Státní dluh jsou peníze, které vláda dluží nám!

18. 6. 2010

Jak končí naše úspory jako státní deficit? Ukládáme své peníze do bank a do penzijních fondů. Ale ty finanční instituce jsou pouze prostředníky. Finanční instituce investují naše peníze tím, že kupují obligace a další cenné papíry, které produkují úroky. Některé tyto obligace jsou od soukromých firem, které si půjčují peníze na investice. Ale když soukromé firmy nechtějí tak velké půjčky, kolik my, občané, chceme každoročně ušetřit, jedinou zbývající alternativou je investovat peníze do vládních obligací, tedy do státního deficitu. Státní deficit jsou peníze, které jsme my půjčili vládě. Státní deficit je tak vysoký, protože my požadujeme větší množství obligací - chceme spořit víc - než je ochoten investovat soukromý sektor.

Finanční deficit se stává součástí vládního dluhu, peněz, které vláda dluží nám, a je pravda, že nechceme, aby vládní dluh jako procento HDP rostl donekonečna. Ale ve vztahu k HDP je britský státní dluh menší než dluh Spojených států, Francie a Německa (a dluh ČR ještě podstatně menší, pozn.red.). A až se hospodářství začne zotavovat, státní deficit poklesne, protože vzroste množství odváděných daní a investic. Úspory domácností také poklesnou z nynější vysoké míry. Úspory vzrostly, protože jsme se během let hospodářského rozkvětu osobně silně zadlužili, přestali jsme utrácet a začali jsme na ten individuální dluh spořit. Až tento osobní dluh splatíme, může poklesnout míra našich úspor a zase vzroste míra osobních výdajů, což pomůže snížit státní deficit.

Co se stane, jestliže se vláda rozhodne snížit finanční deficit v době, kdy se snažíme ukládat a šetřit peníze, než bude zajištěno hospodářské oživení: Znamenalo by to, že země - domácnosti, soukromý sektor i vláda, všichni společně - se budou snažit kupovat méně, než co vyrábíme. To ale znamená, že celková poptávka bude menší než celková nabídka a některé firmy a jejich zaměstnanci budou vyrábět výrobky, které nikdo nebude chtít kupovat. Co udělají? Přestanou vyrábět, ty firmy udělají bankrot a zaměstnanci budou propuštěni. To povede k snížení daňových odvodů a zhorší to státní deficit.

Jak je to s argumentem, že státní finanční deficit vytlačuje z trhu soukromé investice? To se může stát pouze tehdy, pokud by státní finanční deficit vedl k zvýšení úrokových měr, takže by investice byly dražší. K tomu opravdu může dojít, když ekonomika rozkvétá. Ale my máme finanční deficit právě proto, že soukromý sektor nechce investovat tolik, kolik my chceme spořit, bez ohledu na úrokové míry, které jsou nesmírně nízké. Vláda platí jen úroky 3,5 procent za desetileté obligace, protože my, občané, ty obligace požadujeme - jinými slovy, my požadujeme státní finanční deficit, abychom mohli spořit.

Takže jak je to s argumentem britského ministra financí, že "roční úroky, které vláda za své dluhy musí platit, budou brzo vyšší než celý státní rozpočet na školství"? Je to skutečně "obrovské plýtvání peněz"? Ne. Drtivá většina tohoto úroku plyne nám občanům, kteří jsme vládě ty peníze půjčili - jen 20 procent britského státního dluhu je v zahraničí - to je jeden z mnoha rozdílů mezi Británií (a ČR) na jedné straně a Řeckem na straně druhé. Tvrzení britského premiéra, že z každé libry, kterou platíte na daních, se platí 10 procent úroků, je, upřímně řečeno, nepoctivé - 8 procent z těch deseti procent plyne zpět do kapsy nám, občanům. A pokud my, jako demokracie, se rozhodneme, že nevydáváme dost peněz na školy a nemocnice, můžeme prostě přimět vládu, aby ty úroky podrobila vyšší dani.

Skutečným důvodem, proč chtějí pravicoví politikové snižovat deficit, je to, že dnešní rozpočtové škrty jim umožní snižovat daně a zeštíhlit vládu. Jakmile si uvědomíme, že státní finanční deficit jsou naše úspory, které máme u vlády, je zjevné, že tvrzení vlády, že žijeme "nad poměry", je nesmysl. Žádnému politikovi, kterému jde více o veřejné služby než o daňové škrty, by pár let státního finančního deficitu nemělo vadit.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout