na základě zvláštního zákona nebo pověření správcem zpracovává osobní údaje podle tohoto zákona,
l) zveřejněným osobním údajem osobní údaj zpřístupněný zejména hromadnými sdělovacími prostředky, jiným veřejným sdělením nebo jako součást veřejného seznamu.
§ 5
(1) Správce je povinen
a) stanovit účel, k němuž mají být osobní údaje zpracovány,
...
d) shromažďovat osobní údaje odpovídající pouze stanovenému účelu a v rozsahu nezbytném pro naplnění stanového účelu,
e) uchovávat osobní údaje pouze po dobu, která je nezbytná k účelu jejich zpracování. Po uplynutí této doby mohou být osobní údaje uchovávány pouze pro účely statistické, vědecké a pro účely archivnictví. Při použití pro tyto účely je třeba dbát práva na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a osobního života subjektu údajů,
f) zpracovávat osobní údaje pouze v souladu s účelem, k němuž byly shromážděny, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Zpracovávat k jinému účelu lze osobní údaj, jen pokud k tomu dal subjekt údajů souhlas,
g) shromažďovat osobní údaje pouze otevřeně; je vyloučeno shromažďovat údaje pod záminkou jiného účelu nebo jiné činnosti, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,
Plné znění zákona 101/2000 Sb. ZDE |
