20. 2. 2003
Do ulic šli i konzervativciDemonstrace proti válce v Iráku se - hlavně v Česku - často považují za charakteristický rys postojů extrémní levice. Tento stereotypní pohled nakonec potvrdili i čeští komunisté, kteří v sobotu na Václavském náměstí ani tak nedemonstrovali proti válce v Iráku, jako spíš dělali reklamu vlastní politické straně. Stereotypní myšlení a jednání je zavádějící - máme-li ve zvyku na základě jediného výroku usuzovat na celý hodnotový systém i způsob chování občana, který ho pronesl. Je ovšem pravda, že se někteří lidé chovají stádně: tvrdí určité věci a jistým způsobem jednají nikoli z vnitřního přesvědčení, ale proto, že se ten či onen předsudek nosí ve skupině, s níž si přejí být spojováni.
Pravidelný komentář Jana Čulíka v Lidových novinách LN |
Do ulic šli i konzervativciMilionová demonstrace v Londýně nebyla akcí stáda protiamerických levičáků DISKUSE: IRÁK A EVROPA Demonstrace proti válce v Iráku se - hlavně v Česku - často považují za charakteristický rys postojů extrémní levice. Tento stereotypní pohled nakonec potvrdili i čeští komunisté, kteří v sobotu na Václavském náměstí ani tak nedemonstrovali proti válce v Iráku, jako spíš dělali reklamu vlastní politické straně. Stereotypní myšlení a jednání je zavádějící - máme-li ve zvyku na základě jediného výroku usuzovat na celý hodnotový systém i způsob chování občana, který ho pronesl. Je ovšem pravda, že se někteří lidé chovají stádně: tvrdí určité věci a jistým způsobem jednají nikoli z vnitřního přesvědčení, ale proto, že se ten či onen předsudek nosí ve skupině, s níž si přejí být spojováni. Lekce demokracieObrovské demonstrace proti válce v Iráku, k nimž došlo o uplynulém víkendu, se však do škatulek stereotypů vtěsnat nedají; nelze je bagatelizovat jako výstřelky potrhlých levičáků a ˝profesionálních revolucionářů˝. Ukázala to i obrovská sobotní protiválečné demonstrace, která se konala v Londýně. Účastnilo se jí o dost víc než milion lidí. Byla to největší demonstrace, jaká se v Británii kdy konala, a bude zřejmě znamenat podstatné změny v britské politice. Žádná vláda nevydrží, vyjdeli proti ní do ulic přes milion lidí. V britském tisku se už volně hovoří o tom, že to pro Tonyho Blaira může znamenat konec: jeho odstoupení mnozí demonstranti v sobotu skutečně požadovali. I konzervativní britský nedělní tisk konstatoval, že ačkoliv demonstraci zorganizovaly levicové organizace, účastnilo se jí velké množství umírněných občanů, včetně některých poslanců Konzervativní strany. ˝Pozoruhodná byla demografická rozrůzněnost těchto demonstrantů,˝ napsal týdeník Sunday Times: ˝Demonstrovali zazobaní venkovští příslušníci vyšších středních vrstev; mezi nimi byli muslimští studenti. Stárnoucí levicoví londýnští intelektuálové, kteří kdysi demonstrovali proti válce ve Vietnamu, se mísili s punky s propíchanýma ušima a obočím a s makléři z londýnské City v luxusních oblecích značky Armani. ,Blair nás neposlouchá,˝ slyšel jsem od demonstrantů snad stokrát.˝ Nelze říci, že by lidé, kteří v Londýně demonstrovali proti válce v Iráku, byli zásadně ˝proti NATO˝, ˝proti kapitalismu˝ či ˝proti USA˝. Ani nevyjadřovali ˝podporu Husajnovi˝, jak záběry z obrovských západních demonstrací způsobem komunistické propagandy interpretovala irácká televize. Většině těchto demonstrantů připadají důvody, proč chtějí Bush a Blair jít do války proti Iráku, cynické a nepřesvědčivé. Motivací odporu není nenávist vůči USA. Zůstává množství nezodpovězených otázek. Mnozí Západoevropané považují válku za nejextrémnější prostředek, k němuž je možno přikročit, až když je přímo ohrožena národní existence. V jiných případech lidé nechtějí zabíjet a umírat. Sobotní západoevropští demonstranti si jsou vědomi vražednosti Husajnova režimu, nejsou však přesvědčeni, že je k vyřešení tohoto problému zapotřebí války. Mají pocit, že americká vláda svůj vojenský zásah neplánuje pro lidi v Iráku, ale pro jiné, sobecké zájmy. Hodně se hovoří o tom, proč Západ režim Saddáma Husajna tak dlouho podporoval. Jak o tom nedávno informoval list Washington Post, začátkem 80. let navštívil několikrát Saddáma Husajna v Bagdádu tehdejší zvláštní americký velvyslanec pro Blízký východ Donald Rumsfeld, ačkoliv měla americká vláda důkazy, že irácký režim používá ve válce proti Íránu chemické zbraně. Proč to nevadilo tehdy a proč to vadí teď? A proč Američanům nevadí spolupráce s jinými autoritářskými režimy, ptají se lidé v západní Evropě. ˝USA chtějí zaútočit na Irák, protože má zbraně hromadného ničení, ne proto, že si myslí, že Saddám zachází špatně se svými občany. Dojde-li k válce, Saddám se skryje a odnesou to obyčejní lidé jako vy a já,˝ napsala jedna diskutérka na internetových stránkách BBC. Názory české veřejnosti - velká neznámáPodle průzkumu veřejného mínění se proti válce v Iráku staví i v ČR 67 % obyvatelstva. Proč se o důvodech těchto postojů veřejnosti v českých médiích více nemluví a nepíše? Copak českým politikům nehrozí odcizení od názorů voličů, jakým se po sobotní demonstraci nyní vážně zabývá londýnská Downing Street? Ale možná se nekritická podpora nynější americké zahraniční politiky středoevropským vládám vyplatí. Jak napsal v neděli britský týdeník Observer, americký ministr zahraničních věcí Donald Rumsfeld chce za ˝zradu˝ Spojených států Německo exemplárně potrestat. Zamýšlí zrušit vojenské i obchodní dohody USA s Německem, stáhnout z Německa americké vojáky a přesunout americké základny i kontrakty do zemí střední a východní Evropy, které ochotně a bez námitek dělají vše, co si Amerika přeje. Lidové noviny, Horizont, 20.02.2003, Jan Čulík |