Proč je také mezi Romy tak vysoká nezaměstnanost -- české úřady bojkotují jakoukoliv pomoc

9. 10. 2010 / Dušan Kotlár

V ČR vznikalo mnoho materiálů, podle nichž se měla dít integrace Romů. Jedním z nich byla a je Koncepce romské integrace zpracovaná na různá období (dále jen Koncepce), která navrhuje opatření ke zlepšení situace Romů v klíčových oblastech jejich života. Cílem je dlouhodobě rozvíjet opatření k vyrovnání šancí a kompenzaci vstupních znevýhodnění, která brání Romům plnohodnotně participovat na kulturním, společenském i politickém životě většinové společnosti. Hlavním cílem Koncepce romské integrace je dosažení bezkonfliktního soužití příslušníků romských komunit s ostatní společností.

Samostatně jsou vymezeny i základní principy celé Koncepce, které představuje tzv. maximální zapojení Romů:

"Koncepce romské integrace je plně slučitelná s procesem emancipace Romů, kdy jsou Romové vnímáni jako rovnocenní partneři, jejichž potřeby a stanoviska by měly být respektovány všemi zainteresovanými institucemi. Respektování menšinových odlišností vyžaduje pozitivní snahu pochopit odlišnost kulturních hodnot a vzorců jednání, na jejichž základě nemůže být příslušník menšiny či cizinec odsuzován, vylučován, omezován či obecně diskriminován, pokud z jeho strany nedochází k porušení zákona. Je žádoucí, aby navrhovaná opatření otevřela prostor pro seberealizaci Romů a umožnila jim pracovní uplatnění při tvorbě řešení a spravování romských záležitostí."

Dále se uvádí: "Vláda ČR si klade za cíl podporovat vědecké a kulturní aktivity směřující k uchování kulturního dědictví Romů a vnímá rozvoj a ochranu romské národnostní identity jako přirozené právo romské národnostní menšiny.

Podmínkou integrace Romů by neměla být ztráta jejich romské identity, snižování postavení romské kultury a jazyková asimilace.

Přístup vlády v první řadě vychází z přesvědčení, že s upevněním kulturní identity Romů poroste i jejich zájem o spravování vlastních záležitostí a o aktivní prosazování vlastních zájmů ve společnosti i odpovědnost za ně. Současným problémem jsou uzavřenost a negativní postoje české veřejnosti vůči této národnostní menšině a nátlak směřující k asimilaci a k potlačení etnické identity.

Vláda usiluje o změnu těchto negativních postojů a o vytvoření multikulturní společnosti, profitující z kulturní rozmanitosti, v níž bude respektována identita příslušníků romské národnostní menšiny projevující se vlastní kulturou, tradicemi a jazykem.

Další dlouhodobou prioritou romské inkluze je oblast vzdělávání, která podmiňuje úspěšnost Romů na trhu práce, jejich ekonomickou nezávislost a sociální vzestup.

Vyrovnávací postupy v oblasti zaměstnanosti spočívají zejména v dotační podpoře sociálních služeb směřujících k sociálnímu začleňování a vzdělávacích aktivit cílených na zvýšení zaměstnatelnosti příslušníky romských komunit. Předpokladem byla a je zaměstnanost Romů Romy.

Od r. 2000 se tedy v souladu se stanovami organizace nabídkou výchovně vzdělávacích, kulturních a sociálních aktivit věnujeme integraci Romů a současně se všemožně snažíme stát se těmi, kteří chtějí spravovat vlastní záležitosti, stát se rovnocennými partnery dalších institucí. Od r. 2000 jsem podal desítky projektů nejprve v Liberci, později i v Jablonci nad Nisou, jejichž podporou by vznikla nová pracovní místa pro Romy. Jenže ......., vláda pamatuje i na tzv. zabezpečení romské integrace. A tak se důležitým subjektem romské integrace staly krajské úřady , které zřizují funkci krajských romských koordinátorů, zásadním nástrojem na lokální úrovni jsou romští poradci. Celé posvěcení náleží vedoucí sociálních služeb.

Vrátím se k projektům. Pakliže nebylo k projektu zapotřebí vyjádření romského poradce a krajského romského koordinátora, projekty byly vždy podpořeny. Když však bylo a je nutné vyjádření, v důsledku žádný projekt podpořen není! Co ovšem při požadavku o vyjádření zažívám, je nezáviděníhodné.

