21. 2. 2003
Kuvajtský tisk: Nic horšího než Saddám Hussajn už být nemůže"Jakkoliv neblahé důsledky mohou způsobit válka a přítomnost velkého množství amerických sil na Blízkém východě, nic horšího než Saddám Hussajn v čele Iráku už být nemůže", píše list Al-Rai al-Aam. "Rizika jsou zřejmá a důsledky války známé. V Iráku, a možná i v Kuvajtu, budou umírat nevinní lidé. Ale tomu se nedá vyhnout - a i přesto to bude zanedbatelné s utrpením Iráčanů pod Saddámovým útlakem", soudí Al-Qabas. Citace z kuvajtského tisku, převzaté z deníku Le Monde, ZDE, přeložil Martin Ondreját. V Kuvajtu vládne autoritářský režim "luxusního sanatoria", avšak jen pro menšinu kuvajtských občanů. Jak to tam vypadá, se dovíte z reportáže BBC ZDE |
"Stav zbraní hromadného ničení nepochybně neodpovídá údajům obsaženým ve zprávě z Bagdádu", odhaduje Al-Watan. "Pokud se nepodaří Saddáma svrhnout zevnitř, přejde tento úkol na Američany, kteří udělají pro irácký lid to, co udělal generál MacArthur pro Japonce po druhé světové válce. Tedy rekonstruují a zdemokratizují Irák. I kdyby Američané dali přednost legitimnímu zásahu s mezinárodním souhlasem, vlak už je v plné rychlosti a nezastaví, ani kdyby nedostal zelenou od OSN." "Pozice Francie a Německa nesměřuje k ochraně iráckého lidu ani nikoho z prostých lidí na Blízkém východě. Evropané nebudou bránit nic jiného než své zájmy, a jediné, o co se bojí, je ztráta vlivu. Kdyby měli skutečně starost o Iráčany, proč by byli po celá ta léta strádání iráckého lidu zticha ? pokračuje Al-Quabas. "Změna v Iráku je oprávněný požadavek a také nutnost. Nejen pro Iráčany samotné, ale především pro Kuvajťany." A jak si představuje Amerika uspořádání po Hussajnově svržení ? V tom se názory komentatorů liší. Pro Al-Rai al-Aam není o čem diskutovat: "Američtí činitelé, s Colinem Powellem v čele, se bez nejmenšího zardění nechali slyšet, že si přejí změnit Blízký východ ve shodě s jejich státními zájmy." Přesto se list staví, byť s těžkým srdcem, za myšlenku řešení válkou, a za následně pro-americké změny. Al-Watan se spíše zajímá o palestinské oběti ze strany Israele, který nepochybně vlastní množství zbraní hromadného ničení mnohem nebezpečnějších nez ty, které má mít údajně Irák. Al-Quabas navazuje: "Nikdy jsme neslyšeli od členů Rady bezpečnosti jediné slůvko odsouzení Israele, nebo jakékoliv snahy si vynutit plnění resolucí OSN, na které Israel nikdy nebral ohled." Rychle se však řeč stáčí zpět na Saddáma. Al-Qabas neskrývá své rozhořčení "nad některými arabskými intelektuály, kteří neustále dští oheň a síru na americký imperialismus a proválečnou motivaci ropným bohatstvím Zálivu." |