Podle očekávání (viz analýza BL zde) skončila všechna tři kola první volby nového prezidenta bez výsledku. Nejvíce hlasů získal v prvním kole Václav Klaus, 92 ve sněmovně a 31 v Senátu. Petr Pithart dostal ve sněmovně 20 hlasů a v senátu 35.

V druhém kole získal Klaus 77 hlasů ve sněmovně a 32 hlasů v Senátu. Pithart dostal 46 hlasů ve sněmovně a 43 hlasů v Senátu.

V třetím kole Klause podpořilo 80 poslanců a 33 senátorů, pro Pitharta bylo 44 poslanců a 40 senátorů. Při stoprocentní účasti poslanců i senátorů při volbě potřeboval vítěz nejméně 141 hlasů. Druhá volba se má konat později.

Tony Blair včera přesvědčivým projevem zvítězil nad původci rozbrojů ve své Labouristické straně a přesvědčil svou rozhádanou stranu, aby ho podpořila ve věci války proti Iráku. Projevem, který list Guardian nazývá dnes "bravurním", obránil tuto část své zahraniční politiky.

"Někdy musí premiér říci lidem to, co nechtějí, aby říkal, ale o čem jsme přesvědčeni, že je nutné to říci, protože hrozba je reálná a pokud se jí nebudeme zabývat, na důsledky naší slabosti doplatí budoucí generace," řekl ve sněmovně. Blair varoval, že dříve nebo později teroristé získají ze země, jakou je Irák, zbraně hromadného ničení.

Blair se má sejít 31. ledna s Georgem Bushem v Camp Davidu. Tam budou rozhodovat, zda zahájit válku v reakci na zprávu zbrojních inspektorů z 27. ledna, anebo zda dát Hansu Blixovi ještě "další čas". Britská armáda se domnívá, že k vojenským akcím by mohlo dojít ještě v dubnu nebo v květnu, před letními horky.

Tento týden znovu ostře protestovali biskupové anglikánské církve proti plánům na invazi do Iráku. Konstatovali, že podle jejich názoru neexistují přesvědčivé důkazy o tom, že by Irák vlastnil zbraně hromadného ničení, a že bez nich by bylo vést válku proti Iráku "morálně neospravedlnitelné". Předseda Skotské nacionální strany obvinil Blaira, že se prý bojí svých vlastních řadových poslanců, a proto nedovolí, aby se v Dolní sněmovně konala o Iráku normální debata. "Skotský parlament takovou debatu uskutečnil."

Stránky pro internetový chat budou muset obsahovat nouzová tlačítka pro pomoc dětem, na něž by se při virtuálním rozhovoru zaměřil zájem pedofilů. To je součástí nových předpisů, které zveřejnilo britské ministerstvo vnitra. Zároveň budou muset mít chatovací stránky jasně viditelná bezpečnostní opatření, která budou bránit pedofilům, aby si tam připravovali své oběti. Předpisy také požadují, aby dětští účastníci diskusí nepublikovali o sobě osobní informace. Děti mají být varováni, aby nezveřejňovaly svá telefonní čísla ani emailové nebo domácí adresy.

Britská vláda se chystá zahájit reklamní kampaň, financovanou částkou jednoho milionu liber, jejímž cílem bude informovat rodiče, jak funguje internet a chatovací stránky, aby byli schopni poučit své děti o nebezpečích, skrývajících se na internetu. Šokující televizní reklamy běží v této věci v britské televizi po celý leden. (Další podrobnosti jsou v angličtině např. zde.)

V deníku Guardian hovořil pětačtyřicetiletý Peter Saunders, zakladatel Národní asociace pro lidi, kteří byli v dětství terčem sexuálního násilí, o tom, že bylo pro něj nesmírně obtížné vyrovnat se v dospělosti s traumatem, které zažil v dětství. Sexuální zneužívání dětí je podle něho "absolutní zradou dětské důvěry. Saudersovu organizaci financuje britské ministerstvo zdravotnictví. Během prvních dvou měsíců od založení této organizace se s ní spojilo 2500 lidí, 60 procent žen a 40 procent mužů. Počet postižených mužů Saunderse překvapil.

