"Když jsem působil v USA, ZJISTIL JSEM S HRŮZOU, ZE LIDE UMÍRAJÍ......"

Tak cituje Rádio Praha dra. Ivana Dubovického, který je jedním z hlavních "moderatorů" TÝDNE ZAHRANIČNÍCH ČECHŮ v těchto dnech v Praze.

Nu, pro ostatní lidi, snad s čestnou výjimkou právě dra. Dubovického, životní fakt, že "lidé umírají", není žádná novinka, a "někteří" z této životní jistoty ani žádnou "hrůzu" nemají...

Dr. Dubovicky, vládou pověřený, placený, za "působením" do USA oficiálně vyslaný, se ale, po pravdě řečeno, ani tak neděsí toho, že "lidé umírají..."

Mladý a vzdělaný pan doktor se více děsí toho, že kulturní dědictví českého exilu v zahraničí často končívá na nějakých cizích smetištích než aby je ukáznění potomci "našich milých krajanů" raději včas a pořádkumilovné odevzdali Státnímu, vnitrem spravovanému, Archívu Praha...

"NĚKTERÉ DĚTI EMIGRANTŮ UŽ NEMLUVÍ POŘÁDNĚ ČESKY A NEMAJÍ O ARCHIVÁLIE ZÁJEM."

Opravdu? Podívejme se, proč asi "některé děti emigrantů, které už nemluví pořádně česky", nemají "O ARCHIVÁLIE ZÁJEM":

1) PROČ by "některé děti emigrantů" měly "mluvit pořádně česky"? Z lásky k panu doktorovi Dubovickému?

"Některé děti emigrantů" vidí, po celou délku svých životů, že jejich perfektně česky mluvící rodičové, 'kteří jim od kolébky vštěpovali lásku k zemi, ze které vzešli, skončili, často po životech prožitých v exilu v dobrovolně službě vlasti a její nezávislé kultuře, NA ONOM PŘÍSLOVEČNÉM "SMETIŠTI DĚJIN," jen proto, že se kdysi rozhodli, v plně shodě s Mezinárodní listinou základních lidských práv a svobod! odejít, trvale nebo jen dočasně! že své země, dnešní ČR.

Proč by právě tyto "děti emigrantů", o kterých vzdělaný, erudovaný a vládou placený doktor Dubovický pohrdavě říká, že "UŽ NEMLUVÍ POŘÁDNĚ ČESKY", měly pro pana doktora a Státní archív českého Ministerstva vnitra nějaké "ČESKÉ EXILOVÉ KULTURNÍ DĚDICTVÍ ZACHRAŇOVAT?

Aby se čeští domorodí výzkumníci a zaměstnanci Státního archívu přebírali v dopisech a listinách plných bolesti z nespravedlnosti, které na SVÝCH VLASTNÍCH SPOLUOBČANECH už deset páchali a dodnes! páchají čeští ústavní činitelé, čeští ministři, poslanci, "někteří" senátoři, státní, krajští a městští úředníci JEN PROTO, ZE "NĚKTEŘÍ" SVOU VLAST, ROVNOST, PRÁVO, SPRAVEDLNOST A POROZUMĚNÍ MEZI LIDMI MILUJÍCÍ LIDÉ RADĚJI OPUSTILI VLAST, NEŽ ABY SE DOMA SPOLUPODÍLELI NA KŘIVDÁCH, NESPRAVEDLNOSTECH, ÚTLAKU A NEMILOSRDNÉM VYLUČOVÁNÍ "NĚKTERÝCH" ZE VŠECH ASPEKTŮ ŽIVOTA SPOLEČNÉ RODNÉ ZEMĚ? 2) Pan doktor Dubovický, zpravuje nás Rádio Praha dnes, v USA zjistil "S HRŮZOU, ŽE LIDÉ UMÍRAJÍ", a že "kulturní dědictví české emigrace" se pro zemi a národ nenávratně ztratí, což je, v jeho očích, neodpustitelná věc, a nenapravitelná škoda.

"Někteří" Češi v zahraničí a "někteří" čtenáři Zpráv Rádia Praha, si zase myslí, že jakékoli údajné "ztráty na poli českého exilového kultuniho DĚDICTVÍ" by pana doktora ani tak děsit neměly. Co by doktora Dubovickeho, a s ním všechny poctivě občany ČR, všechny poctivě a čestné ústavní činitele, Senátory, poslance, ministry a členy české vlády DĚSIT MĚLO, je fakt, že po deseti letech existence svrchované, nezávislé, demokratické a svobodné REPUBLIKY ČESKÉ,

mají dodnes doma "někteří" větší zájem, obavy a "hrůzu" ze ztrát nějakých "majetků" a věci HMOTNÝCH, když by, ovšem, logicky a lidsky! MĚLI MÍT VĚTŠÍ HRŮZU Z TOHO, ŽE JIM V ZAHRANIČÍ, PRO MNOHÉ A MNOHÉ DODNES "V EXILU", UMÍRAJÍ L I D É.....

Lidé, kteří, ač se narodili jako Češi, umírají, a jsou nespravedlivě, proti všem lidským právům, na základě do nebe volajících křivd, lží a diskriminace nemající dnes v Evropě obdoby, odsuzování k umírání s nedobrovolným a deset let jim násilné vnucovaným statutem úplných, administrativních, lidskoprávních a praktických "C I Z I N C Ů."

Jiřina Fuchsová

Plzeň/Los Angeles

2. října 2003

"Veritas vincit!"