Noviny jako společenské angažmá

9. 10. 2010

tisková zpráva Družstva Kulturní noviny

V sobotu 2. října proběhla v jihlavském Domě kultury a odborů stejnojmenná konference pořádaná Družstvem Kulturní noviny. Jejím cílem bylo diskutovat o tom, co to znamená "být společensky angažovaný", rehabilitovat tento pojem zatížený dědictvím totalitní minulosti a pokusit se ukázat na jeho význam v současné společnosti. Tomuto tématu se věnoval úvodní příspěvek šéfredaktora Kulturních novin Jiřího Plocka.

Kulturní noviny (na webu viz. www.kulturni-noviny.cz) se definují jako družstevní list pro politiku, společnost, vědu a umění, který je primárně klasickým papírovým médiem, distribuovaným v první řadě předplatitelům a družstevníkům. Byly založeny v roce 2009 v Brně a jejich vydavateli jsou filosofové Erazim Kohák a Jaroslav Šabata, předseda družstevního nakladatelství Atlantis Jan Šabata, komentátor Ivan Hoffman, spisovatelka Eva Kantůrková, herečka a politička Táňa Fischerová, ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR Václav Hořejší, bohemista Jiří Trávníček a další členové družstva KN. Přispěvateli Kulturních novin jsou například Ludvík Vaculík, Ivan Štampach, Vladimír Merta, Stanislav Komárek, Antonín Přidal, Miloš Štědroň, Petr Dorůžka, Břetislav Rychlík, Ctibor Turba, Antonín Bajaja, J. A. Pitínský, Arnošt Lustig, Petra Hůlová, či Ondřej Havelka.

Projekt alternativního družstevního média staví na české tradici, neboť do roku 1948 byla družstevní většina českých divadel, Česká filharmonie i koncernové nakladatelství Družstevní práce. Příklady angažovaných družstevních periodik, která překračují komerční, na generování zisku založenou koncepci běžného tisku, existují i v dnešním světě. V Německu je příkladem periodika, vyrůstajícího z podobných ideálů deník Die Tageszeitung, jehož existenci garantuje široké zázemí členstva. V současnosti přesáhl počet členů družstva Tageszeitung 10.000, čímž umožnil i vznik nadace pro podporu vzdělávání mladých žurnalistů. Historii deníku, vzniku družstva a problematice jeho rozvoje se na jihlavské konferenci věnoval příspěvek ředitelky družstva Tageszeitung Konny Gellenbeckové.

V polském prostředí je podobným subjektem Krytyka Polityczna, která vydává stejnojmenný čtvrtletník, knižní edici, a na více než 20 místech v Polsku provozuje otevřené diskusní kluby. Vznikem fenoménu Krytyky Polityczne a jeho rozvojem se zabýval příspěvek polonistky Michaly Benešové.

V závěrečném příspěvku jihlavské konference Družstva KN se novinář Patrik Eichler věnoval problému mediální manipulace v prostředí českých médií, jehož mechanismy předvedl na případu mediálního obrazu Ústavu pro studium totalitních režimů. Eichler na tomto příkladu poukázal na obecnější problém českého mediálního světa, jímž je mizivý kontakt českých médií se západoevropským intelektuálním diskurzem a jeho standardy.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 8.10. 2010