Zle, Hillary zle, Číňani jsou zde, aneb Brazílie nejen mystická

29. 5. 2009 / Josef Mikovec

A nalevo a hodně napravo se hlasitě šeptá: a co třeba takové beranidlo nebo Trojský kůň, nebo Kutuzov v popřítomnosti ? V současnosti je Lula značně kritizován levicí, početnou avšak neuvěřitelně roztříštěnou a prozatím nesjednotitelnou. Pravice si vydechla. Poněvadž je Brazílie v českých luzích a hájích takřka neznámá, uvádím stručně několik poznámek k této samotné záhadné zemi. Wikipedie není vždy nejpřesnější. Brazilie je má zhruba 180 milionů obyvatel a je pátou největší zemí na světě. Tak nějak okolo 81,3 % obyvatel žije ve městech. Největší a nejbohatší brazilské město São Paulo, hlavní město stejnojmenného státu, je současně největším v Jižní Americe a třetím největším na světě. V Jižní Americe má stejný význam a funkci jako New York v Americe Severní. A to i kulturní. Heslo města je příznačně hrdé "Non ducor, duco" = nejsem veden, vedu. Druhým největším je známé a krásné Rio de Janeiro. Hlavní město Brasília, které optimisté i škarohlídi nazývají Město Utopia bude mít v roce 2010 padesát let. Dle proroctví sv. Dona Bosco z roku 1883 by se mělo stát centrem nové civilizace. Nám, jejím obyvatelům, to je jasné. Díky zvyšující se životní úrovni poněkud v Brazílii poklesla porodnost. Velký počet obyvatel je ve věku 15-44 let, což znamená řadu ekonomických možností. Brazílie má obrovské přírodní i kulturní bohatství - zužitkovatelné i to, které být zužitkováno nesmí. Nejen v zájmu Brazilie. Velká část země je rájem přírodovědců, antropologů, ale i srovnávacích a jiných religionistů, parapsychologů, zpytáků, spiritistů a i jinak duchosměrných. Rozdíly všeho druhu a kulturní pestrost jsou mezi jednotlivými regiony značné. Kdo chce znát podrobnosti, ať si přečte něco od Darcy Ribeira a shlédne film "O povo brasiliero" s anglickými, francouzskými a španělskými titulky. Stojí to za to. Největší katolická země, která teprve nedávno obdržela svého prvního svatého, kdysi téměř ryze katolická, zažívá v současnosti značný růst distribuovaného protestantismu z dovozu i v licenci. Vedle křesťanství zde existují náboženství původních obyvatel a Afričanů, často propojená či kombinovaná s katolicismem. V Brazilii žijí pochopitelně i muslimové, ale také buddhisté a šintoisté. Značně rozšířený spiritismus, hlavně kardeciánský, je samozřejmou součástí brazilské kultury. Spiritisté jsou povětšinou seriózní lidé, žádné vytřeštěné oči, mají své zásluhy a zkoumají. Vedle toho existují různé formy spiritismu zlidovělého až značně zlidovělého, v kaleidoskopickém soužití s kulty afro-křestanskými. V São Paulo byl výskyt negativních jevů jevících se mimopřirozeně tak častý a stížností tolik, že poslanec Paulo Lima, ať už děsivým příběhům věřil nebo ne, zavedl vyšetřování. Skutečný skeptik a důsledný racionalista podobné možnosti apriorně nezamítne a nepopře. Tím spíše ne politik.

Spiritisté jsou rovněž velice aktivní v charitativní, sociální, vzdělávací i zdravotnické oblasti. Mají i vlastní nemocnice, výzkumná centra a jiné instituce. Další důvod sbratřování je jednodušší. Je to hospodářský úspěch a nezbytnost. Brazílie totiž nevyváží pouze kávu a modelky. Pokud jde o kávu, je jejím největším producentem a vývozcem. Statistika modelek mi není známa, ale země je rovněž největším producentem a vývozcem třtinového cukru, pomerančového džusu, dále je na druhém místě v produkci hověziho, drůbeže a soji. Patří jí druhé místo ve výrobě ethanolu a je jeho největším vývozcem. Největší výrobce autobusů, čtvrtý největší vývozce letadel, automobilů a oceli atd. Celkově má Brazílie největší a nejrozsáhlejší průmysl v Latinské Americe. Proslulá je ve výrobě a designu obuvi. Je už dlouhodobě rozvinutá v oblasti informační technologie a telekomunikací. Celkově je na 10. místě v HDP. Orientovaná je především na export. Je členem několika ekonomických organizací: Mercosul, SACN, G8+5, G20 a především BRIC s různě přidruženou Jižní Afrikou, Jižní Koreou a Mexikem. A je členským státem Unasul - Unasur, neboli Spojených národů Jižní Ameriky. Však co se nepřihodilo. V brazilských a kubánských vodách byla nalezena nafta. Prezident Lula, když mu to oznámili, prý zvolal ,,Díky Bohu". Co zvolali bratři Castrové není známo, patrně totéž španělsky. Té nafty má teď Brazílie hodně, snad je dokonce třetí na světě. Tedy, díky za ten dar. Ùdaje o množství se pochopitelně různí. Co může znamenat nalezená nafta pro Kubu a její půlsta let zadržovaný přechod k socialismu je nabíledni. Prezident Lula tedy vyjel do Saudské Arábie, největšího obchodního partnera Brazílie v arabském světě, Číny, s níž je Brazílie členem paktu BRIC, a do Turecka, které je ekonomicky ve světě na 20. místě. V Saudské Arabii zástupce naftového giganta pobyl dva dny a prohovořil s králem Abdullahem Bin Abdulasis Saudem, členy Obchodní a průmyslové komory a ostatními příslušejícími osobnostmi, obchodní a kulturní kontakty i možnosti ukončení palestinsko-izraelského konfliktu, něžně řečeno. Zdůraznil, že Brazílie nemá v úmyslu stát se exportérem nafty, ale budovat rafinerie a exportovat naftové deriváty. Stejně jako Saudská Arábie nechce být pouze vývozcem nafty, ale investovat do vědy a technologie umožnující její další využití. Rovněž se vyjádřil kladně k možnosti účasti Brazílie na geologickém průzkumu značných rudných rezerv v Saúdské Arábii, především zlata, železné rudy, mědi, fosfátů, uranu, bauxitu, zinku, wolframu a uhlí. Toho by se mohla ujmout Companhia Vale do Rio Doce, druhá největší důlní společnost na světě. Rovněž uvedl možnosti arabských investic v Brazílii a společných projektů, které by změnily poměry na trhu, kterému dominují USA, Japonsko a Evropa. Jednalo se rovněž o nákupu brazilských letadel. Společnost Embraer předpokládá, že může dát do prodeje v příštích 20 letech 7 800 středně velkych tryskových letounů. Do roku 2014 by to mělo být 3 200 letadel, dalších 4 600 v letech 2015 -2024. Saúdská Arábie by se rovněž chtěla stát s pomocí Brazílie soběstačnou v potravinách. Jednání se rovněž mimo jiných zúčastnil prezident arabskobrazilské obchodní komory Salim Taufic Schanin a viceprezident pro zahraniční záležitosti profesor Helmi Nasr. Na schůzce s králem prezident Lula potvrdil brazilskou podporu saudskoarabskému návrhu na mírové uspořádání Palestiny přijatému na zasedání Arabské ligy v roce 2002. Je to plán na soužití dvou států v hranicích před šestidenní válkou v roce 1967, který Izrael opětovně, výslovně odmítá. Brazílie, která je v dobrých vztazích se všemi zúčastněnými zeměmi, nabízí zprostředkování jednání. Přestavitelé obou zemí se shodli rovněž na nutnosti reformy Rady bezpečnosti OSN, Saúdská Arabie však dosud nevyjádřila jednoznačnou podporu brazilskému požadavku na stálé zastoupení v Radě.

Následovala návštěva Číny, největšího obchodního partnera Brazílie. Význam této návštěvy, která nemá jen stroze ekonomický cíl, nelze přecenit. Hillary se nemýlí. Následovat bude setkání zástupců BRIC 16.června v Rusku. Obchod mezi Brazílii a Čínou je rozsáhlý a čilý. Počítá se v miliardách. Letos se zvýšil brazilský export železné rudy a sojových produktů. Pochopitelně nově objevená nafta v brazilských vodách Číně učarovala. Lula Dobyvatel vtrhl do Číny obklopen 240 brazilskými podnikateli rozhodnut dohodnout bezpříkladný velkoobchod s naftou, letadly, masem, automobilovou technologii, půjčku, satelity a dalšími produkty. Asi za měsíc začne podle nové dohody velký dovoz drůbeže do Číny. Bohužel nebyl dohodnut dovoz vepřového, jehož je Čína největším světovým konzumentem. Lulův mluvčí Marcelo Baumbach prohlásil, že brazilské záměry jsou více strategické nežli komerční; výklad neposkytnut.

Mluvilo se bez povolení o globálních reformách, spravedlivějřím mezinárodním uspořádání a řádu, a o vyloučení amerického dolaru ze vzájemných obchodních styků. Dolar bude nahrazen vlastními měnami obou zemí. V Pekingu na dovršení všeho bylo otevřeno Centrum brazilských studií. Číně jde také o obchodní spolupráci s dalšími jihoamerickými zeměmi . Venezuela je jasná, Chile, Argentina, Peru také. Přidají se další.

Po Číně následovalo Turecko, kde si Lula nejdříve prohlédl historickou část Istanbulu. A přešel k prozaické současnosti. Byla uzavřena dohoda mezi brazilskou naftařskou společností Petrobras a tureckou TPAO, jak turecký president Abdullah Gül a prezident Lula oznámili na tiskové konferenci, která se konala v prezidentském paláci Çankaya. Turecko, které je závislé na dovozu nafty, předpokládá, že v Černém moři je velké množství této suroviny, které by značně snížilo tuto závislost. Projednány byly i kulturní záležitosti.

Prezident Lula byl několikrát tázán, zda bude znovu, potřetí, kandidovat do funkce prezidenta. Lula toto jednoznačně popřel. Brazilská ústava umožňuje zvolení pouze na dvě funkční období, ale uvažuje se o změně. Snad právě kvůli Lulovi, ale ten možná obdrží jiné, poněkud neočekáváné, nelevicové zaměstnání ve Světové bance. Bude-li o to stát. Nebo to je zase jenom trik? Snad nakonec přece jen Brazilie stihne socialismus ještě před transhumanismem.