Vystudoval jsem konzervatoř, speciální pedagogiku a sociální vědy zaměřené na Romy. V návaznosti na dosažené vzdělání píši i projekty. Za přínos v oblasti sociální, kulturní a vzdělávací jsem dostal od hejtmana LK i primátora Liberce ocenění. Taktéž veřejnost mi dala své hlasy v kategorii Osobnost Liberecka. Podotýkám, že opakovaně. Považuji se tedy, myslím právem, za osobu odborně i morálně schopnou realizace projektů. KÚ Libereckého kraje (dále LK) má však názor zásadně opačný. Jsem málo vzdělaný, neschopný realizace a navíc tzv. nespolupracuji. Několikrát jsem vznesl dotaz, jak mám spolupracovat. Odpověď zní "spolupracuj"!

Posledním projektem, na který jsem zatím žádal vyjádření, je nastudování a realizace romské pohádky s dětmi a mládeží. V minulosti jsem již projekt vyzkoušel a na zkušenostech stavím další pokračování. Opět připomínám, že jsem 25 let pracoval v divadle, 20 let byl hudebním pedagogem, 30 let vedu cimbálovou muziku, 8 let pracuji ve speciálním školství s problémovou mládeží, zejména romskou.

Na KÚ LK mě hodnotí lidé s titulem JUDr. a Ing. Jejich odbornost vzhledem k záměru projektu je naprosto nedostatečná. Já jsem v denním přímém kontaktu s Romy dospělými i dětmi.

Kolika cigánům denně podá ruku JUDr. Ludmila Šlechtová nebo Ing. Jozef Holek, kolik těch z problémové cílové skupiny vezli ve svém osobním autě, v sobotu, neděli, zajisté nebydlí v blízkosti vyloučených lokalit. Kolik konkrétních akcí realizovali s cigány? A situace v Jablonci nad Nisou, jako lokalitě hlavního působení?

V komunitním plánování jsem zaangažován od října 2008. Romskou poradkyní je p. Anna Cínová. A problém je totožný. Spolupracuj, spolupracuj!! Já bych rád, zvu je na akce, do zařízení.

Oni se, v lepším případě, omluví, že právě odjíždí na dovolenou. Častěji se však vůbec nenamáhají s odpovědí. To se bojí cigánů? Pravda, když město dostane dotace na opravu hřiště nebo zadotuje jiné organizaci NZDM, pak mají všichni zájem přijít se podívat, jak s cílovou skupinou pracujeme, pobýt v zařízení a zadarmo získat praxi. Zkrátka zase okrást cikány.

Protože nabídky ke konkrétní spolupráci nepřichází. A koordinátoři jabloneckého komunitního plánování, ne a ne oslovit ke smysluplné spolupráci naší organizaci. Nelze se však divit. Od října 2008 se na tomto postu vystřídalo minimálně 5 pracovníků. Proč je ta práce nebaví?? Proč tak záhy odchází? V Liberci pracuje romský poradce v utajení a zápisy z komunitního plánování jsou tajné.

Ještě jedno opatření Koncepce vedoucí k zaměstnanosti Romů bych rád zmínil, a to důsledné zavádění principů dobré správy do systému plošné záchranné sociální sítě. Cílem tohoto opatření je uplatnění rovného korektního přístupu a respektování menšinových odlišností ze strany pracovníků institucí plošné záchranné sociální sítě. Praxe je ovšem taková, že se pracovníci sociální sféry označují za nekompetentní k vyjádření k mým projektům, mezi sebou si je přehazují, a když už pár vět sesmolí, při jejich postavení mě úroveň udivuje. Každé písmeno však vyjadřuje cílenou likvidaci.

Češi, nebojte se přijmout názory, které přináší vzdělaní a zkušení Romové. Zatím se omezujete na přijímání cigánské muziky. I vynikající houslisté světového formátu mají v programu věrné kopie melodií v minulosti podaných Hriskem, Lakatošem, Farkašem nebo Oláhem.

Ono nedá moc práce prezentovat se kamarádem černým cikánem, říkat všude, že nejste rasisté, ale komunikovat s těmi, kteří vám nepapouškují, neprdelkují, cigánsky neoblbují. Tam je cesta k pravé integraci.

V nedávné minulosti se lidé, kteří "spolupracovali" nazývali kolaboranti. Výsledkem jejich spolupráce přišlo o život mnoho lidí, byly zničené rodiny, zpřetrhány vazby mezi lidmi. Možná je dobře, že až tak nespolupracuji. Ono totiž ne vždy je výsledkem spolupráce dobro.

PhDr., Mgr. Dušan Kotlár, ředitel Romský život, o.s.

Vytisknout