Pro manipulaci, která prolezla společenský organismus jako rakovina, se zaužíval termín "reklama". Dovolí-li laskavý čtenář jistou nadsázku, bude zmíněný fenomén na následujících řádcích pojednán jako organizovaná lumpárna, někdy dokonce zločin. Ví se obecně, že reklama nemá nic společného s pravdou a její ambicí je pouhá propagace. Smyslem různých plakátů, inzerátů či televizních spotů není objektivně informovat, ale udělat kšeft. V reklamě se přehání, říká jenom to, co se hodí, nikoli tedy všechno. Zákonem je zakázáno prvoplánově lhát a jistá regulace garantuje rovnou soutěž jednotlivých propagátorů. Obecná podstata reklamy jako podvodu ovšem žádnou regulací dotčena není. Ochranou společnosti před rafinovanou manipulací může být pouze zákaz reklamy jako takové, včetně všech jejich modifikací. Takový krok je stále aktuálnější. Reklama dávno neplní roli nějakého servisu, neslouží k orientaci v nepřehledném terénu, jak to o sobě tvrdí. Obrovské objemy peněz protékající reklamními či PR agenturami spíše vypovídají o funkcích "tunelu" či "pračky". To vedle manipulace veřejným míněním představuje podstatnou hrozbu pro svobodu a demokracii.