USA mají nyní v Perském zálivu dostatečný počet vojáků a vojenského zařízení k tomu, aby mohly zahájit útok na Irák kdykoliv, oznámil v pátek americký ministr obrany Donald Rumsfeld. "Jsme v momentě, kdy, jestliže pan prezident učiní to rozhodnutí, ministerstvo obrany je připraveno a má možnosti a strategii to udělat," řekl Rumsfeld v americkém televizním pořadu News Hour America. Rumsfeld dodal, že americké a britské jednotky podpoří v případné válce "široká koalice" a uvedl: "bude to spousta zemí".

Spojené státy však stále čekají na odpověď z Turecka, zda bude dovoleno desetitisícům amerických vojáků používat turecké základny a otevřít proti Iráku severní frontu. Amerika chce v případě souhlasu Turecka tuto zemi odměnit rozsáhlými finančními dotacemi. Turecko s Amerikou intenzivně vyjednává o výši těchto dotací. Drtivá většina občanů Turecka se staví proti válce v Iráku a pro poslance tureckého parlamentu, kteří zřejmě nebudou při hlasování o této věci podrobeni disciplíně svého poslaneckého klubu, bude obtížné zdůvodnit svou případnou podporu pro americkou válku svým voličům. Colin Powell uvedl, že očekává rozhodnutí od Turecka během pátku.

Království Saúdské Arábie, kolébka islámu, cíl poutí pro miliony lidí a také -- rodiště Osamy bin Ladina, není místem bez problémů. Možná válka proti Iráku je jedním z nejnaléhavějších. V roce 1991 byla Saúdská Arábie odrazovým můstkem pro americké jednotky, které provedly invazi do Iráku. Nyní varují Saúdští Arabové své čelné americké spojence, že každá vojenská akce bude považována za agresi. Saúdská Arábie sděluje Američanům, aby jednali v rámci OSN, konstatovala ve čtvrtek reportáž Channel Four News. Zdá se, pokračovala, že by Saúdská Arábie dala přednost, kdyby se jí podařilo přesvědčit Saddáma Husajna, aby odstoupil. Saúdská Arábie nechce jít do války. Konstatovala však veřejně, že pokud vojenské operace podpoří OSN, Saúdská Arábie dovolí Američanům, aby využili při útoku jejích vojenských základen.

Channel Four News uvedl ve čtvrtek večer rozhovor s bývalým šéfem saúdské výzvědné služby, významným členem vládnoucí saúdské královské rodiny a nynějším saúdským velvyslancem v Londýně, princem Turkim al-Faisalem. Citujeme vybrané pasáže z rozhovoru.

Oba církevní hodnostáři sice otevřeně neodsuzují vojenské akce, avšak konstatují, že je válka "hluboce znepokojující vyhlídkou, o níž nelze nikdy vážně uvažovat bez pocitu selhání a lítosti, že nebylo užito jiných prostředků, a vážných obav ohledně toho, co může válka vyvolat."

Oba církevní hodnostáři slibují, že se budou modlit za vedoucí představitele, nesoucí odpovědnost za rozhodnutí, zda jít či nejít do války, a "za všechny ty, kdo se přímo či nepřímo octnou uprostřed této války". Oba církevní hodnostáři apelovali na OSN, aby dále prováděly zbrojní inspekce a aby tak nebyly trauma a tragédie války nutné. Varovali před "nepředvídatelnými humanitárními a politickými následky války". Oba arcibiskupové, vydali toto prohlášení nedlouho poté, co začal britský premiér Tony Blair zdůrazňovat, že je válka proti Iráku "morálním imperativem".

"Jakkoliv neblahé důsledky mohou způsobit válka a přítomnost velkého množství amerických sil na Blízkém východě, nic horšího než Saddám Hussajn v čele Iráku už být nemůže", píše list Al-Rai al-Aam.

"Rizika jsou zřejmá a důsledky války známé. V Iráku, a možná i v Kuvajtu, budou umírat nevinní lidé. Ale tomu se nedá vyhnout - a i přesto to bude zanedbatelné s utrpením Iráčanů pod Saddámovým útlakem", soudí Al-Qabas.

