22. 9. 2003
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
22. 9. 2003

Bushova "cestovní mapa" patří do koše

Nejenže selhala na celé čáře, ale má na svědomí další mrtvé a zmrzačené izraelské muže, ženy i děti. Je čas hodit ji do koše. "Musí se na to jinak," píše Shmuel Neumann v angličtině ZDE. Jeho článek shrnul Pavel Mareš.

Jednou jsem na výpravě zabloudil. Zeptal jsem se jakéhosi venkovana, jak se dostanu do místa, kam jsem měl namířeno. "Vocaď tam žádná cesta nevede," odpověděl. S tímhle člověkem se měl Bush poradit, než navrhl svou cestovní mapu. Odsud tam žádná cesta nevede.

Každý postup založený na reciprocitě ze strany Palestinů ztroskotal. Evropa teď, ignorujíc všechny ukazatele podél plánované trasy, jednoduše vnucuje Izraeli palestinský stát.

Tváří v tvář posledním doutnajícím pozůstatkům cestovní mapy musí Izrael přijmout hořkou skutečnost, že vyjednávání není k ničemu. Svou nepřetržitou snahou o udržení míru s tzv. Palestinci za cenu neustálých bolestivých ústupků, svými jednostrannými gesty dobré vůle ze sebe jen znovu a znovu dělal hlupáka. Izrael si nemůže dovolit luxus nečinnosti. Když se míru nedá dosáhnout vyjednáváním, musíme si jej vynutit.

Alternativní mírový plán

Celý dlouhotrvající konflikt můžeme velmi jednoduše ukončit následovně:

1. Pohádka o Palestincích musí skončit. Takzvaní Palestinci nejsou žádní Palestinci. Jsou to Egypťané usazení na území Gazy a Jordánci usazení na Západním břehu.

2. Egyptským občanům v Gaze a jordánským občanům na Západním břehu může být uděleno vízum k trvalému pobytu. Jako může získat trvalý pobyt bulharský občan, který se chce trvale usadit v Izraeli a splňuje zákonné podmínky, tak může požádat o trvalé vízum Egypťan žijící v Gaze nebo jordánští občané v Jehudě či Šomronu. Podle izraelského zákona mají tito usedlíci právo volit v obecních, krajských i celostátních volbách.

3. Stejné právo pro všechny: Izraelské právo musí platit pro všechny občany a usedlíky stejně, pro Araby jako pro Židy. Usedlík, který se proviní účastí v teroristických akcích, bude ze země vyhoštěn. Je nutno skoncovat se stavem bezzákonnosti na územích dosavadní palestinské samosprávy. Na celém území musí platit izraelské zákony.

Egypští a jordánští Arabové, kteří se chtějí ze Západního břehu vystěhovat, musí mít právo svobodného odchodu. Izraelské úřady dosud zhusta těmto Arabům pas odmítaly z údajných bezpečnostních důvodů. Tak jsme se paradoxně dostali do stejné pozice jako Sovětský svaz, jenž po desetiletí odmítal vystěhovalecké pasy Židům, kteří chtěli uplatnit své základní lidské právo na vystěhování. Musíme trvat na rovnosti před zákonem. Egyptským a jordánským Arabům nesmí být vystěhovalecký pas odepřen.

Dále: každý kdo ohrožuje bezpečnost státu nebo se účastní násilných akcí směřujících ke svržení vlády, je v demokratických zemích běžně odsuzován k deportaci. Stejně jako každý židovský přistěhovalec, který podněcuje rasismus, je deportován zpět do země svého původu, musí být deportován i každý takový Arab. Celá teroristická struktura odshora až dolů musí být ze země vypovězena.

Konečně je nepřijatelné, že izraelským Židům žijícím v Judeji, Samařsku a Gaze jsou upírána řádná procesní práva a přistupuje se k nim spíše z pozice práva válečného. Jsou vězněni bez obžaloby, je jim odepíráno právní zastoupení a kontakt s právníky atd. Jako občanům jim musí být zajištěn stejně řádný proces na obou stranách Zelené linie.

4. Všechna území biblického Izraele musí být součástí státu Izrael. Neexistuje žádné ospravedlnění pro stále opakovanou lež, že Západní břeh Izraeli nepatří. Palestina byl název, který Izraeli dali Římané po jeho okupaci r. 77. Nikdy od té doby nepřestala být kolonií, nejdříve římskou, potom otomanskou, po první světové válce pak britskou. Britové Palestinu rozdělili na dvě části podél řeky Jordánu. Východní břeh, 80% palestinského území, dali Arabům a nazvali jej Jordánskem, území mezi Jordánem a Středozemnim mořem přiřkli Židům pro založení vlastního státu. Zde vznikl v r. 1948 stát Izrael, ovšem na pouhém zlomku původního území. Tento stát byl napaden Egyptem a Sýrií, a až do r. 1967 byl Západní břeh ilegálně okupován Jordánskem.

Když Egypt v r. 1967 zablokoval Tiranskou úžinu pro izraelskou plavbu, dopustil se tím válečného aktu, na který izraelská armáda odpověděla útokem. Následujícího dne se k egyptské agresi připojilo Jordánsko, jeho útok byl však odražen a Jordánci vytlačeni ze Západního břehu. Spojené státy na základě skutečnosti, že první výstřel v této tzv. Šestidenní válce padl z izraelské strany, prohlásily Izrael za agresora a izraelskou okupaci Gazy za nezákonnou. Nemohou však popřít, že Izrael byl napaden Jordánskem, které tak ztratilo jakákoli práva nad Západním břehem.

Přivtělení Západního břehu k Izraeli nemusí provedeno být žádným viditelným aktem. Prosté uplatňování izraelského práva na tomto území tak jako kdekoli jinde bude mít stejný účinek.

5. Na Západním břehu a v Gaze budou ustaveny relativně samosprávné země, stejně jako Šaron, Horní Galilea, Dolní Galilea a Negev tvoří uvnitř Izraele samosprávné celky, které lze pokládat za kantony či "státy". Budou moci vydávat vlastní státní nebo místní nařízení, stejně jako každý jiný stát či město v rámci spolkového Izraele.

6. Budou zřízena bezpečnostní nárazníková pásma pro zmenšení hrozby útoku. Aby Židé nebyli vystaveni ostřelovačům a bombovým útokům, bude kolem každého kultického místa, kolem osad a podél silnic v Judeji, Samařsku a Gaze zřízeno dvoukilometrové bezpečnostní pásmo. Každému arabskému majiteli domu nebo pozemku v tomto pásmu, pokud se věrohodně prokáže vlastnickým právem sahajícím až do Otomanské říše, bude poskytnuta kompenzace. Ostatní budou pokládáni za svévolné uchvatitele a budou bez náhrady vyvlastněni.

7. Konflikt může být skončen prostřednictvím investic. Vykoupením pozemků od pouhého 1% arabské populace v Judeji a Samařsku získají Židé 58% půdy, jelikož 99% Arabů je soustředěno v osadách na zbývajících 42%. Soudy musí postupovat nesmlouvavě proti všem tzv. Palestincům, kteří věrohodně neprokáží vlastnické právo k domu či pozemku.

Tzv. Palestincům usazeným v arabských kantonech bude zaručeno právo prodat svůj majetek a hledat si živobytí jinde. Toto právo jim zajišťuje Listina lidských práv. Právo na vystěhování je nezcizitelným lidským právem. Tzv. Palestincům ve svobodném obchodu a pohybu stále brání rasistická fatva a náboženské dekrety islámských náboženských autorit, uvalující rozsudky smrti na muslimy, kteří by prodali půdu Židovi. V zemi, kde platí zákon, je toto nepřípustné. Navádění k vraždě prodávajícího je zkrátka a dobře vražedným spiknutím, ať už k provedení dojde či nikoliv. Taková osoba musí být potrestána v plném rozsahu zákona. Dnes palestinské webové stránky hrdě zobrazují popravy obchodníků s pozemky, včetně videa a detailních záběrů popravených.

8. Neobdělávaná půda v Judeji a Samařsku musí být zúrodněna. Tak jako zemědělci mají právo žádat o zemědělskou půdu ať společně formou družstev, mošavů a kibuců, či jednotlivě jako soukromí rolníci, musí i v Judeji, Samařsku a Gaze neobdělaná půda patřící státu být nabídnuta k obdělávání izraelským občanům. Pro půdu bez konkrétního vlastníka by měl Izrael aplikovat stejný zákon, jaký platil v USA (United States Homestead Act z r. 1867), umožňující občanům obdělávat ladem ležící půdu a po určené době ji zaregistrovat jako své vlastnictví. V podstatě by to znamenalo potvrzení jordánského práva, které je na území Západního břehu v současnosti uplatňováno.

Takový zákon by zcela jistě nebyl porušením Ženevských konvencí, pokud by se uplatnil na tzv. Západním břehu. Dá se debatovat o tom, zda egyptská blokáda Tiranské úžiny v r. 1967 byla válečným aktem. Pokud ano, pak Izrael, ačkoli vystřelil první, vedl válku obrannou. Pokud ne, muselo by se nasazení izraelské armády proti Egyptu pokládat spíš za útok než za obranu. Jordánská role v této válce je však mimo jakoukoli debatu. Jordánsko Izrael napadlo druhý den po vypuknutí války i přes izraelské varování, aby se do konfliktu nevměšovalo. Jordánsko nesporně sehrálo roli agresora a jeho ztráta Západního břehu je spravedlivá a trvalá. Ženevské dohody na toto území nelze v žádném případě vztahovat. Zákaz osidlování dobytého území občany okupační mocnosti by se v krajním případě dal vztahovat maximálně na pásmo Gazy. Nikdo nám však nemůže nic vytknout, když americký zákon o půdě začneme okamžitě uplatňovat nejprve na Západním břehu.