Komisařka londýnské policie a mluvčí šéfů britských regionálních policií (Británie nemá, jako záruku před vznikem totalitního státu, centralizovanou celostátní policii) Carole Howlettová , konstatovala, že za posledních pět let došlo k velkému růstu pedofilie na internetu a varuje, že právě na internetu poroste šíření pedofilie nejintenzivněji. Ve Spojených státech byla shromážděna data ohledně osob, zatčených za to, že se na internetu dívali na dětskou pornografii. Třicet procent těchto osob někdy sexuálně zneužívalo děti.

Howlettová požaduje vytvoření integrovaného systému v rámci IT, na němž by spolupracovaly všechny instituce, zabývající se ochranou dětí.

(Podrobnosti v angličtině jsou např. zde.)

K tomu dodává Dominik Joe Pantůček:

Ministr kultury Pavel Dostál ve středu večer navštívil zahájení letošní části Projektu 100 Asociace českých filmových klubů, které se konalo v kině Aero v Praze na Žižkově. Dostál sice přišel pozdě a během celého úvodního projevu Jiřího Králíka se bavil s Pavlem Landovským, nicméně je nutno pochválit, že svou přítomností vyjádřil podporu tomuto záslužnému projektu, v jehož rámci kupuje Asociace českých filmových klubů každoročně deset zajímavých celovečerních filmů.

Večer byl zahájen promítáním poněkud kontroverzního celovečerního filmu Noční hovory s matkou od režiséra Jana Němce, který v šedesátých letech proslul zejména svou vynikající studií dobrovolné konformnosti a kolaborace lidí vystavených totalitnímu útlaku, filmem O slavnosti a hostech. Noční hovory s matkou jsou bohužel nesmírně sebestředný a neuspokojivý film; nicméně to byl první český celovečerní film, který měl premiéru na internetu. Ta byla také neuspokojivá, neboť se ukázalo, že technologie, dostupná běžnému českému divákovi, řádné zhlédnutí filmů dosud neumožňuje, a tak se Němec posléze rozhodl zveřejnit svůj film normálním způsobem.

(Toto je tisková zpráva sdružení Nesehnutí.)

Na základě žádosti Úřadu finanční kriminality a ochrany státu v úterý konečně zasedl imunitní a mandátový výbor Senátu (předchozí dva pokusy byly neúspěšné). Dvanáct členů rozhodlo v poměru 7:5, že doporučí Senátu, aby senátor Železný byl zbaven imunity a vydán k trestnímu stíhání. Proti byl senátoři za ODS a KSČM. Předseda komise Hadrava (US-DEU) zdůvodnil rozhodnutí takto: "Jsme toho názoru, že tato kauza má jiný charakter než politický a že tedy nesouvisí s výkonem mandátu senátora."

Železný namítal, že jemu byla známa jen 3 obvinění a že do Senátu přišlo obvinění celkem sedm. Tedy 4 nová, jemu zcela neznámá, na jejichž prostudování měl čas jen 6 dnů, což je nedostatečné. Žádal o 14 denní odklad jednání. Výbor mu nevyhověl.

Proti argumentům, které položil Železný na stůl, na kameru senátor Falbr (ČSSD) a řekl: "Pokud je přesvědčen o tom, že kauza je od počátku zmanipulovaná, že se důkazy vyrábějí proti němu, pak bude pro něj snadné dokázat to u soudu."

Já jen podotýkám, že takto bledého Železného diváci na obrazovkách ještě neviděli. O tom, zda Železný bude nebo nebude vydán k trestnímu stíhání, rozhodne Senát 23. ledna.

Dovoluji si Vás upozornit na stránky, které se věnují záměru společnosti RadioMobil spustit v únoru kontroverzní změny v mobilní telefonní síti T-Mobile. Chceme poskytnout uživaatelům sítě T-Mobile informace, které od svého operátora nemají. Viz http://tmo.webpark.cz, píše Roman Joura.