Citace z kuvajtského tisku, převzaté z deníku Le Monde, ZDE, přeložil Martin Ondreját. V Kuvajtu vládne autoritářský režim "luxusního sanatoria", avšak jen pro menšinu kuvajtských občanů. Jak to tam vypadá, se dovíte z reportáže BBC ZDE

Že by čeští vojevůdci v rámci protiteroristických opatření zapomněli u mostu Barikádníků (jak příznačný název) v Holešovicích na pěchotní kanón a těžkou houfnici? Nikoliv, dvě opuštěné haldy šrotu jsou patrně pozůstatkem vojenského bazaru, který si tu jeden nadšenec zřídil počátkem devadesátých let. Břeh Vltavy s prázdnými umakartovými budovami, spoustou nepořádku a dvěma kanóny je v těchto místech po povodni obzvlášť pochmurný.

"Čo si mám myslieť o nepriateľovi? To je, ako keď zapálite v noci svetlo v kuchyni: šváby sa rozutekajú a vy ich zabíjate," hovorí veliteľ leteckej sily USA Dick White po prvom nálete na iracké pozemné sily. "A prečo to všetko? Nie sme tu len kvôli cenám benzínu! Rozhodujeme o budúcnosti sveta na ďalších sto rokov!" pridáva sa plukovník americkej armády J. Kendall.

Piatkové rokovanie BR znamenalo zásadný zvrat vo vývoji irackej krízy. Správa predsedu Monitorovacej, overovacej a inšpekčnej komisie OSN Hansa Blixa a riaditeľa Medzinárodnej agentúry pre atómovú energiu Mohameda El Baradei zaskočila Spojené štáty a Veľkú Britániu. "Musíme vyhlásiť, že Irak plne spolupracuje," konštatoval Blix a ministrovi zahraničných vecí USA Colinovi Powellovi zamrzol úsmev na tvári.

Společnost se rozdělila, nebereme-li v úvahu pasivní státy a jedince, na dva tábory. Jedni podporují možnou vojenskou akci v Iráku za použití razantních metod a donucení, druzí se naopak snaží svou horlivou diplomatickou aktivitou vojenský zásah odvrátit.

Aj takto, kúskom textu Boba Dylana, by sa dala začať táto reportáž. Normálne sa od novinára prirodzene chce, aby ostal nezávislý, nad vecou. Môže však byť neutrálny, keď ide o vojnu?

Na 15. februára sa pripravovali protivojnové demonštrácie v celej Európe i mimo nej. Dátum nebol vybratý náhodne - deň predtým odovzdávali zbrojní inšpektori OSN Bezpečnostnej rade predbežnú správu o svojich zisteniach v Iraku. Prevládal názor, že čokoľvek v nej v skutočnosti bude, Spojené štáty a ich noví spojenci to vezmú ako "go ahead" - čiže útok. Dnes už vieme, že to tak našťastie nebolo. Donekonečna by sme sa mohli prieť, do akej miery prispel k udržaniu mieru (zatiaľ) nesúhlas svetovej verejnej mienky s útokom. V každom prípade, pridala sa aj Bratislava.

3. března 2003 od 19:30 se ve sklepní scéně divadla Husa na provázku uskutecni benefiční večer, zahrnující úspěšnou divadelní hru Eve Enslerové Vagina Monology, a doprovodný program upozorňující na problematiku násilí na ženách.

• preferuji dodržení platné Ústavy a tudíž volbu nepřímou
• předpokládám, že budou dva kandidáti na prezidenta - Klaus a Sokol
• aniž bych naznačoval preference, žádný z obou mne "zásadně nepopuzuje", jinak řečeno, oba kandidáty považuji minimálně za přijatelné
• myslím, že prezident by měl být zvolen v tomto třetím kole volby
• z mnoha důvodů se mi nelíbí "komunistické tanečky" okolo volby
• vidím, že politické strany rozehrály různé zájmové hry širšího dosahu než samotná volba

Přesto ani tehdy nebyla jednota absolutní. USA sice svým atomovým deštníkem a vojenskou přítomností chránily Evropu, přesto ale udržovaly taktický odstup od svých spojenců, a kde mohly, a bylo to pro ně výhodné, narušovaly pozice bývalých velmocí - Velké Británie a Francie. Vytlačovaly je z jejich bývalých zájmových oblastí, případně je odmítaly podpořit v potížích.

