2. 7. 2003
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
2. 7. 2003

Zákonný stát Izrael

Dr. Azmi Bishara, arabský poslanec v Knessetu
Z www.arabs48.com přeložila Jana Malá

Jelikož je Izrael zákonným státem, tak jak nás o tom informoval premiér Ariel Šaron v jeho proslovu v Akaba, izraelský parlament dne 18. 6. 2003 při prvním čtení schválil zákon: "Občanství a (dočasný) pobyt v Izraeli 2003". Tento zákon nedovoluje udělení občanství nebo povolení pobytu za zelenou linií, kterémukoli "z obyvatelů Západního břehu Jordánu a pásma Gazy." V prvním bodě zákona je doslovně napsáno: "nehledě na ustanovení jakékoli jiného zákona". To znamená, že nový zákon, platný na 1 rok, ruší všechny předešlé zákony týkající se občanství a pobytu, pro obyvatele zmíněných oblastí.

Izraelská vláda navrhla tento zákon, platící pro populaci Palestinců. Právě proto, že Izrael je "zákonným státem", nedostačuje řád, který zavedl dřívější ministr vnitra Eli Yishai dne 12. 5. 2002, kdy pouhým příkazem zabránil sloučení rodin - prakticky bez zákona - v případě, že jeden z manželů byl Palestinec nebo Palestinka. Jejich žádosti nechal ležet nevyřešené v jeho ministerstvu, a to i tehdy, když manželé po léta žili společně a měli děti. Zákon nepřipouští žádnou nejasnost. Při odvolání u Nejvyššího soudu proti příkazům ministra vnitra je stání odkládáno a komplikováno, tento soud v samé podstatě není liberální v záležitostech Západního břehu a Gazy, proto také nemůže zrušit zákon tak, jako nařízení ministra vnitra. Zvláště, když izraelský Nejvyšší soud čelí celkovému útoku náboženské pravice jak v Parlamentě, tak na úrovni veřejného mínění s výmluvou vměšování, značně přeháněného, do procesu legislativy.

Nový zákon povoluje tři vyjímky:

  1. Ministr vnitra má právo, podle okolností, dát povolení k dočasnému pobytu v Izraeli některému z obyvatel těchto oblastí z důvodu práce, léčení anebo za jiným účelem na ohraničenou dobu ne delší jak 3 měsice.
  2. Ministr vnitra má právo udělit občanství anebo trvalý pobyt v případě jeho přesvědčení, že dotyčný se ztotožňuje s cíli Izraele, nebo jeden z jeho synů vykonal opravdový čin pro jeho větší bezpečnost, hospodářství anebo pro jiné důležité cíle státu.
  3. Udělení občanství anebo trvalého pobytu v případě, že by to mělo velkou zvláštní důležitost pro stát.

Sloučení rodin zdaleka nebylo příznivé před vyhlášením zákona, pokud se týká palestinských rodin uvnitř Izraele. Mnoho palestinských žen a mnoho palestinských mužů žijí v rodině, aniž by získali občanský průkaz nebo trvalý pobyt, a tak ani jejich děti nejsou zapsány v matrice. Proces sloučení rodiny a získání povolení k pobytu trvá obvykle 5--6 let a někdy není získáno nikdy.

Tento běžný postup má zabránit vzrůstu (pozn. red. - formálního) počtu Palestinců v Izraeli. Tato záležitost je demografická a důvodem je existence židovského státu, nikoli bezpečnost, přestože návrh zákona byl ospravedlněn bezpečností státu. Vymlouvání se na ni je opřeno o jeden jediný případ, útok na restauraci "Matha" v Haifě, dne 3. 3. 2003, který provedl mladík ze Západního břehu, vlastnící izraelský průkaz z důvodu izraelské matky.

Rasisté se ve svém postupu opírají na proklamování národa, rasistické ospravedlnění je známé v mnoha relativně rozvinutých zemích, posuzovaných podle jejich okolí, a které jsou vystaveny početné imigraci. Podle jejich názoru Arabové chtějí žít v Izraeli bez jakékoli loajality či angažovanosti, jen z důvodu ekonomických, nebo že chtějí získat služby, které nemají - jako například lékařskou péči a jiné. Ve skutečnosti to nemá nic společného s palestinským způsobem chování, je to druh emigrace z chudých zemí nebo oblastí do zemí bohatších. Většinou k velmi početnému odchodu docházelo ze zemí, které jsou anebo byly dříve koloniemi a odchod směřoval do kolonialistických zemí.

Není to vůbec nic nového. Nové je vydání zákona, který zcela zakazuje lidský pohyb, i když se jedná o manželský stav a vznik nové rodiny, a které omezuje svobodu vybírání životních partnerů jen na ty, kterým stát povoluje výjimku.

Pochopitelně Izrael nemůže udržet imperialistickým způsobem okupovaná území, ponechávat je na pokraji chudoby a přitom zakazovat přesun lidí z tohoto prostředí do bohatšího s použitím rasistických výmluv. Nepotřebujeme připomínat dějinnou souvislost, rodinné vztahy a příbuznost mezi arabskými občany uvnitř Izraele a těmi, co pobývají na Západním břehu a v pásmu Gazy, palestinské uprchlíky v Sýrii a v Libanonu, tato spojení byla přetrhána linií příměří z roku 1949.