Vlna nenávistného útoku na demokratické tradice první republiky se zvedla již bezprostředně po Mnichovu a dále zesílila po nacistické okupaci 15.března 1939. Ke slovu se přihlásily různé české krajně pravicové a fašistické proudy, které se v demokratickém režimu první republiky nemohly prosadit. V souladu s nacistickými stanovisky pokládaly první republiku za historický omyl. Kolaborantští protektorátní politikové a novináři popírali jakoukoli aktivní účast českého národa na vzniku samostatného státu.

Spolu se zhroucením nacistické moci a s uvolněním prudkého národního a politického útlaku došlo po roce 1945 i k všeobecné politické radikalizaci. Mimořádně negativním prvkem narušujícím bezprostřední kontinuitu nové republiky s meziválečným vývojem bylo výrazné oslabení starší a střední generace inteligence, které bylo výsledkem decimační nacistické politiky. Porušení generační rovnováhy oslabovalo odolnost mladé inteligence - především inteligence humanistické - vůči komunistické ideologii, která měla rozhodující oporu právě v nové mocenské konstelaci střední a východní Evropy.

Únor roku 1948 toto období tvrdě a jednoznačně ukončil. Jako politický vazal Sovětského svazu se Československo stalo jeho vazalem i ideologicky a kulturně. Jednou z mimořádně důležitých rovin, po které tento proces ideově-politické závislosti probíhal, byla nová systematická destrukce demokratických tradic první republiky.

Více než trapně působí odsudky první republiky a Edvarda Beneše zvláště v pracích Zdeňka Fierlingera, který se na československé politice aktivně podílel. Na řečnickou otázku "Kdo nese zodpovědnost za Mnichov ?" odpovídá pak bez zaváhání: "Byl to Beneš."

Bohatství historického materiálu, který po sobě zanechala první republika, začalo však postupně promlouvat k těm nemnohým mladým historikům, kteří začali toto období - přes odlišné tendence stranických orgánů - odborně zpracovávat. Byli příslušníky generace, která absolvovala část svých vysokoškolských studií ještě ve svobodné atmosféře let 1945-1948. Byli sice poplatni komunistické ideologii, ale jejich zájem o historii způsobil, že již koncem padesátých let se z jejich pera objevovaly první materiálové studie o zahraniční i vnitřní politice meziválečného Československa.

Normalizace sedmdesátých let tento proces obnovy demokratických tradic první republiky drasticky zastavila.

Prostor, který se po r. 1989 otevřel pro seznámení širší veřejnosti s dějinami první republiky a s její demokratickou tradicí zůstal nenaplněn. V soudobé publicistice se kolem tohoto období moderních českých dějin rozhostilo nejen rozpačité mlčení, ale v nové podobě se objevila i řada jeho starých deformací

Dvacet normalizačních let, spojených s tvrdou politickou perzekucí a rigidní komunistickou desinterpretací dějin, prohloubilo zásadním způsobem ideovou diskontinuitu s demokratickou minulostí první republiky. Právě v tomto normalizačním období byla hluboce rozrušena i základní Masarykova ideová koncepce navazující na demokratické tradice českých dějin - Jan Hus, Komenský, Havlíček, Palacký - doplněná Edvardem Benešem o mírovou politiku Jiřího z Poděbrad.

A právě tato diskontinuita umožnila, že se v nové svobodě po roce 1989 mohl prosadit zcela odlišný pohled na československé a české dějiny. V nejucelenější podobě je vyjádřen v obsáhlé publikaci vzešlé z disentu, z okruhu Charty 77 a věnované českým dějinám nové doby. Kniha vyšla pod pseudonymem Podiven, do něhož se spojili tři autoři - právník a politolog Petr Pithart, psychiatr a psychoanalytik Petr Příhoda a historik Milan Otáhal. Byla vydána ve značném nákladu a je reprezentativní publikací nového ideového pojetí českých dějin. Nazírá je z univerzalistického zorného úhlu katolické církve. Vyzdvihuje do popředí období baroka, nenalézá porozumění pro národní obrození, zpochybňuje vznik samostatného československého státu a odmítá jeho demokratickou reprezentaci v čele s Masarykem a Benešem.

