5. 10. 2007
Radar -- mýty a faktaV srpnu a září se na internetových stránkách Britských listů (i jinde) objevilo opět mnoho povídání o radaru pro Brdy. Dovolím si k tomu uvést několik konkrétních poznámek, píše čtenář Roman Kopic. V příspěvku "Debata o americké protiraketové obraně v Ostravě" je citován pan Bednarčík, jeden z autorů zprávy, která odmítla obavy z nebezpečnosti XBR radaru na zdraví obyvatel. Snaží se být dost objektivní, žel vychází z ne zcela správných údajů. |
Především není správný základní výpočet v jejich zprávě: v tzv. blízké oblasti kolem antény je totiž nutno při výpočtech v okolí elektrické osy antény pro hygienické účely uvažovat maximální hodnoty střední výkonové hustoty k tomu např. W.W. Mumford, Some technical aspects of microwave radiation hazards, Proc. IRE 49, 1961, 427-447 nebo W. Heinrich, Elektromagnetische Umweltverträglichkeit im Nahbereich von Spiegelantennen, Telekom Praxis 7,1994, 30-37 příp. kapitolu A.1.2.6 Estimation of field quantities in the near field of aperture antennas v normě prEN 50413:2006 Basic standard on measurement and calculation procedures for human exposure to electric, magnetic and electromagnetic fields (0 Hz - 300 GHz). V tom má pravdu i autor příspěvku "Mystifikace ve zprávě vládní komise o radaru" (doc. Brdský). Potom ovšem do vzdálenosti cca 2000 m je hodnota střední výkonové hustoty cca 5500 W/m2 a ještě ve vzdálenost cca 3000 m, nikoli 1500 m, je rovna 2000 W/m2. Tuto hodnotu zmiňuji úmyslně proto, že při ní byl v laboratorním experimentu doložen zásadní rozdíl v biologickém účinku: zatímco při nepulsním provozu nedošlo u experimentálních zvířat k žádnému pozorovatelnému efektu, v případě pulsního provozu došlo po 3-4 minutách k smrti a to nikoli v důsledku přehřátí organismu (viz K. Marha, Některá experimentální pozorování účinků vf elektromagnetických polí in vivo a in vitro, Prac. Lék., 15, 1963, 238-241). Z předchozího vyplývá, že by to asi chtělo trochu přehodnotit i otázku bočních laloků vyzařovací charakteristiky a to tím spíše proto, že autoři tzv. předběžné zprávy přehlédli(?) dost zásadní věc: v nařízení vlády č. 480/2000 Sb. je totiž v tab. č. 7 stanovena referenční úroveň hustoty elektromagnetické energie -- v případě obyvatelstva je to pro impulsy kratší než 30 mikrosec. hodnota 0,02 J/m2. Protože v případě XBR radaru lze předpokládat šířku impulsů kratší než 30 mikrosec. a s ohledem na požadovaný dosah radaru též opakovací kmitočet impulsů menší než 500 Hz, je zřejmé, že hygienický limit střední výkonové hustoty pro obyvatelstvo odvozený z referenční úrovně hustoty elektromagnetické energie bude přísnější než 10 W/m2 a bude záviset na hodnotě opakovacího kmitočtu impulsů. Autoři zprávy si to jistě dokáží lehce odvodit (ledaže by v novele nařízení vlády referenční úroveň hustoty elektromagnetické energie pro jistotu vypustili). Tohle všechno si ovšem měla uvědomit skupina měřičů již před odjezdem na Marshallovy ostrovy, jinak nám budou po návratu opět kázat bludy. Mimochodem, doufám, že měření bude prováděno metodikou podle CENELEC, nikoli podle tzv. metodického návodu hlavního hygienika. Když už jsem u těch hygienických limitů -- jsem si jist, že dopis p. Jelínka ze Španělska (příspěvek "ČR nemá příliš benevolentní limity" z 22.8.) je totálně mylný. Domnívám se, že historie vývoje limitů i současný stav je obsáhleji a objektivněji osvětlen v příspěvku "Nehazarduje hlavní hygienik zbytečně?" na stránkách www.trokavec.cz. Omyl p. Jelínka je zřejmý i z toho, že zaměňuje Direktivu 2004/40/EC, která platí pro pracovníky, s doporučením limitů platných pro obyvatelstvo Council Recommendation 1999/519/EC. A ke stanovisku ministerstva zdravotnictví, že záření radaru je tak malé, že je to, jako kdyby lidem do oken mířil vysílač signálu pro mobilní telefony dlužno podotknout, že do roku 2000 musel být ten vysílač nejméně 50 m od oken a dnes to může být jen 5 m !! |