BRITÁNIE:

Brutální škrty, které navrhuje vláda, jsou nesmyslné

20. 6. 2010

Současná britská vláda zamýšlí eliminovat strukturní rozpočtový deficit - ve výši asi 8 procent celostátní hospodářské produkce - jde o 116 miliard liber - během pěti let. Zároveň rozhodla, že 80 procenti se na eliminaci tohoto deficitu mají podílet finanční škrty. Je to tak tvrdý balík škrtů, jaký MMF vnutil Řecku, zemi na pokraji bankrotu. Je dvakrát tak tvrdý než známé tvrdé škrty v Kanadě v letech 1994-1997. Je třikrát tak tvrdý než škrty ve Švédsku v letech 1993-1995. Je daleko tvrdší než britské škrty po krizi r. 1976, kdy Británii zachraňoval MMF, či když britská libra vypadla z evropského směnného mechanismu r. 1992, píše v týdeníku Observer ekonom Will Hutton, čelný poradce současné britské liberálně-konzervativní vlády. Paralela s diskusí - či nediskusí - o navrhovaných českých rozpočtových škrtech je absolutní.

Pokud máme tuto politiku realizovat, musí existovat celonárodní konsensus, že je tato politika správná. To, co je navrhováno, se blíží ekonomické spálené zemi. Pokud to má fungovat, budeme muset být připraveni přijmout nejen obrovské hospodářské oběti, ale musíme být i ochotni považovat tyto škrty za legitimní. Musí existovat naprostá otevřenost a upřímnost ohledně toho, proč se tyto škrty realizují. Škrty samotné budou muset být realizovány nesmírně kompetentně a musí být vidět, že jsou spravedlivé.

To se v současnosti neděje. Samozřejmě, že je nutno eliminovat strukturní deficit. Avšak Británie má čas provést tuto změnu. Švédsku trvalo dvacet let, než snížilo některé státní výdaje o 20 procent, nikoliv pět let, jak to plánuje britská vláda. Náš kumulativní státní dluh není podle mezinárodních měřítek velký. Stuktura tohoto dluhu je velmi dlouhá - asi 14 let. Většina tohoto dluhu bude prodána britským občanům a firmám, takže mezinárodní krize zadluženosti na Británii má jen minimální vliv. Míra úroků státního dluhu za pět let je více než zvládnutelná. Toto je všechno v nynější situaci pravda - tvrdit něco jiného vyvolává nedůvěru.

Myslím, že si současná britská koaliční vláda neuvědomuje, jak vážná je situace do níž se hodlá dostat. Pokud koalice chce skutečně realizovat finanční škrty v tomto rozsahu, mohlo by to zcela zlikvidovat stranu liberálních demokratů a navždy označkovat konzervativce jako stranu zla.

Agrese současného konzervativního ministra financí George Osborna je těžko pochopitelná. Předpovědi z nového nezávislého Úřadu pro vládní odpovědnost ukazují, že plány odcházející labouristické vlády byly důvěryhodné a více než dostačovaly pro zvládnutí rozpočtu. Požadovat dalších 24 - 50 miliard liber škrtů je nezdůvodnitelné a právem to bude zpochybněno. Argumentace pro takto rozsáhlé škrty nebyla předložena. Jejich ekonomické zdůvodnění je pochybné i pro deficitní jestřáby. Podpora pro tyto škrty je minimální. Důsledky budou katastrofální.

Není pozdě napodobit, co udělali Švédové či Kanaďané. Ti škrtali v rozpočtu pro budoucí růst veřejných výdajů. Rozšířili investice do univerzit, do vědy a do středního školství. Snížili sice podporu v nezaměstnanosti, ale 100 000 mladým lidem poskytli granty na univerzitní studium. Kanada zajistila, aby byli nejchudší lidé před škrty ochráněni. Zahájili také celostátní konzultační program ohledně toho, co škrtat a proč. Přesto to byl riskantní podnik. Program škrtů mohl uspět jen proto, že k němu došlo uprostřed kvetoucí globální ekonomiky.

Ne všechny veřejné výdaje v Británii jsou rozumné. Je nutno rozpočet omezit a deficit je nutno snížit. Mzdy, důchody a sociální pojištění musejí být v krátkodobé perspektivě sníženy, tak jako v Kanadě a ve Švédsku. Ale vláda musí také investovat do naší budoucnosti. Měla by zvýšit daně těm, kdo jsou schopni přispívat nejvíc.

To, co je navrhováno, je obrovským rizikem. Politikové zaplatí ztrátou úřadu. Miliony Britů zaplatí vyšší cenu - zbytečným promarněním jejich životů.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 18.6. 2010