Horečnatá legislativní činnost v izraelském Parlamentě v poslední době ukazuje na snahu, kterou nezastaví ani formální pohnutky zachování pověstné demokracie, s cílem utvrzení židovského státu, že podle zákona jsou židé většinou. Izraelská diplomacie usiluje o uznání židovského státu, žádá o ně jak Spojené státy, tak Palestince a chce dohodami dosáhnout mezinárodní legálnosti. To je námětem důležité diskuse a zápasu, protože se to dotýká práva uprchlíků na návrat, týká se to arabských občanů ve státě (poznámka překl.: 20% obyvatel Izraele) a také vztahu státu a náboženství. Právě nyní probíhá naléhavý pokus dát těmto politikám nejdříve zákonný význam a obsah uvnitř židovského státu a až pak řešit existenci státu židovského národa. Navíc k tomu všemu probíhá vážný pokus o přípravu ústavy hebrejského státu, a to zrovna době, kdy pravice ovládá Knesset a Radu pro ústavu a zákon. Proces probíhá urychleně, Rada vede závod s časem.

Nejšpatnějším na tom je to, že izraelská sekularizační a demokratická síla vytrvale a silně prosazuje žádost o ústavu, protože přivykla tomuto heslu - zapomínaje, že pravice tuto výzvu s velkým nadšením a vrcholnou spokojenosti přijme, a to právě v tom nejhorším možném čase.

                 
Obsah vydání       2. 7. 2003
2. 7. 2003 Hrozí likvidace života na této planetě?
2. 7. 2003 Povodeň přijde po 30. září 2003, určil Dopravní podnik Radek  Mokrý
2. 7. 2003 Amerika neví, co si počít se svou mocí
2. 7. 2003 Memento 16
Nechť se "potrefení" nehněvají!
Miloš  Dokulil
2. 7. 2003 Interrupce ano, nebo ne? Josef  Veger
2. 7. 2003 Inspekce: Zelenina ze zaplavených oblastí je zdravotně nezávadná
2. 7. 2003
2. 7. 2003 Vajíčko a spermia -- rukojemníci slovenského parlamentu Martina  Nemethová
2. 7. 2003 V Nemecku skrachovala životná poisťovňa
Zrútenie prvého penzijného tunela
Martin  Kunštek
2. 7. 2003 Ukrajinci v ČR: průlom v nevšímavosti
2. 7. 2003 Za lepší sex Martina  Nemethová
2. 7. 2003 Kavan: Irak nebol zlyhaním OSN Radovan  Geist
2. 7. 2003 Pokoj pred búrkou európskej medzivládnej konferencie? Lucia  Waldnerová
2. 7. 2003 Katie Murphy, autorka BL, dostala významnou univerzitní cenu
2. 7. 2003 Zákonný stát Izrael
1. 7. 2003 Zrůdnosti diletantského sociálního inženýrství Josef  Trnka
1. 7. 2003 Subsaharská Afrika: znásilňovaný a zapomínaný kontinent Ondřej  Slačálek
1. 7. 2003 Norman Tebbit: "BBC si proti vládě nevymýšlí lži"
1. 7. 2003 Podle Petra Uhla za vše může Edvard Beneš - skutečnost však byla jiná František  Hanzlík
1. 7. 2003 Proč britská vláda nehledá zrádce v rozvědce?
30. 6. 2003 Monitor Jana Paula: Jak se kreslený vtip stane "uměním",
aneb malá úvaha nad česko-slovenskou expozicí 50. ročníku Bienále v Benátkách
Jan  Paul
1. 7. 2003 Hospodaření OSBL za červen 2003
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech

Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ RSS 2.0      Historie >
2. 7. 2003 Zákonný stát Izrael   
26. 6. 2003 Palestínsky scenár v Čečensku? Viktor  Kovaľov
22. 6. 2003 Jaká je skutečnost o likvidaci izraelských kolonií?   
19. 6. 2003 Co si myslí svět o Americe?   
19. 6. 2003 Naděje pro Palestinu? Kolikátá už?   
16. 6. 2003 Angažovaná lhostejnost Pavel  Urban
16. 6. 2003 Nijaké triedy Naomi  Klein
13. 6. 2003 Päťdesiatpäť rokov štátu Izrael Peter  Greguš
11. 6. 2003 Izraelci útočí oprávněně Pavel  Mareš
11. 6. 2003 Izrael obviněn z teroristického útoku   
23. 5. 2003 Izrael -- znovu masakry a mrtví Jan  Maršák
22. 5. 2003 Keď slová zabíjajú Radovan  Geist, Martin Muránsky
21. 5. 2003 Intifáda byla odpovědí na neuskutečněný mírový proces   
15. 5. 2003 Ropa a stratégia: K politickej ekonómii ohlásenej vojny Michael  Ehrke

Arabské listy - názory na svět islámu RSS 2.0      Historie >
2. 7. 2003 Zákonný stát Izrael   
22. 6. 2003 Jaká je skutečnost o likvidaci izraelských kolonií?   
19. 6. 2003 Naděje pro Palestinu? Kolikátá už?   
13. 6. 2003 Päťdesiatpäť rokov štátu Izrael Peter  Greguš
21. 5. 2003 Intifáda byla odpovědí na neuskutečněný mírový proces   
8. 4. 2003 Arabské listy - radikalizace duchovních elit   
7. 4. 2003 Arabské listy - co všechno je nepravda?   
14. 3. 2003 Izraelčania a Palestínčania: Kde sa stala chyba?   
6. 3. 2003 Jak Izraelci zabíjejí civilisty na západním břehu Jordánu a v pásmu Gaza   
4. 3. 2003 Prečo "stará" Európa, a nie USA, ergo Izrael? Daniel  Krajcer
24. 2. 2003 Dedičný hriech Izraela Karol  Dučák jr.
30. 1. 2003 Krv a nádej vo Svätej zemi Radoslav  Behúĺ, Ivan Hromada
10. 1. 2003 Konflikt na Středním východě vyžaduje mírové řešení Mojmír  Babáček
20. 6. 2002 Iniciativy se na Blízkém východě musejí chopit sami palestinští občané