Tento článek je výstižnou ukázkou amerického konzervativního myšlení. Michael Novak je americký katolický intelektuál. 60 čelných amerických katolíků protestovalo proti rozhodnutí amerického velvyslance ve Vatikánu pozvat do Vatikánu Michaela Novaka, aby tam argumentoval ve prospěch války proti Iráku, viz ZDE Novak tam argumentoval textem, jehož shrnutí přinášíme níže.

Odpověď na tuto otázku je dána tím, jak se na sobotní události díváme. Ve srovnání se zeměmi s delší demokratickou tradicí (Itálie, Velká Británie, ale i např. Japonsko a Austrálie a mnohé další) je účast na sobotních protestních akcích v České republice prakticky zanedbatelná. V Praze celkem asi 1000 lidí, v Brně kolem 100 účastníků a 150 podpisů pod naší petici v Brně, v Ostravě pak dalších 100. Ve srovnání se statisícovými až miliónovými počty, a to dokonce i v samotných USA, je to skutečně málo. To je o to závažnější, že s útokem na Irák nesouhlasí 67% občanů ČR, pro válku bez mandátu OSN je jen zanedbatelná menšina.

Na jedné straně tento stav vypovídá o značné odolnosti Čechů vůči politické propagandě. Lidové noviny, Mladá fronta Dnes i ČT 1 zahájily masivní kampaň na podporu války. Zatímco zmíněné deníky blokují nesouhlasné texty, ČT 1 předvedla vrchol manipulativního zpravodajství ve svých sobotních zprávách. Zpravodajství zahájily záběry ze stalinistické demonstrace v Moskvě, prostřední část patřila demonstraci na podporu Saddáma v Iráku, závěr pak komunistické demonstraci v Praze. Miliony nekomunistických demonstrantů se v tomto rámci nějak ztratily. Redaktoři, onehdy údajně bojující za svobodu ČT, využívají postupy a metody normalizační televize neblahé paměti. Asi také nic jiného neumějí.

Autor je jedním ze spolupořadatelů brněnské demonstrace a mluvčím HzPD

Jan Keller, sociolog, publicista a ekologický aktivista se zašťiťuje podpisy pod protiválečnou peticí Nikoliv naším jménem a hrozí, že použije podpisy pod ní k tomu, aby zamezil nebo ztížil vstup ČR do EU.

Paradoxní je, že Petice proti válce Nikoliv naším jménem je postavena na argumentech, které v současnosti vyjadřují většinové postoje Evropy. Kellerova argumentace, jíž kritizuje úslužný postoj české vládu vůči Bushově americké adminstrativě, tak postrádá logiky. Velkou otázkou také je, zda je z právního hlediska přijatelné, aby Jan Keller používal své poněkud popletené argumenty jménem signatářů zmíněné petice.

Níže uvádíme text Kellerova dopisu i citace ze zákonů, které zřejmě tímto dopisem Jan Keller porušuje.

Všichni spolupracovníci časopisu na něm pracují ve veřejném zájmu zadarmo, případně ho dotují z vlastních zdrojů, někteří velmi podstatně. Finanční dary nám umožní dělat více práce ve veřejném zájmu s větším počtem spolupracovníků a profesionálněji.

Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník. Veškeré informace o tom, jak jsou darované peníze využívány, pravidelně zveřejňujeme. Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet č.: 431349001/2400 (2400 je kód banky), eBanka, a. s. Ovocný trh 8, 117 19 Praha 1. Variabilní symbol pro příspěvky 2002 (ti, po nichž chce banka konstantní symbol, mohou použít 0558).Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu.