Manželka zavražděného, matka tří nezletilých dětí, podala prostřednictvím nigerijského velvyslanectví proti zastavení trestního řízení protest. Soud vyšší instance nyní zkoumá, zda je právoplatný. Žalobkyně Petra Pavlánová navrhla, aby Pasovský nastoupil do ochranného léčení, ale v pátek 19. září 2003 Městský soud v Praze návrh žalobkyně zamítl. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že návrh žalobkyně je předčasný, protože usnesení o zastavení trestního stíhání není dosud pravomocné (1). Vrah nigerijského diplomata je tedy na svobodě.

Co víme o zavražděném?

Zavražděný nigerijský konzul Michael Lekara Wayida, asi padesátiletý otec tří malých dětí,  pobýval v Praze už pět let a zanedlouho se měl vracet s rodinou domů (2). Pravděpodobně by se stal v některé další zemi velvyslancem. Iva Pekárková, která ho osobně znala, píše o něm (3), že to byl milý chlapík, který většině lidí sahal jen po ramena. Vědělo se o něm, že se snažil úzkostlivě dodržovat pravidla a zákony. V Praze prý dostal nejméně dvakrát přes ústa od méně skrupulózních nigerijských občanů -- právě proto, že odmítal vydávat falešné pasy. Michael Lekara Wayida se sešel se svým budoucím vrahem doktorem Pasovským několikrát. Z jeho vyprávění zřejmě pochopil, že se Pasovský stal obětí podvodníků, a snažil se mu pomoci. Důrazně mu radil, aby už žádné peníze podvodníkům neposílal (4).

Co víme o vrahovi?

Vrah nigerijského konzula, vojenský lékař MUDr. Jiří Pasovský (narozen 17.09.1931), bývalý primář mělnické nemocnice, pracoval prostřednictvím Polytechny několik let v zahraničí. Mimo jiné působil v Afghánistánu, Libyi, Kataru a Nigérii. Od 11.07.1967 je registrován jako agent StB pod krycím jménem Duhák (5). Do České republiky se vrátil v roce 1994. Jeho jméno a adresu nalezneme na seznamu praktikujících lékařů (6), ale je uveden i v obchodním rejstříku (7) jako jednatel firmy ALTES spol. s r.o., IČO 47542292.

Do kontaktu s údajnými zástupci Nigerian National Petroleum Corporation (NNPC) se dostal pravděpodobně v roce 1995. Podle svých vlastních slov vložil prý do "seriózně vypadajícího obchodu" celkem 2,000.000 USD (60,000.000 Kč). Nejdříve to byly rodinné úspory 500.000 USD a později další finance ve výši 1,500.000 USD, když se snažil "dostat své peníze zpět". Říká, že mu byla slíbena odměna 38,500.000 USD (1,155.000.000 Kč). Podvodná investice začala v roce 1996 půl milionem dolarů, kompletními rodinnými úsporami, a až doposud spolkla další téměř milion a půl dolarů zaplacený v menších částkách za příslib vyplacení osmatřiceti a půl milionů dolarů (4). Protože slibovaná odměna nepřicházela, obrátil se v roce 2002 na nigerijské velvyslanectví.

Co se stalo na nigerijském velvyslanectví?

Pasovský navštívil nigerijské velvyslanectví v poslední době třikrát. Přestože mu konzul radil, aby podvodníkům žádné peníze už neposílal, Pasovský ho neposlechl a peníze znovu poslal na jimi udaný zahraniční účet u Western Union. Při předposlední návštěvě velvyslanectví ukazoval konzulovi doklad o převodu peněz. Potvrdil to recepční pan Alles Salim Baba-Body, který byl na některých jednáních přítomen (4). Konzul mu tehdy řekl, že když neposlouchá jeho rady a dále posílá podvodníkům peníze, ať už za ním raději nechodí. Pasovský ale přišel znovu, tentokrát s ostře nabitou pistolí. Byl velmi neklidný a dožadoval se rozhovoru s manželkou velvyslance. Teprve když mu recepční Baba-Body vysvětlil, že to není možné, že ho v této věci může přijmout pouze konzul, souhlasil a krátce po jedenácté byl konzulem přijat. Rozhovor byl velmi krátký a uskutečnil se mezi čtyřma očima. Pak zazněly výstřely. Konzul byl na místě mrtev. Překvapený Baba-Body vstoupil do kanceláře a Pasovský na něj okamžitě vystřelil. Recepční měl ale štěstí. První střela, mířená do úrovně jeho srdce, mu zasáhla ruku, druhá nohu.

Vrah nigerijského konzula asi nebude potrestán?

Advokát Jiřího Pasovského Kolja Kubíček sdělil 24.4. 2003 novinářům, že svou obhajobu založí na tvrzení, že Pasovský jednal v nepříčetnosti. Pokud se mu podaří přesvědčit soud, nemohl by být Pasovský odsouzen (4). Podařilo se mu sehnat dva znalecké posudky, které se opírají o výpověď Pasovského. Znalci v nich dospěli k závěru, že ovládací i rozpoznávací schopnosti obviněného byly v době činu zcela vymizelé. Policie proto navrhla státní zástupkyni, aby trestní stíhání zastavila (8).

Žalobkyně nejprve se zastavením stíhání nesouhlasila a vrátila případ policii k došetření. Závěry znalců o Pasovského nepříčetnosti vycházejí podle žalobkyně Petry Pavlánové pouze z tvrzení Pasovského, že měl v inkriminovanou dobu epileptický záchvat. "Stíhání nyní nezastavím kvůli ostatním důkazům, které byly opatřeny. Především s ohledem na výpověď druhého poškozeného," naznačila Pavlánová (8). Nakonec ale soud trestní stíhání zastavil. "Z vazební věznice bude převezen do bohnické psychiatrické léčebny, kde vyčká definitivního verdiktu soudu o ústavní léčbě," řekla náměstkyně pražského městského státního zástupce Štěpánka Láznová (9).

Proti zastavení trestního stíhání protestovalo Nigerijské velvyslanectví v Praze (10), a to bylo hlavním důvodem, proč bylo dne 28.08.2003 soudní jednání, které probíhalo za nepřítomnosti souzeného lékaře Pasovského už podruhé, odročeno na říjen. "Nejsem si jista, zda zastavení jeho stíhání je pravomocné. Ambasáda nótu zaslala v zákonné lhůtě pro stížnost," řekla na to žalobkyně. Pasovského spis prý postoupila vrchnímu zastupitelství, aby posoudilo, jak na nótu nahlížet (11).

V pátek 19.09.2003 městský soud nevyhověl žalobkyni, aby se Pasovský podrobil ochranné léčbě, a propustil ho na svobodu. "Všichni poněkud zapomínáme na podstatu věci, totiž že se jedná o ochranu společnosti před člověkem, který se dopustil dvojnásobného vražedného útoku," reagovala na rozhodnutí soudu žalobkyně Petra Pavlánová (1).

Otazníky a pochybnosti

1

Pasovský tvrdí, že ho kontaktoval zástupce Nigerian National Petroleum Corporation (NNPC) a nabídl mu, aby výhodně investoval do výstavby ropovodu. Nabídka prý vypadala slibně a seriózně, šlo o vládní kontrakt, na který se vztahovaly vládní záruky. Proto se rozhodl "investovat" veškeré rodinné úspory ve výši 500.000 USD. Za tuto "výhodnou investici" mu bylo přislíbena odměna 38,500.000 USD.

  Jak si lze vysvětlit, že Pasovský jednal s údajnými zástupci NNPC a posílal jim miliony, ale vůbec si neověřil jejich pravost? Stačilo přece nahlédnout na veřejně přístupné internetové stránky NNPC a údaje svých informátorů si ověřit, nebo se na NNPC obrátil písemně. I kdyby neznal přesnou adresu, dopis adresovaný na NNPC, Lagos, Nigeria, by určitě došel. Nigerian National Petroleum Corporation existuje od roku 1977 a na oficiálních webových stránkách je varování před podvodníky, kteří zneužívají jméno společnosti. Je tam i odkaz na případné dotazy: http://www.nnpc-nigeria.com, webmaster@nnpc-nigeria.com

 - Jak je možné, že nebylo Pasovskému podezřelé, když mu bylo slíbeno, že dostane za svou "investici" 15,000.000 Kč odměnu 1.155,000.000 Kč? I kdyby mu teoreticky přišla na účet miliarda korun, musel přece počítat s tím, že by banka takovou transakci hlásila policii jako podezřelou z "praní špinavých peněz". Jak by svou "investici" vysvětloval policii?

Proč se Pasovský choval tak podivně? Jak je možné, že posílal někam miliony jen na osobní příslib osob, které pořádně neznal? Podvodníci většinou zdůvodňují přesun peněz do zahraničí tím, že jde "provize z obchodů", které převádějí do zahraničí, aby z nich nemuseli platit daně. Za to slibují odměnu. Nejpravděpodobnějším vysvětlením tedy bude, že Pasovský si byl od samého začátku vědom toho, že se podílí na nezákonném praní špinavých peněz. Z tohoto důvodu se nemohl obrátit  oficiálně na NNPC, a nemohl ani žádat o pomoc policii nebo soudy. Nemá totiž na svou "výhodnou investici" žádné kupní smlouvy, nemá ani cenné papíry. Jediné, co má, jsou bezcenné faxy, falešná telefonní čísla a výpisy z bankovního účtu odkud posílal peníze kamsi do zahraničí. Vidina obrovského zisku a neuvěřitelná chamtivost zatemnily Pasovskému natolik jeho rozum, že přišel o nejen miliony, ale jako lékař se zpronevěřil svému poslání -- pro špinavé miliony zavraždil nevinného člověka.

2

Proč se značně nervózní Pasovský, ozbrojen ostře nabitou zbraní, dožadoval v to osudné dopoledne rozhovoru s manželkou velvyslance, kterou neznal a která neměla s tou záležitostí nic společného? Teprve když mu recepční jeho žádost rezolutně odmítl, přijal ho konzul, kterého Pasovský krátce na to zastřelil a poté postřelil i recepčního, který vstoupil do místnosti. Co by se asi stalo, kdyby mu recepční umožnil rozhovor s manželkou velvyslance? Lze o tom jen spekulovat, ale svědčí to o tom, že ozbrojený Pasovský přišel na velvyslanectví s předem připraveným plánem.

3

Incident, při kterém Pasovský zavraždil konzula, se odehrál mezi čtyřma očima. Konzul je mrtev, svědectví vraha je nevěrohodné, takže jediným hodnověrným svědkem události zůstává postřelený recepční Baba-Body. Ten ale průběh pouze slyšel z vedlejší místnosti. Baba-Body i Pasovský se ve výpovědi shodli pouze na tom, že Pasovský před výstřelem křičel, že všichni Nigerijci jsou zloději. "Pan Pasovský začal křičet, že všichni Nigerijci jsou zloději. Pan Wayi křičel, jestli si uvědomuje, že uráží jeho zemi. Hned nato jsem uslyšel rány," vypověděl recepční. Když otevřel dveře do kanceláře, skláněl se Pasovský nad konzulem ležícím na zemi. "Aniž bych zaregistroval nějaký pohyb, hned na mě vystřelil," dodal Baba-Body (4). Pasovský tvrdí, že po jeho urážlivém výroku se konzul na něho vrhl a začal ho škrtit. Kdopak z těch dvou asi mluví pravdu? Pasovský, který se snažil umlčet jediného svědka vraždy, nebo zraněný Baba-body, který se před vrahem zachránil útěkem? Jaký mohl mít konzul důvod Pasovského napadnout? Pokud je to vůbec pravda, pak tu byl jediný důvod -- konzul jednal v sebeobraně, teprve když ho Pasovský začal ohrožovat zbraní.

4

Odborné posudky o Pasovského nepříčetnosti vycházely z jeho výpovědi, že se na něho konzul vrhl a začal ho škrtit. On pak ztratil vědomí a dál už si nic nepamatuje. Probral se až ve střešovické nemocnici. To je ale zcela v rozporu s doloženými fakty. Pasovský  byl zcela při smyslech, když střílel na recepčního a byl při smyslech ještě půl hodiny po vraždě, když se na místo činu dostavila policie. Přiznal se k vraždě, odevzdal vražednou zbraň a pak teprve omdlel. Měl tedy minimálně půl hodiny na to, aby se na příchod policie řádně připravil. Mohl volat svému právníkovi a poradit se s ním, jak má postupovat, mohl v místnosti vše zaranžoval tak, aby to odpovídalo jeho pozdější výpovědi a po příchodu policie mohl "sehrát" epileptický záchvat a omdlení. Soud by měl znovu zvážit, zda odborné lékařské posudky obhajoby, které jsou založeny na nepravdivém tvrzení Pasovského, lze považovat za průkazné, a měl by si vyžádat nové posudky od expertů, kteří budou podrobně a pravdivě seznámeni se všemi okolnostmi souvisejícími s vraždou.

5

Tvrzení Pasovského, že konzul po něm žádal úplatek, je velmi nepravděpodobné. Michael Lekara Wayida byl znám tím, že úzkostlivě dodržoval pravidla a zákony. Navíc si byl zřejmě od začátku vědom toho, že Pasovský se stal obětí podvodníků, kteří neměli s NNPC nic společného. Pochopil, že Pasovský už své peníze nikdy neuvidí, a proto mu doporučoval, aby podvodníkům žádné další peníze neposílal. Těžko uvěřit, že by konzul dokázal navázat kontakt s podvodníky, kteří udávají falešná jména a telefony, když to nedokázal ani Pasovský, který s nimi občas komunikoval a posílal jim peníze. Nevinný Michael Wayida zemřel zřejmě jen proto, že doktor Pasovský zastává názor -- vyslovil ho veřejně, před svědkem a za stále ho nepopírá:  "Všichni Nigerijci jsou zloději."

Pozoruhodně xenofóbně zareagovaly na vraždu nigerijského konzula některé české sdělovací prostředky. Vrah Pasovský je líčen jako nešťastný důchodce, který se stal obětí nigerijských podvodníků (chudý důchodce, ze kterého vymámili podvodníci téměř 60 milionů korun). Citujeme z Reflexu (4):

Zpoza bloku pankrácké vazební věznice přiváděla Jiřího Pasovského vězeňská služba. Jednasedmdesátiletý bývalý primář mělnické nemocnice, obviněný z vraždy nigerijského konzula Lekara M. Wayi a postřelení recepčního kvůli podvodné investici do nigerijské státní ropné společnosti, se opíral o hůl a kulhal. Když proti mně za okamžik usedl v kabině pro vězně na židli, skrz sklo oddělující obviněné od návštěv jsem viděl starého zlomeného muže s prořídlými šedivými vlasy a bradkou, jenž si po počátečním šoku pomalu začíná uvědomovat, že jeho životní pouť možná dospěla do konce...

Když se Pasovského, který pracoval jako primář luxusní katarské nemocnice, ptám na podrobnosti, na moment se odmlčí, jako by chtěl potlačit slzy. "Nabídl mi to ekonomický náměstek nemocnice," vzpomíná. "Bylo to garantované státem, věřil jsem tomu." Náměstek pocházel z Nigérie a milion a půl dolarů na poplatky si manželé Pasovští napůjčovali od známých a na šílený úrok od lichvářů. Zastavili dům, v němž žijí, a kromě dluhů nemají nic. Manželce Jiřího Pasovského i jejich schizofrennímu synovi vyhrožují uříznutím končetin a betonovými botami. Nejsmutnější na celé věci je, že i Jiří Pasovský, jenž jako lékař strávil mnoho let například v Afghánistánu či Kaddáfího Libyi, takže s diktaturami a zkorumpovanými režimy by měl mít bohatou zkušenost, pořád slepě věří, že peníze dostane zpátky. "Kolik myslíte?" ptám se. "Aspoň ten půl milion. Můžu vám ukázat spoustu potvrzení, že už je to na cestě."

Zavražděnému konzulovi, který se už nemůže bránit, je podsouvána neprokázaná a vysoce nepravděpodobná spoluúčast na podvodu:

"Konzul nechtěl nikam volat. Pak vzal do ruky sluchátko a začal si s ním pohrávat. Do očí mi řekl, že když to bude fifty fifty, pomůže mi. Řekl jsem mu, že jsou všichni podvodníci a lidské bestie. Skočil po mně a pak už si nic nepamatuju. Probral jsem se až ve strešovické nemocnici." V tu chvíli se Jiří Pasovský odmlčí. Sluchátko se mu v ruce roztřese a obličej mu zkřiví křeč připomínající epileptický záchvat. "Nezlobte se, ale když si na to vzpomenu ...," začne znovu, ale vzápětí se zase odmlčí. Když se podívám skrz sklo, má hlavu opřenou o příčku kabiny, oči zavřené a ústa a brada se mu škubou v křeči. Za chvíli se probere a znovu se omlouvá. "Nezlobte se, ale dnes už jsem vyčerpaný. Snad příště. Víte, jako lékař pomáhám celý život lidem, takže se mi těžko věří, že by mohli být tak špatní." Za chvíli ho služba odvádí dvorem zpět do cely.

