Města existují proto, aby v nich žili obyvatelé

26. 6. 2009 / Štěpán Kotrba

Stejným způsobem, jako Drážďanům, hrozí aktivisté a úředníci UNESCO i Praze. Zde tentokrát "panoramatu" města vadí pankrácká pláň a "mrakodrapy" na ní. V Praze se měly domy "snižovat". Bourat vyšší patra už jednou dostavěných domů ovšem nikdo nezaplatí. Pankrácká pláň je jediným místem v Praze, kde se díky kompaktnímu žulovému podloží dají takto vysoké budovy stavět. Rozhodnutí padlo skoro před čtyřiceti lety. V Drážďanech jako náhradní variantu UNESCO opakovaně doporučovalo, aby místo mostu vznikl tunel. To ale město odmítlo s poukazem na vyšší náklady i ekologické škody. Stavba více než 600 metrů dlouhého mostu začala před dvěma roky a dokončena má být v roce 2011. Německý ministr kultury Bernd Neumann vyjádřil nad vyřazením Drážďan z prestižního seznamu politování a posteskl si, že se obě strany nebyly schopné dohodnout na kompromisu. "Navzdory tomuto politováníhodnému vývoji radím zachovat klid," konstatoval.

V Praze se dá po "rozsudku" UNESCO čekat kampaň ekologických aktivistů z "Centra pro podporu občanů" sdružení Arnika a jimi najatých právníků z kanceláře JUDr. Kužvarta, kteří se snaží už od roku 1999 zabránit výstavbě výškových budov na Pankráci v rámci projektu "City Pankrác". Aktivisté přitom obviňují Prahu, že výstavbou vytváří "moderní protiváhu Pražského hradu". UNESCO prověřovalo "vliv mrakodrapů na panorama města" právě z podnětu Arniky. Pokud by díky této organizaci výbor UNESCO zařadil Prahu na seznam památek v ohrožení, nestalo by se mimo mediálního povyku vůbec nic. Metropole s vyškrtnutím ze seznamu by o turisty nepřišla, přestože to tvrdí předseda českého národního komitétu ICOMOS (Mezinárodní rada památek a sídel) Josef Štulc, jako poradního orgánu UNESCO v oblasti památkové péče. Ředitel Centra světového dědictví UNESCO Francisco Bandarin se na základě podnětu Arniky a šesti dalších občanských sdružení obrátil dopisem na úřady České republiky se žádostí o vysvětlení vzniklé situace. Zároveň požádal ICOMOS (Mezinárodní výbor památek a sídel) o zpracování nezávislé expertízy projektů hrozících pražské Pankrácké pláni. Na základě shromážděných informací a názoru zahraničních odborníků UNESCO zváží další postup. Pokud se potvrdí, že by další mrakodrapy na Pankráci poškodily historické panorama stověžaté matky měst, bude zřejmě Výbor světového dědictví trvat na zastavení projektu City.

Stejně tak vyhrožují aktivisté Českému Krumlovu, pokud neodstraní otáčivé hlediště v zámeckém parku. Ministerstvo kultury se už nicméně probralo a písemně i při osobním jednání ohradilo proti návrhu na Rozhodnutí Mezivládního výboru pro světové dědictví, který by požadoval odstranění točny v tomto či příštím roce. Seznam světového kulturního dědictví, který v současné době obsahuje více než 850 kulturních památek v celém světě, z toho 12 českých. O zápis na seznam UNESCO usiluje nyní například České Švýcarsko či Krušnohoří. Zápis by znamenal zastavení výstavby a praktickou stavební uzávěru pro veškeré rekreační oblasti. Fakticky by se tak, spolu s projekty NATURA 2000 a národními parky, stala "železná opona" zelenou oponou. Protože pak by nebylo možná výstavba páteřních dopravních staveb ani dalších mezihraničních přechodů. Česko k Úmluvě o ochraně světového kulturního dědictví přistoupilo až v roce 1990.

Otázkou zůstává, zda by už v tuto dobu nebylo na místě uvažovat zcela vážně o hrozbě vypovězení Úmluvy UNESCO ze strany České republiky . Je totiž otázka, do jaké míry je činnost UNESCA přínosná.

Lidovky: UNESCO vyškrtlo Drážďany ze seznamu světového dědictví ZDE

26.6.2007, Štěpán Kotrba: Kam si můžete strčit to vaše UNESCO ZDE

Vytisknout