Dobří učitelé byli vypráskáni už dávno: to, co píše onen rodič je zřejmě obecná pravda, poznamenává Hana Sečkárová. Naši dva kluci chodili na první jazykovou školu v Praze, Praha 4, Horáčkova ul. První šok pro mně přišel když byl starší chlapec asi ve 4. třídě. Po práci jsem nakupavala v samoobsluze u Metra a tam byl v kase třídní mého syna -po náročné práci musel takto zachraňovazt rodinný rozpočet, protože on i jeho manželka pracovali ve školství. Co myslíte, má se člověk stydět, že žije v takém systému nebo obdivovat život, který si vždycky najde cestičku ( to je citát z Jurského parku).

To bylo ještě před rokem 2000. Mladší chlapec ještě stačil též zdejší výuku, která byla na vysoké úrovni, ukončit v roce 2006. Škola pak měla ustoupit zájmu o lukrativní pozemky v blízkosti metra Pankrác. Nevím jak to vypadá dnes, ale spousta učitelů už předem radši odešla jinam. Mít málo peněz a ještě se bát, že škola bude vůbec zavřená, protože tam má stát já nevím hotel nebo cokoliv je už opravdu neúnosné. A ještě jednu poznámku bych měla. Starší syn vloni maturoval na gymnáziu a vím že zkouška z češtiny byla zde velice náročná. Chyba je, že známky se nijak neporovnávají, dvojka anebo i trojka na takové škole se vůbec nedá porovnat s jedničkou na nějaké takové škole, o které píše pan Čulík. Ale jak z toho ven ??

Poznámka ŠOK: Jediným řešením srovnání kvality jednotlivých škol je státní maturita. Snad právě proto vyvolává tolik emocí - a to i od pedagogů. Mohlo by se ukázat, že kvalita vzdělání na některých školách zaostává.