Celý takzvaný nigerijský podvod, ať už se jedná o nechvalně proslulé dopisy, na které naletěli nejen čeští obchodníci, nebo o přímé osobní nabídky k investicím jako v případě Pasovského, se opírá o několik bodů. Za prvé o absolutní zkorumpovanost gaunerského nigerijského režimu, a to jak bývalé diktatury, tak současné naoko demokracie afrického střihu, a z toho plynoucí jakékoli nevymahatelnosti čehokoli... Za druhé, pohádkové slibované výnosy a velmi solidní počáteční jednání, schéma velmi podobné tuzemským kampeličkám či nejrůznějším investičním fondům, na než se taky nachytala spousta lidí. A za třetí, relativní sofistikovanost a neuvěřitelná drzost a vytrvalost nigerijských podvodníků zběhlých v psychologii svých zoufalých obětí, které -- stejně jako Pasovští -- slepě věří, že solidně jednající gauner nemůže být takový gauner (4).

Nikde jsem v tomto článku nenašel zmínku o tom, že po zavražděném konzulovi zůstala žena se třemi dětmi. Kdo je vlastně větší gauner? Ten, kdo vymámí z hlupáka miliony, nebo ten, kdo zavraždí pro špinavé miliony nevinného člověka?  Odpověď ponechávám na úvaze čtenářům a cituji z úvahy Ivy Pekárkové v MFD (3).

"Nigerijská vláda už nejméně pět let všemi prostředky bojuje proti těm svým občanům, kteří způsobují, že má na celém světě značně nedobré jméno. Ale když to začnete zkoumat podrobněji, zjistíte, že podvodníků a chytrolínů, kteří "nigerijské dopisy" rozesílají, je v celé stotřicetimilionové zemi nanejvýš několik desítek. My v naší desetimilionové zemi máme člověka, který chladnokrevně zavraždil cizího konzula. Pokud tedy řeknete, že Nigerijci jsou národem internetových podvodníků, kteří se z vás snaží vymámit peníze, měli byste k tomu taky dodat, že Češi jsou národem vrahů, kteří střílejí diplomaty. A kromě toho: fakt, že jsme se nechali ožulit a okrást, jakkoli je to trapné a bolestivé, přece v žádném případě není polehčující okolností, či snad dokonce dobrým důvodem k vraždě!"

Na závěr si dovolím spekulativní nadsázku. Co kdyby někdy v budoucnu zastřelil nigerijský občan českého lékaře a u soudu se hájil tím, že byl nepříčetný. "Chtěl po mě úplatek a já mu jen řekl, že všichni čeští lékaři kradou, kšeftují s orgány zemřelých a vraždí diplomaty. On se na mě vrhl a začal mě škrtit. Dál už nic nevím, protože jsem ztratil vědomí..."  A nigerijský tisk by k tomuto incidentu dodal: "Vysoká zkorumpovanost československého zdravotnictví byla známa už za komunistického režimu. Lékaři měli nízké platy a zvykli si brát úplatky. Pacientům nic jiného nezbývalo, než platit. Krást ze státního bylo tehdy zcela běžné. Tato situace se příliš nezměnila ani po pádu režimu a nastolení demokracie v českém střihu -- což jinými slovy znamená absolutní nevymahatelnost čehokoli. Toho využívají lékaři i pacienti. Stále častěji se stává, že pacienti řeší své problémy s lékařem kopanci, střelnou zbraní nebo mačetou. O tom, že čeští lékaři vraždí diplomaty jsme již psali před časem v souvislosti s vraždou našeho konzula v Praze. Vrah byl tehdy propuštěn na svobodu."

Co bychom tomu říkali? Asi by se nám to moc nelíbilo, ale ve vztahu k Nigérii nám to zřejmě nevadí.

1. MFD, 20.09.2003, Lékař, který zastřelil konzula, se nebude léčit
2. &MFD, 20.02.2003, Vrah zřejmě přišel o peníze v podvodných spekulacích
3. MFD, 22.02.2003, Češi střílejí diplomaty
4. REFLEX, 24.04.2003, Velký nigerijský blafák
5. Registr tajných agentů StB (http://www.mvcr.cz)
6. Zdravotnické noviny (http://www.zdn.cz)
7. Obchodní rejstřík (http://www.justice.cz)
8. iHned, 06.05.2003, Důchodce, který zastřelil konzula, byl při činu nepříčetný
9. ČTK, 13.06.2003, Střelec z ambasády patří do psychiatrické léčebny
10. Právo, 24.06.2003, Nigérie protestuje, že vrah konzula nepůjde před soud
11. Blesk, 29.08.2003, Osud vraždícího doktora je ve hvězdách (Alena Sobotková)