Důvodem k této poznámce byl ale vlastně jeden vánoční obraz Uliho Pforra, který má název staré církevní vánoční písně z 18. století "Děti, přijďte (k jeslím)" ('Ihr Kinderle kommet'). Kopii tohoto obrazu jsem včera ráno našel ve svém počítači a vzpomněl jsem si při čtení textu Bohumila Kartouse o žábách na kardinála Schönborna jako na alespoň teoretického kandidáta na kyselou verzi té ceny, kdyby byla udělována i v Rakousku.

Ve zmíněné "Pressestunde" prý řekl Schönborn něco o perverzním ekonomickém neoliberálním systému, ale taky něco o nutnosti podniknout nějaké akce proti poklesu porodnosti, proti kněžství žen, podpořil odmítání ženatých kněží a princip celibátu. No, a protože už budeme mít Vánoce, dnes něco k těm jeho názorům a potom něco k těm dětem.

Ani se moc nedivím, že kardinál našel něco zrůdného v hospodářském neoliberálním systému, kde spekulanti odměňují vyhazování lidí z práce. Ani se nedivím, že protestuje proti ženám v kněžských funkcích. K tomu se hodí i ten celibát a odmítání ženatých kněží, protože on a podobní pánové přece chtějí "hrát" raději jen mezi sebou. A dokonce i chápu, proč se kardinál stará o pokles porodnosti v Rakousku, protože církev přece potřebuje lidi, kteří kněžím platí jejich živobytí.

Člověk by se ale mohl myslet, že existuje určitý rozpor v názorech pana kardinála, protože odmítání celibátu a prefence ženatých kněží by mohly podporovat porodnost. Schönborn to ale asi vidí jinak. Hovoří o tom, že povolit ochranu proti otěhotnění na základě svědomitého rozhodnutí individuálních osob by bylo nesprávné (viz 'Maria Troster Erklärung') a že rodiny by měly být daňově preferovány. Já mám ale ten podivný dojem, že u toho ani nepomyslel na církevní daň. A ačkoliv podle Kartouse žádná z oněch dvou žab už příští rok nikam skákat nebude, chtěl bych se vás zeptat, jestli si nemyslíte jako já, že by Schönborn byl dobrým kandidátem pro kyselou verzi té ceny.