Socialistický kapitalismus jako řemen

7. 10. 2010 / Jan Čulík

Právo publikovalo před nedávnem (11.9.) dopis čtenáře živnostníka Romana Ramacha, který nazvalo "Přemluv bábu - následky". Praví se v něm:

"Dnes ráno jsem šel do lékárny. Přede mnou ve frontě stála starší paní, zhruba sedmdesátiletá. Jen ukázala lékárnici recepty, tak jí paní magistra ihned upozorňovala, že léky strašně zdražily.

Viděl jsem, jak paní (babička) bledne a její ruce se začínají třást. Když jí pak lékárnice řekla, že musí doplatit 1985 Kč, tak se paní musela zachytit pultu a rozplakala se.

V ten moment jsem se začal stydět - volil jsem ODS, v minulosti jsem přemluvil dědečka, aby ji volil také, a on to pro mě udělal, protože mě má rád. Stydím se pořád a nemohu se toho pocitu zbavit. Říkám si, proč se nestydí premiér se svou vládou, proč se nestydí poslanci a senátoři."

Musím říci, že si tedy Češi nechali ve své zemi zavést socialistický kapitalismus jak břitva. Přesně řečeno: zkombinovali kapitalistickou volnotržní společnost s bolševickým individualismem a jeho absolutním sobectvím - naprostým nezájmem o osud spoluobčana - ať zhebne! Musím říci, že jsem se za třiatřicet let života v britském kapitalismu s takovouto brutalitou nesetkal nikdy. Velmi pochybuju, že existuje kdekoliv jinde v Evropě. To je brutalita hodná třetího světa. (V Británii mají důchodci léky v lékárně samozřejmě zadarmo. 1985 Kč, to je tak cena nákupu potravin v supermarketu pro čtyřčlennou rodinu na čtrnáct dní. Aspoň tedy v Británii.)

Není tohleto už opravdu hranice, kdy přestává všechno? Neměli by občané už přece jenom povstat od svých "od svých zaručeně spolehlivých aut, manželek a televizorů"? Budete mít, přátelé, to, co trpně snášíte. Do té doby, dokud to budete snášet.

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 7.10. 2010