Nejde o systematický historický výklad podložený studiem pramenného materiálu, ale především o hodnotící soudy, k nimž autoři dospívají svými úvahami. Základní příčinu dramatického vývoje 20.století spatřují autoři v úpadku a sekularizaci křesťanského náboženství. Je více než s podivem, že autoři používají k charakteristice versailleského systému terminologii německé nacionální publicistiky a označují ho za "versailleský diktát". Pod zorným úhlem svých základních premis hodnotících obecný meziválečný vývoj, přistupují autoři k výkladu o Československu. Odmítají, že by vytvoření samostatného státu bylo završením snah minulých generací. Popírají aktivní podíl českého a slovenského národa na vzniku Československa.

Jakoby teprve včera bylo pomyslně dokončeno dílo Jiřího Davida, neboť se Srdce na Hradě na malou chvíli proměnilo v otazník. Zasloužili se o to mladí studenti uměleckých škol kteří v rámci projektu "Z toho ven" vylezli na lešení a zakryli asfaltovou lepenkou levou polovinu svítícího objektu. Podařilo se jim to včera až na třetí pokus, neboť předcházející pokusy (30.12.2002 a minulý týden) jim policie překazila.

Bezmocná Správa Pražského hradu nakonec situaci vyřešila tím, že Srdce odpojila od elektrického proudu a aktéři odvážného happeningu museli po opuštění lešení podat policii vysvětlení. Vysvobozeni byli až ministrem kultury, který se radil s presidentem Havlem, a oba uznali čin studentů jako "umění ve volném prostoru". Škoda že to tak nepojal president při výstavě Politik-um, kdy musel být Podebalu odstraněn nápis Zimmer frei.

Na místo se dostavil i autor původního konceptu Srdce Jiří David a marně se snažil přimět Správu Hradu, aby instalaci studentů zachovala. Bezpečnostní hlediska ale dostala přednost před výtvarným záměrem. Čin studentů byl nepochybně odvážný a docela riskantní, neboť lešení je ukotveno pouze k basilice. Jiří David k akci pro Britské listy uvedl, že využívání jiného originálu je sice vždy nekorektní, nicméně obsahově proti tomu nic nemá. Akci považuje za pozitivní a za studenty se postavil.

Jestliže koncept Jiřího Davida byl mnohoznačný v interpretacích jeho svítícího Srdce, pak koncept studentů využil mnohem jasnější symboliku. Studenti skvěle využili mediality Srdce k demonstraci svého vlastního postoje a celou věc posunuli do roviny společensko-politicko-sociálního projektu. V předvečer volby hlavy státu je symbolika jejich činu také použitelná.

Před časem se hodně diskutovalo o tzv."citaci" umění, o zneužití díla jiného autora k vlastnímu uměleckému záměru. V tomto případě byl rámec otázek týkající se autorského práva překonán právě proto, že studenti pracovali především s vizuální pamětí a zkušeností, což již ostatně v Srdci na Hradě započal Jiří David sám. Ten přenesl Havlovo srdce známé z jeho podpisu do žité reality, kterou studenti znejistili tím, že srdce symbolicky "přemalovali" na otazník.

Zdá se, že mladá umělecká generace se snaží vystupovat s mnohem větší upřímností. Na letáčku k akci také napsali: "Jestliže se vytratí láska a porozumění, jestliže lidstvo přestane vnímat významy sdělení těch, kteří jsou jejich součástí a bude zkoumat pouze formy a ne obsahy, zbudou jen otazníky, které se rozsvěcují spolu s diskursem o budoucnosti českého trůnu a směřování lidstva vůbec. Jsou vám tedy otazníky bližší než jistota tepajících srdcí?"

(Další fotografie z balení srdce na Pražském hradě jsou zde.)

Od začátku února budou k dispozici Britské listy uživatelům v tištěné formě ve videokavárně v Příbrami, Dlouhá ulice 93, Příbram 2, napsal nám Tomáš Božek.

Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník. Veškeré informace o tom, jak jsou darované peníze využívány, pravidelně zveřejňujeme. Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet č.: 431349001/2400 (2400 je kód banky), eBanka, a. s. Ovocný trh 8, 117 19 Praha 1. Variabilní symbol pro příspěvky 2002 (ti, po nichž chce banka konstantní symbol, mohou použít 0558).Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu.