Slovník cizích slov (SPN 1987, Kčs 56) uvádí heslo evangelizace na straně 152 jako:

úsilí o prohloubení a zvroucnění života podle evangelia, hlásání a šíření křesťanství; ...

Evangelium samé definuje tento slovník mimo jiné jako

neomylná zásada, vzor, pravda, předmět svrchované vážnosti

Katechismus katolické církve (ZVON 1995, ISBN 8071131326, orig. lat. Liberia Editrice Vaticana 1994) v kapitole Vyznání víry na straně 118 v odstavci 429 říká

Z tohoto láskyplného poznání Krista se rodí nezadržitelná touhahlásat, "evangelizovat", přivádět druhé k tomu, aby řekli své "ano" k víře v Ježíše Krista. Zároveň také člověk pociťuje potřebu stále lépe tuto víru poznávat. ...

Neodchýlm se od učení Druhého Vatikánského koncilu, řeknu-li, že když vyznáváme jakoukoliv víru, začínáme slovy "Věřím". Politikovi také věříme, hlásá-li, že zlepší naše životy, ochrání nás od křivd a protivenství všelikých... Dzeržinskij, znaje temná zákoutí lidské pychologie z neméně temné praxe, nevěřil. Přidal k tomu důvěřuj ještě i prověřuj, neboť věděl, že pokušení jsou sladká a pravomluvnost iluzí. Židé si před pěti tisíci lety zvolili své Desatero jako imperativ svého vztahu k Bohu, lidem i přírodě. Šesté přikázání zní moderní češtině středověce a nesrozumitelně: Nesesmilníš! (Ex 20,1 - 17, Dt 5,6 - 21) Však je to také zjednodušený propagandistický výkřik, aby byl snadno zapamatovatelný. Ženě cizoložnici Ježíš z Nazaretu sice zachránil život, ale ani chvíli ji nenechal na pochybách , že to, co dělala, byl hřích (J 8,1-11). Případně lze vzomenout Ježíšova slova k farizeům: "Pravím vám, kdo propustí svou manželku z jiného důvodu než pro smilstvo a vezme si jinou, cizoloží." (Mt 19,9) Ale zároveň platí "Kdo z vás je bez hříchu, hoď první kamenem." (Jan 8,7). Manželská věrnost křesťana, to není jen nerozvést se, zdržet se nevěry. Věrnost je víc: je to naplnění soužití manželskou láskou. V dobách vítězných, slavných a plných vášnivé lásky, i ve dnech hořké porážky, trudnomyslnosti, chladného, mlčenlivého odcizení. Tomu, kdo hodlá kteréhokoliv křesťana prověřit v upřímnosti jím vyřčených slov, stačí prověřit to desatero, kterým se jako plamenným mečem víra v Nazaretského zaštiťuje. Připomeňme si nesmírně optimistické poselství Písma i pro ty, kterým modlení a Bůh na nebesích nic neříká:

Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a zvučící zvon. Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všem tajemstvím a obsáhl všecko poznání, ano kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych neměl, nic nejsem. A kdybych rozdal všecko, co mám, ano kdybych vydal sám sebe k upálení, ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje. Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá. Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy. Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy. Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá. Láska nikdy nezanikne. Proroctví - to pomine; jazyky - ty ustanou; poznání - to bude překonáno. Vždyť naše poznání je jen částečné, i naše prorokování je jen částečné; až přijde plnost, tehdy to, co je částečné, bude překonáno. (1K 13,1-10)

Člověk má právo na své soukromí. Samozřejmě. Člověk má právo i na hřích. Samozřejmě. Stejně jako na omyl. To, co je neodpustitelné, je jedno jediné. Kázat vodu a pít víno. A to byl i důvod morálního pobouření kazatelů v době Mistra Jana z Husi, počátek rozštěpení církve a krvavé války, jež zachvátily celou Evropu. Nesoulad slov a činů. Následovníci Husa mohou být liberální v chápání rituálů, zůstvá pro ně ale imperativem to, proč vyznali víru v kázání vůdčí osobnosti české reformace, kněze, jenž za své učení byl nakonec upálen na hranici jako kacíř. Odpovědnost vůči životu v pravdě a křesťanském poselství Desatera je u husity neoddiskutovatelná. Stejně tak nejen život v pravdě hlásat a ze lží obviňovat politické protivníky, ale pravdu si přiznat a v pravdě žít.

Kdyby byli Paroubek i jeho slečna Kováčová ateisty, je mi jejich soukromí ukradené a obdivně bych si hvízdl: To je ale samec.... To, co Paroubkovi i slečně Kováčové schází, není ctižádost, ale je to láska.