Svým způsobem je to zajímavý jev, a týká se i Letní filmové školy v Uherském Hradišti. Zájem o tyto kulturní filmové akce mají lidé tak maximálně do pětadvaceti. Pak, jako by zájem zcela pohasl. Anebo nemají starší lidé prostě už čas, možnost ani prostředky, nebo ani zájem, aby se takových akcí účastnili?

Celkově probíhá festival hladce. Rezervace vstupenek prostřednictvím esemesek pro novináře funguje letos zcela bezchybně. Každý den od sedmi ráno do dvanácti máte možnost si zamluvit esemeskou jako novinář vstupenky na čtyři představení na další festivalový den, jako divák tři vstupenky.

Pro "normální", řadové diváky však rezervace esemeskami nefunguje. Pokusil jsem se pro jednoho řadového diváka třikrát zamluvit esemeskou lístky hned přesně v 7 ráno -- systém vždy reagoval, že je všechno vyprodané. To se zdá podivné, vzhledem k tomu, že se lístky dřív než v sedm ráno zamluvit nedají.

V minulosti existoval značný rozdíl v kvalitě promítání mezi představeními na Letní filmové škole v Uherském Hradišti a karlovarským festivalem. V Karlových Varech byl standard promítání vždycky perfektní. Letos už tomu tak není. Zažili jsme nejméně pětkrát, kdy promítači založili další díl filmu do projektoru tak, že se na plátně objevila dělicí čára namísto obrazu a teprve pak ji promítači pracně dorovnávali. To se dřív v Karlových Varech nedělo.

Naproti tomu dříve dost zoufalá úroveň tlumočnic do angličtiny z minulých let se letos o hodně zlepšila. Tlumočnice dokonce letos dokáží přeložit i některé vtípky českých konferenciérů. Bohužel, úplně základní úsloví v angličtině používají pořád špatně. Výraz "Vítejte v ..." anglicky opravdu není "Welcome in...". Je to docela iritující, když se ta chyba neustále opakuje.

Poněkud nepříjemné je sledovat filmová představení v kině Drahomíra, nyní přejmenovaném hloupým názvem Panasonic. V kavárně, těsně přiléhající ke kinosálu, vystupovala ve středu večer během filmového představení rocková skupina. Tvrdý rock je tedy slyšet i při promítání. Je to poněkud podivné.

Nesnesitelné je všeobecně zakouřené prostředí. Právě jsem strávil v kavárně v Thermalu asi hodinu u stolu, kde mi pod nos po celou dobu podkuřovala jakási vedle sedící dáma. Bezohlednost kuřáků vůči ostatním příslušníkům veřejnosti je pozoruhodná. V kině Drahomíra musejí diváci, kteří čekají na promítání, stát dlouhé desítky minut v naprosto kouřem promořené restauraci. Nechtějte slyšet, v jakém stavu jsou po delším pobytu ve veřejných prostorách v Karlových Varech reportérovy oděvy. Jak toto dopisuju, právě se ke mně blíží další dva mladí lidé s nechutnými žváry v hubě. Budu se zase dusit, končím. Ach jo.

V hotelu Thermal zuří zoufalý boj novinářů o zásuvky pro počítače. Tiskové středisko je permanentně obsazeno; Thermal záslužně poskytuje po dobu festivalu majitelům laptopů wi fi přístup na internet, jenže -- kam zapnout počítač do zásuvky? V kavárně v Thermalu jsou ty zásuvky asi dvě a permanentně o ně bojuje větší množství majitelů počítačů. Letos je v Karlových Varech více účastníků než loni, a je zjevné, že infrastruktura už praská ve švech. Na rozdíl od předchozích let si v Thermalu během dne na kafe už většinou nesednete -- kavárna je plně obsazená. O potížích pro "normální smrtelníky" získat vstupenky jsem už referoval výše.

Festivalový deník, který v Karlových Varech rozdává deník Právo, je už tradičně jako každoročně velmi nízké kvality. Škoda. Nemá cenu ho vůbec číst.