20. 2. 2003
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
February 15 - demonstreace proti válce v Iráku - 2 milióny lidí v londýnských ulicích
20. 2. 2003

Do ulic šli i konzervativci

Demonstrace proti válce v Iráku se - hlavně v Česku - často považují za charakteristický rys postojů extrémní levice. Tento stereotypní pohled nakonec potvrdili i čeští komunisté, kteří v sobotu na Václavském náměstí ani tak nedemonstrovali proti válce v Iráku, jako spíš dělali reklamu vlastní politické straně. Stereotypní myšlení a jednání je zavádějící - máme-li ve zvyku na základě jediného výroku usuzovat na celý hodnotový systém i způsob chování občana, který ho pronesl. Je ovšem pravda, že se někteří lidé chovají stádně: tvrdí určité věci a jistým způsobem jednají nikoli z vnitřního přesvědčení, ale proto, že se ten či onen předsudek nosí ve skupině, s níž si přejí být spojováni.

Pravidelný komentář Jana Čulíka v Lidových novinách LN

Do ulic šli i konzervativci

Milionová demonstrace v Londýně nebyla akcí stáda protiamerických levičáků

DISKUSE: IRÁK A EVROPA

Demonstrace proti válce v Iráku se - hlavně v Česku - často považují za charakteristický rys postojů extrémní levice. Tento stereotypní pohled nakonec potvrdili i čeští komunisté, kteří v sobotu na Václavském náměstí ani tak nedemonstrovali proti válce v Iráku, jako spíš dělali reklamu vlastní politické straně. Stereotypní myšlení a jednání je zavádějící - máme-li ve zvyku na základě jediného výroku usuzovat na celý hodnotový systém i způsob chování občana, který ho pronesl. Je ovšem pravda, že se někteří lidé chovají stádně: tvrdí určité věci a jistým způsobem jednají nikoli z vnitřního přesvědčení, ale proto, že se ten či onen předsudek nosí ve skupině, s níž si přejí být spojováni.

Lekce demokracie

Obrovské demonstrace proti válce v Iráku, k nimž došlo o uplynulém víkendu, se však do škatulek stereotypů vtěsnat nedají; nelze je bagatelizovat jako výstřelky potrhlých levičáků a ˝profesionálních revolucionářů˝. Ukázala to i obrovská sobotní protiválečné demonstrace, která se konala v Londýně. Účastnilo se jí o dost víc než milion lidí. Byla to největší demonstrace, jaká se v Británii kdy konala, a bude zřejmě znamenat podstatné změny v britské politice. Žádná vláda nevydrží, vyjdeli proti ní do ulic přes milion lidí. V britském tisku se už volně hovoří o tom, že to pro Tonyho Blaira může znamenat konec: jeho odstoupení mnozí demonstranti v sobotu skutečně požadovali.

I konzervativní britský nedělní tisk konstatoval, že ačkoliv demonstraci zorganizovaly levicové organizace, účastnilo se jí velké množství umírněných občanů, včetně některých poslanců Konzervativní strany.

˝Pozoruhodná byla demografická rozrůzněnost těchto demonstrantů,˝ napsal týdeník Sunday Times: ˝Demonstrovali zazobaní venkovští příslušníci vyšších středních vrstev; mezi nimi byli muslimští studenti. Stárnoucí levicoví londýnští intelektuálové, kteří kdysi demonstrovali proti válce ve Vietnamu, se mísili s punky s propíchanýma ušima a obočím a s makléři z londýnské City v luxusních oblecích značky Armani.

,Blair nás neposlouchá,˝ slyšel jsem od demonstrantů snad stokrát.˝ Nelze říci, že by lidé, kteří v Londýně demonstrovali proti válce v Iráku, byli zásadně ˝proti NATO˝, ˝proti kapitalismu˝ či ˝proti USA˝. Ani nevyjadřovali ˝podporu Husajnovi˝, jak záběry z obrovských západních demonstrací způsobem komunistické propagandy interpretovala irácká televize.

Většině těchto demonstrantů připadají důvody, proč chtějí Bush a Blair jít do války proti Iráku, cynické a nepřesvědčivé. Motivací odporu není nenávist vůči USA. Zůstává množství nezodpovězených otázek. Mnozí Západoevropané považují válku za nejextrémnější prostředek, k němuž je možno přikročit, až když je přímo ohrožena národní existence. V jiných případech lidé nechtějí zabíjet a umírat. Sobotní západoevropští demonstranti si jsou vědomi vražednosti Husajnova režimu, nejsou však přesvědčeni, že je k vyřešení tohoto problému zapotřebí války. Mají pocit, že americká vláda svůj vojenský zásah neplánuje pro lidi v Iráku, ale pro jiné, sobecké zájmy. Hodně se hovoří o tom, proč Západ režim Saddáma Husajna tak dlouho podporoval.

Jak o tom nedávno informoval list Washington Post, začátkem 80. let navštívil několikrát Saddáma Husajna v Bagdádu tehdejší zvláštní americký velvyslanec pro Blízký východ Donald Rumsfeld, ačkoliv měla americká vláda důkazy, že irácký režim používá ve válce proti Íránu chemické zbraně. Proč to nevadilo tehdy a proč to vadí teď? A proč Američanům nevadí spolupráce s jinými autoritářskými režimy, ptají se lidé v západní Evropě. ˝USA chtějí zaútočit na Irák, protože má zbraně hromadného ničení, ne proto, že si myslí, že Saddám zachází špatně se svými občany. Dojde-li k válce, Saddám se skryje a odnesou to obyčejní lidé jako vy a já,˝ napsala jedna diskutérka na internetových stránkách BBC.

Názory české veřejnosti - velká neznámá

Podle průzkumu veřejného mínění se proti válce v Iráku staví i v ČR 67 % obyvatelstva. Proč se o důvodech těchto postojů veřejnosti v českých médiích více nemluví a nepíše? Copak českým politikům nehrozí odcizení od názorů voličů, jakým se po sobotní demonstraci nyní vážně zabývá londýnská Downing Street? Ale možná se nekritická podpora nynější americké zahraniční politiky středoevropským vládám vyplatí. Jak napsal v neděli britský týdeník Observer, americký ministr zahraničních věcí Donald Rumsfeld chce za ˝zradu˝ Spojených států Německo exemplárně potrestat. Zamýšlí zrušit vojenské i obchodní dohody USA s Německem, stáhnout z Německa americké vojáky a přesunout americké základny i kontrakty do zemí střední a východní Evropy, které ochotně a bez námitek dělají vše, co si Amerika přeje.

Lidové noviny, Horizont, 20.02.2003, Jan Čulík

                 
Obsah vydání       20. 2. 2003
20. 2. 2003 Válka proti Iráku je naší morální povinností
20. 2. 2003 Papež Jan Pavel II.: Proč jsem proti válce v Iráku
20. 2. 2003 Český strach: nikdy na sebe neupozorňovat! Milan  Valach
20. 2. 2003 Do ulic šli i konzervativci Jan  Čulík
19. 2. 2003 Kauza Plastic People a DG 307 jako další důkaz komunistické justiční zvůle Karel  Mašita
20. 2. 2003 Jednoduchá vysvětlení složitých souvislostí Miroslav Václav Steiner
20. 2. 2003 Televizní zpravodajství po světě je nepříznivé vůči americké vládě
20. 2. 2003 Syndrom všech válek Miloš  Kaláb
20. 2. 2003 Monitor Jana Paula: Muzeum dětské kresby, lež, anebo nafouknutá bublina? Jan  Paul
20. 2. 2003 O krizích v NATO Dalibor  Žůrek
20. 2. 2003 RadioMobil vystavuje své zákazníky nepřípustnému riziku Roman  Joura
19. 2. 2003 Pozvánka na OpenWeekend 2003
20. 2. 2003 Další potvrzení hlubokých rozporů mezi arabskými zeměmi ohledně Iráku Ivana  Bošinová
19. 2. 2003 NYT: Díváme se jinak na svět, protože máme jiné televizní zpravodajství!
19. 2. 2003 Střet fundamentalismů Dominik  Lukeš
19. 2. 2003 Co si myslí arabští politologové o současné situaci
18. 2. 2003 Chirakovy výroky: Evropská bouře ve sklenici vody? Josef  Brož
19. 2. 2003 Médii téměř bez povšimnutí proběhla zpráva, že papež přijal Tárika Azíze Štěpán  Kotrba
19. 2. 2003 David Harvey: Američané jdou do války, protože potřebují odbyt pro svůj přebytečný kapitál
18. 2. 2003 Chceme nejdražší a nejpomalejší ADSL v Evropě aneb kdo za to může? Miloslav  Sova
19. 2. 2003 Cesty k víře Josef  Veger
18. 2. 2003 Čtyřicítka na krku a syndrom FHP ohrožují českou pravici Radek  Mokrý
20. 2. 2003 1. fikcia budúcnosti Slovenska v EÚ: pesimistický scenár... Ľubomír  Tokár
20. 2. 2003 Integrácia poháňaná plynom Juraj  Marušiak
20. 2. 2003 Balet rozvášnený Rasputinom Jana  Mlynarčíková
20. 2. 2003 Sokol prezidentem: Špidla se zbláznil, hoďte na něj síť Ivan  David
5. 2. 2003 Pošta redakci
4. 2. 2003 Hospodaření OSBL za leden 2003 Jaroslav  Štemberk
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
20. 2. 2003 Do ulic šli i konzervativci Jan  Čulík
20. 2. 2003 RadioMobil vystavuje své zákazníky nepřípustnému riziku Roman  Joura
20. 2. 2003 Syndrom všech válek Miloš  Kaláb
20. 2. 2003 Monitor Jana Paula: Muzeum dětské kresby, lež, anebo nafouknutá bublina? Jan  Paul
20. 2. 2003 O krizích v NATO Dalibor  Žůrek
20. 2. 2003 Český strach: nikdy na sebe neupozorňovat! Milan  Valach
20. 2. 2003 Válka proti Iráku je naší morální povinností   
20. 2. 2003 Papež Jan Pavel II.: Proč jsem proti válce v Iráku   
19. 2. 2003 Kauza Plastic People a DG 307 jako další důkaz komunistické justiční zvůle Karel  Mašita
19. 2. 2003 Popularita Tonyho Blaira a jeho vlády klesá   
19. 2. 2003 NYT: Díváme se jinak na svět, protože máme jiné televizní zpravodajství!   
19. 2. 2003 Střet fundamentalismů Dominik  Lukeš
19. 2. 2003 Cesty k víře Josef  Veger
19. 2. 2003 Co si myslí arabští politologové o současné situaci   
19. 2. 2003 Alternativní pohled na skutečnost Petr  Vařeka

Útok na USA, Afghánistán, Irák RSS 2.0      Historie >
20. 2. 2003 Válka proti Iráku je naší morální povinností   
20. 2. 2003 Další potvrzení hlubokých rozporů mezi arabskými zeměmi ohledně Iráku Ivana  Bošinová
20. 2. 2003 Český strach: nikdy na sebe neupozorňovat! Milan  Valach
20. 2. 2003 Syndrom všech válek Miloš  Kaláb
20. 2. 2003 Do ulic šli i konzervativci Jan  Čulík
20. 2. 2003 Britští arcibiskupové vyjádřili pochybnosti o válce   
20. 2. 2003 Papež Jan Pavel II.: Proč jsem proti válce v Iráku   
19. 2. 2003 David Harvey: Američané jdou do války, protože potřebují odbyt pro svůj přebytečný kapitál   
19. 2. 2003 Co si myslí arabští politologové o současné situaci   
19. 2. 2003 Střet fundamentalismů Dominik  Lukeš
19. 2. 2003 NYT: Díváme se jinak na svět, protože máme jiné televizní zpravodajství!   
18. 2. 2003 Jak zbavit Irák Saddáma Husajna   
18. 2. 2003 USA proti Iráku anebo USA proti EU? Fabiano  Golgo
18. 2. 2003 Solidarita s demonstranty, zbitými a uvězněnými v New Yorku   
18. 2. 2003 Irácká rizika Miroslav Václav Steiner