|
9. 9. 2003
Co udělat pro Romy: je to složitější problém, než jako to vidí pánové Kotrba a PolákChtěl bych čtenářům připomenout text, který jsem k romské problematice napsal v roce 1999 (viz níže). Asi bych ho dnes napsal trochu jinak, ale ponechal jsem ho beze změny. Je snad jasné, že ani teď ani tehdy jsem neměl příliš velké iluze o místní toleranci v ČR. Po pravdě nevím, jak alespoň přibližně měřit změny postojů v čase. Lze snad říci, že situace je o něco lepší, než za dob, ve kterých Šimek s Krampolem bavili národ vtipy o vietnamské vojenské jednotce pro boj ve vysoké trávě. Na druhou stranu je smutné s jakou vehemencí se v tisku etabloval například homofobní Občanský institut, či určitá vlna ostalgie projevující se v konzumní kultuře.
Na situaci ve Slaném nelze však reagovat nenávistnými výpady, jako to dělá ve svém chaotickém sloupku ZDE Štěpán Kotrba, končící výkřikem "Až do úplného vítězství". |
|
Cesta vpřed vede přes řadu kompromisů, kde není místo pro ideologické žvanění a velkohubý boj proti zlořádu světa na základě velice omezeného, na pochybných kategoriích vystavěného modelu a účelového zatajování části informací. Jeden příklad: Pokud pan Polák píše o lichvě ZDE, je třeba dodat, že se -- s nejvyšší pravděpodobností -- jedná o problematiku tzv. úžernictví, která byla poměrně dobře popsána v terénním výzkumu romských osad na Slovensku. Jde o činnost ryze vnitro-romskou, opírající se o strukturu tradiční romské rodiny, do které gadžové mají jen velice obtížný přístup. Lidé zvenku (ne-Romové), kteří chtěli tento problém řešit, byli opakovaně obviňováni z rasismu. Jde tedy o naprosto specifický problém, odlišný, než jaký představuje Provident Financial. Obdobně lživý je Polákův názor, že je ve stejném postavení vůči vydírání jako oběti úžerníků. I perfektně fungující policie jen obtížně bojuje proti hrozbě exkomunikace z etnicky uzavřené komunity, či kmene. Je doloženo, že někteří mladí Romové, (i) z druhé generace migrantů z osad na Slovensku, mají problém už jenom s tím, pokud chtějí studovat, což může být interpretováno jako "zrada". V tomto kontextu jsem přesvědčen, že návrh na poskytování dalších půjček by vedl jen k jeho prohloubení, protože nové zdroje by pouze přilákaly tvrdší a profesionálnější úžerníky. Ostatně podobný vliv má i příjem podpor. Pokud nezmínil tyto faktory, co ještě zatajil? (či korektněji řečeno: co všechno díky určitému ideologickému vidění světa ignoruje?) Nepřiznáním těchto faktů slouží Polákovi jen jako další argument pro obviňování "většinové" společnosti. Řešením by byl respekt k odlišným skupinám obyvatel, který by se měl promítnout i do pracovního práva. Pokud je část obyvatel ochotna pracovat pouze tři dny v týdnu a pouze tehdy, když dostanou ihned ten samý den zaplaceno, nevidím důvod, proč jim to neumožnit a najímat je pouze na jeden den (a zaplatit pouze proti odevzdání nářadí). Tímto způsobem by bylo možné efektivně nastartovat počátek integrace. Jenže má to háček: jde o model, který funguje v USA a obsahuje mnoho z kapitalismu v ryzí podobě. Nepočítám, že bych pro něj získal Kotrbu nebo Poláka, mohu však ujistit, že tento model už někteří podnikatelé zaměstnávající velice nízce kvalifikovanou pracovní sílu nelegálně praktikují. Pokud má Kotrba někde nějaký vliv, trochu mě mrzí, že situaci neplatičů ve Slaném svým spisováním spíše komplikuje. Protože pokud někdo připustí, aby za něj mluvil komunista model roku 1917, je docela možné, že skončí jak ti nešťastní ruští mužici.
Lidové noviny tisknou rasistický škvárV LN z pátku 10. září '99 jsem na první straně v rubrice Úhel pohledu nalezl následující článek. Předem se omlouvám, že ho zde uvádím celý, ale pří psaní reakce na něj jsem dospěl k závěru, že jedině tak vynikne v celé své bizarnosti:
Jednou z největších skupin občanů v postkomunistických zemích jsou bezpochyby Romové. Je to skupina, která se odlišuje od většiny, považující se za "slušné občany".
Co ale znamená pojem "slušný občan"?
Toto spojení s minimální výpovědní hodnotou se stalo po roce 1989 kladivem v rukou většinových politiků a "slušných občanů" v postkomunistických zemích. Při vyhledávání zpráv o romské menšině v celostátních i regionálních novinách z doby před rokem 1989 (např. Pravda, Práce, ale i Nové Klatovsko, Mělnicko, Hradecko atd.) lze narazit na řadu zajímavých generalizací. Ty se přitom objevují v médiích i v dalším desetiletí. Jsou napsány novým ideologickým slangem a v bývalých totalitních zemích mají stejně obecnou platnost jako před lety.
"Slušný občan" budoval socialistickou společnost a měl kladný vztah ke Svazu sovětských socialistických republik a státům Varšavské smlouvy. Občany cikánského původu odsuzoval pro nechuť budovat socialismus. V řadách Romů se našly i výjimky, například členové brigád socialistické práce v těžkém průmyslu. Byli mezi námi dokonce i nějací ti hrdinové socialistické práce.
Neodsuzuji Romy, kteří sloužili jako vzor, ale i jako klacek v propagandě totalitního režimu. Chápu jejich snahu o přežití. Zamysleli se však někdy nad tím, že ve své podstatě byli těžce zneužíváni proti vlastnímu národu? Asimilační tlak z období po roce 1989 se na území bývalého Československa ve své podstatě proměnil ve verbální projevy o multikulturalismu a integraci romského společenství.
A jak se transformovaly staré vzory? Členové brigád socialistické práce přešli do nových postkomunistických ekonomických firem, kladný vztah k demokratickým a spojeneckým zemím se u českých Romů v poslední době projevuje žádostmi o azyl ve Velké Británii a Finsku.
Snaha přijmout nově se rodící celospolečenské hodnoty není ze strany slušných občanů vítána pro celou řadu objektivních i subjektivních důvodů. Slušní občané v postkomunistických zemích se ve své podstatě nezměnili, používají jenom jiných slov a vstoupili do jiných stran. Samozřejmě, že je společensky neúnosné, aby se při vzájemném kontaktu na různých úrovních oslovovali soudruhu, ale to jim nebrání dále prosazovat vůči Romům na všech úrovních společenského života politiku asimilace.
Zamysleli se slušní občané v evropském prostoru, proč se drtivá většina romské populace v Česku nechce přemalovat na bílo a zda nejsou jejich odmítavé postoje k asimilaci aspoň zčásti opodstatněné?
V posledním době se nám to všem vymyká z rukou. Tlak mezinárodní veřejnosti nelze podceňovat a poslední hrozba zavedení víz ze strany cílových zemí velice ztěžuje mlžení našich soudruhů. Jsme zase na začátku našeho vývoje. Pro většinu zodpovědných romských lídrů v Evropě je cíl jasný: koncepční vize, která bude schopna určit dějinný směr, která bude geograficky komplexní, politicky ambiciózní a historicky dlouhodobá. Evropa se zmítá v integračních snahách, které mají objektivní platnost a ukazují určitý civilizační posun vyspělé společnosti.
Evropská kultura se v nás zmýlila a v toku času nás ztratila ze zřetele. Možná si ale uvědomuje, že vedení v progresivním vývoji Evropy jednou přejde na mladší národy, které jsou ve spojení s duchem a přírodou.
člen romského poradního sboru Open Society Institute
Ivan Veselý V prvním odstavci autor pro mne poněkud překvapivě prohlašuje, že Romové jsou největší skupinou občanů v postkomunistických zemích. No, dejme tomu, že znám větší skupiny občanů, koneckonců inteligentní čtenář si domyslí, že mělo být napsáno asi "patřící mezi největší etnické menšiny". Z další věty je jasné, že se Romové od většiny liší zejména tím, že se nepovažují za "slušné občany". Po tomto "rozjezdu" pan Veselý buduje jakousi hypotézu o zvláštní vyvolenosti romského národa. Teze o pronásledování Romů ze strany většinových politiků je nesmysl, pokud vím jediný rasista mezi politiky byl Miroslav Sládek. Snad by bylo možné u části z nich nalézt některé ojedinělé rasistické výroky. Nelze snad psát o situaci v postkomunistických zemích (které se posléze stanou evropským prostorem) a dokládat to výčtem pouze českého tisku. Také máte pocit, že má - li něco "obecnou platnost" je to pravdivé? Nechtěl říci pan Veselý, že se změnil pouze "slang" a předsudky zůstaly? Romský antikomunismusNásleduje první "zlatý hřeb". "Slušní občané" (Neromové) budovali socialistickou společnost a měl kladný vztah ke Svazu sovětských socialistických republik a státům Varšavské smlouvy. Z toho plyne, že rasismus bílé většiny je důsledkem romského antikomunismu. Ba co více, protože mají Romové lepší postoj k demokracii, opouští ČR a hledají azyl v zahraničí. Vždy jsem si myslel, že je to hlavně z důvodů českého rasismu (a koneckonců i z důvodů ekonomických). Pokud pan Veselý připouští kolaborace Romů s komunistickým režimem, jedná se pouze o členy brigád soc. práce, nikoliv o členy komunistické strany (členství v KSČM pana poslance Bodyho je v pořádku?). Některé obraty jsou zcela mimo jakoukoliv logiku (co je to postkomunistická ekonomická firma?). Některé jsou - slušně řečeno - zvláštní. Opravdu byl bych byl rád u toho, když se asimilační tlak ve své podstatě proměnil ve verbální projevy o multikulturalismu a integraci romského společenství a přesto zůstal asimilačním tlakem na všech úrovních společenského života. Nehledě na to, že prosazovaná teze o jakémsi holocaustu Romů během komunistického režimu má společného s realitou snad jen to, že komunisté trestali jakékoliv vybočení z normálu, tedy i romské kočování nebo potíže s pracovní morálkou. Opravdu nemám pocit, že je to právě snaha přijmout nově se rodící celospolečenské hodnoty co je příčinou rasistických postojů majoritní společnosti. Drzost pana Veselého, se kterou se vypořádává s postavením romské minority během komunistického režimu, a jeho černobílé vidění je pro mne nepřijatelným rasismem. Počátky "romského nacismu"?Druhým "zlatým hřebem" jsou teze o úloze Romů v celoevropském vývoji. Opravdu jsem zvědav, až pan Veselý (nebo jiný zodpovědný romský lídr) vytyčí tu koncepční vizi, která bude schopna určit dějinný směr. Už se těším, jak pan Veselý přednese zmítající se Evropě něco o "objektivní platnosti určitého civilizačního posunu." Koneckonců to, že vedení v progresivním vývoji Evropy jednou přejde na mladší národy, které jsou ve spojení s duchem a přírodou věděl už Hegel. Doufejme jen, že Romové při realizaci nikdy nenadělají škody jako Němci. A vůbec nejlepší bude, pokud se pan Veselý pro celou řadu objektivních i subjektivních důvodů trochu zamyslí nad tím co píše. Opravdu bych nerad, aby evropskou kulturu vyváděl z omylu právě on. Myslím si, že Romové mají co nabídnout i bez ideologů jako je pan Veselý a rozhodně by kvůli tomu neměli strkat hlavu do ideologického chomoutu od "lídrů", jako je on.
|
