Palestina není daleko

18. 6. 2010 / Josef Mikovec

Brasília, hlavní město Brazílie, mívá časy, kdy trpí inflací demonstrací, manifestací a stávek, takže masmédia si mohou a chtějí vybírat. Kromě toho nebývá nouze o velmi časté projevy radosti i neradosti různými způsoby hluku, ohňostroji, vlajícími klubovými prápory, autopromenádami a podobnými vžitými formami skupinové reflexe a zvyklosti provázející a následující fotbalová utkání. Protože Brazílie je zemí přistěhovalců téměř z celého světa a mladá Brasília je město přistěhovalců z celé Brazílie, jsou zde tedy stoupenci a příznivci všech jedenáctek a tudíž se slaví permanentně.

Mistrovství světa v Jižní Africe působí takřka citové exploze a společensky únosné šílenství. Radost z vitězství Brazílie nad Severní Koreou byla v naší klidné čtvrti projevována po několik hodin. Investice do sportu se vždycky vyplatí, jak věděli už staří Římané. Chléb a hry je miléniově vyzkoušený princip vládnutí a zlhostejnění mas, které je třeba vytvořit z občanů a lidu, aniž by si toho povšimli. Poslední vojenská diktatura se zde v tomto směru snažila nemálo. V současnosti však politickou účinnost sportu poněkud neutralizuje nekupírovaná jižanská vitalita, kultura "tristes tropiques" a bolestné problémy, které už nelze takto banálně přehlušit a nadlouho odsunout. Díky těmto problémům byla Brazílie dlouho ponořena do sebe a její zahraniční politika málokdy přesáhla kontinent. Klíčový byl vztah k sousedům, především k Argentině a pochopitelně ke Spojeným státům. Přízeň USA musela být uchovávána, udržována a získávána, i když to bylo zjevně proti zájmům země a cítit na dálku servilitou. Dlouhodobé odnárodňování brazilských elit, jejich kooptace, provázání s multinacionálními korporacemi, finanční infuse, pronikání do struktur a oslabování národní kultury byly po dlouhou dobu účinné. Dokonce i když představitelé jiných zemí Latinské Ameriky protestovali proti politice dolarových roubíků a dělových člunů, brazilští politici se dávali slyšet demonstrativním aplausem. Pokusy o odstranění neokoloniálního postavení a nezávislost končívaly tragicky pro zemi i její presidenty. Nejznámější je osud nejednoduchého presidenta G.Vargase zvaného "O Pai dos Pobres", Otec chudých a João Goularta . V akci Operace Condor, též ZDE, byl pravděpodobně zavražděn také populární president Juscelino Kubitschek, zakladatel hlavního města Brasília. Spící gigant, jak byla Brazílie nazývána, se však začal probouzet a napřimovat. Už nemůže být komandován, pouze využit, koupen plně integrován do Systému nebo uveden do konfliktu. Což samozřejmě brazilská vláda nemůže nevědět, i když o tom pochopitelně nemluví.

"Brazil has no option but to fortify its defenses, given that its power as a nation shows no signs of slowing. The National Strategy for Defense, signed by Lula on Dec. 15, 2008, clearly states that the navy must "guarantee to use its power to deny an enemy the use of the sea," singling out the "proactive defense of the oil platforms." That is why the strategic alliance with France allows Brazil not only to count on an ally with a powerful submarine force, but, more importantly, allows Brazil to "engage in the research, development, and construction of both conventional and nuclear submarines," (National Strategy for Defense, p 21).

"Brazil has understood the essence of the game plan of the United States. The Pentagon has dedicated to Brazil the same strategy it uses to contain China: to fan the fires of conflict on its borders in order to destabilize and prevent its ascent. It is the same logic which has transferred the center of military gravity from Iraq to Afghanistan and Pakistan. Seen in this context, it is easier to understand what is happening in Latin America, of which the massive militarization of Haiti is the latest chapter. Haiti is the first step in the operations of the 4th Fleet.... Latin America is marching toward an unprecedented increased militarization of international relations which, with the exception of Brazil, it is neither psychologically nor physically prepared to defend itself from. "

ZDE

Vojenská smlouva mezi USA a Brazílií není přeceňována a není tím, čím má být. Brazílie přesto sotva opustí Venezuelu a Chaveze povýšeného na univerzálního padoucha.

