Že existuje na světě dost států i finančních organizací, které mají tolik peněz, aby si koupily i největší německé firmy, to vlastně není nic nového, psal jsem o tom i v BL v březnu 2007 pod titulem 'Příliš mnoho peněz, aneb Nebezpečí globalizace dnes'. Mezitím experti o tom nebezpečí asi přesvědčili i německou federální vládu, protože Spiegel Online oznámil, že ochranná pravidla, která brání prodeji německých podniků do zahraničí, se nemají v budoucnosti jen vztahovat na zbrojařský, ale i na komunikační a energetický průmysl a na poštovní službu. Německá federální vláda chce údajně také kontrolovat prodeje přístavů, letišť a železniční sítě.

Je známo, že je ekonomický liberalismus vhodný jen pro ekonomicky silné státy. Kdykoliv pomáhal ekonomický liberalismus slabým státům, výsledky byly vždycky jen podprůměrné. Kdykoliv se ze slabých států staly silné, bylo to proto, že jednaly pod státní kontrolou, a to alespoň zahraničního obchodu, viz například Jižní Korea. Na to, co by se ale mělo stát v Evropské unii, by bylo vlastně potřeba nikoliv národní, ale evropské ochrany ekonomicky a politicky citlivých podnikatelských oblastí, firem a organizací. Že je tohle je ale nemožné, pokud mají v Evropě jednotlivé státy právo veta, to se asi v Berlíně ví. Proto asi o tom Angela Merkelová jako bývalá předsedkyně Rady evropské unie o tom ani nemluvila. Jako německá kancléřka však o tom bude na národní úrovni už brzo rozhodovat. A divil bych se, kdyby to neudělaly i jiné státy EU, otázka je jen, jestli budou v praxi dělat rozdíl mezi investory z EU a mimo ni ... Co si o tom myslíte vy jako Češi a Evropané?