Nejlepší zájem tzv. Palestinců

Zatímco na jedné straně tento plán rozzuří hrstku demagogů, kteří nestydatě a prospěchářsky zneužívali svou moc, vychází současně vstříc skutečným zájmům prostých arabských obyvatel. Místo trvalého bludného kruhu ozbrojeného boje, který nemají šanci vyhrát, a místo nekonečného zneužívání svými fanatickými, zkaženými samovládci, mají zde nejlepší řešení, o jakém kdy mohli snít.

Počátkem 20. století se jejich rodiny hrnuly do dnešního Izraele v naději, že se jim zde povede lépe. V novém židovském státě nebyla nouze o práci, o vzdělání pro jejich děti a o skutečnou demokracii. Místo toho se stali obětními beránky celého arabaského světa, svými vlastními soukmenovci zahnáni do role utlačovaných uprchlíků, držených v bídě a zneužívaných východním i západním antisemitismem. Toto je jejich šance na svobodu.

Statisíce palestinských Arabů se rozhodly přesídlit do ciziny. Nechtějí nic jiného než normálně žít. Žít bez tyranie, útisku, svobodní od těch, kdo je po generace vykořisťovali. Pochopili, že zůstat by znamenalo odsoudit své děti k doživotní chudobě, zneužívání tzv. palestinským vedením, k anarchii. Nechtějí se stát plnokrevnými Izraelci, od jejichž synů i dcer bude jednou vyžadována tříletá vojenská služba jako od každého jiného izraelského občana. Nechce se jim platit tak vysoké daně, jako platí ostatní. Chtějí pryč. Pomozme jim v tom.

                 
Obsah vydání       22. 9. 2003
22. 9. 2003 Slaný: Hastala vista, bejby Štěpán  Kotrba
22. 9. 2003 Slaný: Byrokratický kokotismus úředníků ombudsmana a právo na informace Štěpán  Kotrba
22. 9. 2003 Slaný: Tisková zpráva veřejného ochránce práv
22. 9. 2003 Slaný: Opět psychologický nátlak? Ten starostovi jde... Štěpán  Kotrba
22. 9. 2003 BBC "bude více přiznávat chyby"
22. 9. 2003 Cancún: to, že se rozhovory rozložily, je pozitivní
22. 9. 2003 Proč nosí státní zástupci taláry? Karel  Mašita
22. 9. 2003 Kábulský knihkupec chce žalovat norskou reportérku
22. 9. 2003 Infantilní poslankyně vyučovala předsedu vlády způsobům Josef  Trnka
22. 9. 2003 Budou čeští lékaři vraždit diplomaty?
22. 9. 2003 Jak Strana Zelených svlékla starou kůži Pavel  Pečínka
22. 9. 2003 Bushova "cestovní mapa" patří do koše
22. 9. 2003 Jaké poučení z pochodu kůrovcovou Šumavou? Petr  Kužvart
22. 9. 2003 Konec nudy v Brně Čestmír  Kopecký
22. 9. 2003 Jednoduché účtovníctvo -- daňová bomba pre podnikateľov Andrej  Sablič
22. 9. 2003 Česká média píší Mugabemu
22. 9. 2003 "Odstraňte Špidlův apartheid"
19. 9. 2003 Česká próza za poslední rok: Zklamání, frustrace a marketingová manipulace Viktor  Šťástka
22. 9. 2003 V úterý 23. září startuje další ročník festivalu Prix Bohemia Radio
22. 9. 2003 Zklamání z nezdaru: průběh konference WTO v Cancúnu Ludmila  Štěrbová
22. 9. 2003 WTO: Deklarace ministrů a pracovní program - Doha, 9. - 14. listopad 2001
22. 9. 2003 WTO: Rozhodnutí o otázkách, týkajících se provádění dohod - Doha, 9. - 14. listopad 2001
22. 9. 2003 WTO: Deklarace o Dohodě o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví a veřejném zdraví - Doha, 9. - 14. listopad 2001
22. 9. 2003 100 let "panspermie"
22. 9. 2003 Také ČR vstoupila do války proto, aby byly zničeny zbraně hromadného ničení Michal  Rusek
22. 9. 2003 Krajina na rázcestí
22. 9. 2003 Kurdi: jazýček na váhach mieru
19. 9. 2003 Agrární skandál za více než půl miliardy Štěpán  Kotrba
22. 9. 2003 Arcibiskup ujišťuje, že dialog papež -- Castro na Kubě pokračuje
20. 9. 2003 Philips v České republice vyrábí televizní obrazovky nelegálně
1. 9. 2003 Hospodaření OSBL za srpen 2003

Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ RSS 2.0      Historie >
22. 9. 2003 Bushova "cestovní mapa" patří do koše   
6. 9. 2003 Palestinský premiér odstoupil   
3. 9. 2003 Dva roky nesmyslů   
2. 9. 2003 Palestina: Generácia, ktorá "nepozná Jozefa"   
2. 9. 2003 Proč podporuje EU Jásira Arafata? Milan  Krčmář
22. 8. 2003 Co je americký neokonzervatismus?   
21. 8. 2003 Podepište petici za společnou česko-izraelskou známku Petra Ginze   
12. 8. 2003 Přichází čas pro sjednocenou Evropu? Josef  Brož
1. 8. 2003 Téma: Antisemitizmus Martina  Blažeková
14. 7. 2003 Korán - co obsahuje i z křesťanství a judaismu   
11. 7. 2003 Iluze a realita   
10. 7. 2003 Tajná izraelská jednotka ovlivňovala americké výzvědné informace   
8. 7. 2003 "Cestovní mapa" pro Blízký a Střední východ a Špidlovo účelové nepochopení Miroslav  Polreich
2. 7. 2003 Zákonný stát Izrael   
26. 6. 2003 Palestínsky scenár v Čečensku? Viktor  Kovaľov

Arabské listy - názory na svět islámu RSS 2.0      Historie >
22. 9. 2003 Bushova "cestovní mapa" patří do koše   
8. 9. 2003 Tayseer Alouni, zpravodaje televize Al Jazeera , byl zatčen ve Španělsku   
6. 9. 2003 Palestinský premiér odstoupil   
3. 9. 2003 Dva roky nesmyslů   
2. 9. 2003 Palestina: Generácia, ktorá "nepozná Jozefa"   
14. 7. 2003 Korán - co obsahuje i z křesťanství a judaismu   
8. 7. 2003 "Cestovní mapa" pro Blízký a Střední východ a Špidlovo účelové nepochopení Miroslav  Polreich
2. 7. 2003 Zákonný stát Izrael   
22. 6. 2003 Jaká je skutečnost o likvidaci izraelských kolonií?   
19. 6. 2003 Naděje pro Palestinu? Kolikátá už?   
13. 6. 2003 Päťdesiatpäť rokov štátu Izrael Peter  Greguš
21. 5. 2003 Intifáda byla odpovědí na neuskutečněný mírový proces   
8. 4. 2003 Arabské listy - radikalizace duchovních elit   
7. 4. 2003 Arabské listy - co všechno je nepravda?   
14. 3. 2003 Izraelčania a Palestínčania: Kde sa stala chyba?   

Rasismus RSS 2.0      Historie >
22. 9. 2003 Bushova "cestovní mapa" patří do koše   
17. 9. 2003 Legenda je alternativní biologickou zbraní František  Roček
10. 9. 2003 O bezradnosti při četbě slané nulové spravedlnosti František  Roček
9. 9. 2003 Co udělat pro Romy: je to složitější problém, než jako to vidí pánové Kotrba a Polák Ondřej  Čapek
5. 9. 2003 Slaný jako příklad "pravicové" diktatury bezohledných a silných Štěpán  Kotrba
26. 8. 2003 ČR v OSN: Do knihoven byly rozdány knihy proti rasismu   
26. 8. 2003 O svobodě projevu v Německu: Já přece nejsem antisemita Markéta  Brousková
14. 8. 2003 Ve věci rasistického útoku na Palmovce má v pátek 15. srpna padnout rozsudek Helena  Svatošová
15. 7. 2003 Nová kniha o české ultrapravici Ondřej  Slačálek
14. 7. 2003 Co říká zpráva Ministerstva vnitra o extremismu a co už neříkají média Štěpán  Kotrba
19. 6. 2003 Oběť rasistického útoku čelí šikaně od soudkyně Helena  Svatošová
12. 6. 2003 Pseudohumanismus je stejně škodlivý jako rasismus Eduard  Vacek
7. 5. 2003 Xenofobie v českých sdělovacích prostředcích František  Kostlán
22. 4. 2003 Rasizmus, ktorý antirasistom nevadí ? Lubomír  Sedláčik
15. 4. 2003 "Musíme chránit existenci bílých lidí"
aneb bude se konat koncert neonacistických blackmetalových kapel?
Petr  Záras