Brazilský president Luiz Inácio da Silva řečený Lula, "nejpopulárnější muž planety", jak byl presidentem Obamou nepřesvědčivě označen, sice ze svého slovníku i programu vypustil vše levicové, co by překáželo přijetí do "Rady bohů" bez ztráty její tváře, ale přesto irituje Spojené státy i globalizované mocenské souručenství. Hillary Clinton dokonce několikrát vyjádřila své znepokojení. Na říjnových volbách tedy bude záležet nejen v Brazílii.

Jedním z neuralgických bodů je Irán. Dalším Izrael a Palestina. Brazílie jednoznačně podporuje vznik skutečného Palestinského státu.

"I dream of an independent and free Palestine living in peace in the Middle East," Lula said during a visit to the West Bank. "I believe the Palestinians and Israelis are going to share the land of their forefathers."

ZDE

Prohlásil Lula při své návštěvě Palestiny. Navštívil dokonce Arafatovo mausoleum, čímž vzbudil značnou nediplomatickou nelibost a byl bojkotován izraelským ministrem zahraničí Avigdorem Liebermanem, který se s ním odmítl setkat.

V přistěhovalecké Brazílii žijí Arabové i Židé bez problémů.

"There is no hostility between the Jewish and Arab communities despite the problems of the Middle East. I know people from both communities and have never heard a disparaging remark from either side about the other" .

John Fitzpatrick ZDE

"Arabové, povětšinou z Libanonu, Syrie, Palestiny; katolíci, pravoslavní, členové Syrské Orthodoxní církve (miaphysité) i muslimové, většinou sunnité. Je jich v Brazílii celkově asi 10 milionů, Libanonců dokonce více nežli v Libanonu. Ovlivnili brazilskou kulturu nepřehlédnutelně a bez nich by Brazílie byla neúplná. Relativně početná je židovská komunita Judeu Brasileiros (יְהוּדִי ברזילי) , která má v São Paulo TV program Salom Brazil. Ostatně ve městě Recife je nejstarší synagoga v celé Americe, to jest Jižní i Severní. Mnozí z nich našli v Brazílii azyl za 2. světové války".

ZDE

.

Uplatňují se v kultuře, politice i podnikání.

"Professionally, Jews have made a tremendous impact on the Brazilian economy. Jewish families own Brazil's two largest publishing and jewelry companies, the sixth largest bank and are among the executives of several other large corporations".

ZDE

Masakr v Gaze i nedávné události sotva vyvolávají nezúčastněnost, ale k nijakým střetům nebo projevům animosity nedošlo ani z jedné, ani z druhé, ani žádné další strany. Brazilie pochopitelně, stejně jako většina zemí Latinské Ameriky, naprosto jednoznačně odsoudila izraelský útok v mezinárodních vodách na civilní lodě s humanitární pomocí.

Demonstrace, které proběhly světem i Prahou:

ZDE

ZDE
ZDE
ZDE
ZDE
ZDE
ZDE
ZDE
ZDE
ZDE
ZDE
ZDE
ZDE

se konaly i v Brazílii. V hlavním městě, na universitě UnB (Universidade de Brasília) demonstrovali 9.června palestinští a brazilští studenti proti porušování mezinárodního práva, okupaci Palestiny a blokádě Gazy Izraelem. Demonstrace odpovídala temperamentu demonstrantů a tomu, proti čemu se demonstrovalo. Mluvilo se tedy o fašismu, apartheidu, etnickém čištění, rasismu, státním tereorismu a lidských právech. Poté se 11. června konala demonstrace před budovou Kongresu a Ministerstva zahraničí. Konala se však nevhodně v době, kdy se jí hodně lidí nemohlo zúčastnit. A protože Brasília, mívá časy, kdy trpí inflací demonstrací, manifestací a stávek. Průběh byl v rámci zákonů i politické kultury, takže účast policie nebyla nutná. Pouze jedno policejní auto zpovzdálí dohlíželo. Symbolický strážce doplňující a osvěžující barvami uniformy kompozici modernistické, niemayerovské budovy ministerstva ožil, přestože většina studentek a aktivistek, včetně Brazilek, měla pro názornost zahalenu tvář. Kolemjedoucí auta obvyklým troubením vyjadřovala souhlas. Protože demonstrace se v Brazílii neobejdou bez hudby, zněla tentokrát ponejvíce palestinská. Mezi demonstrujícími byli také zástupci aktivní studentské organizace Movimento Estudantil Popular Revolucionário (MEPR), organizace revoluční mládeže Aliança da Juventude Revolucionária, která je součástí trockistické strany Partido da Causa Operária, PCO, a anarchistů.

Ostatní řeknou fotografie.

Palestina není od Brazílie daleko.

Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | Brazílie a Luiz Inácio da Silva, zvaný Lula
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 18.6. 2010