Není možné, aby se neustále zvyšoval podíl populace dosahující úplného středního vzdělání, pokud se nerodí geniální děti. Průměr IQ populace zůstává stejné, množství poznatků SŠ vzdělání také, ne-li stále vyšší. Je podvodem dávat skoro každému maturitu. K povolání zedníka či metaře ji nepotřebuje. A každý být inženýrem nemůže. Falešnost změkčení kvalifikačních nároků na absolventy SŠ vyplyne na povrch ve chvíli, kdy na VŠ se hlásí lidé, pro které reálie české a světové historie, literatury či politiky jsou velkou neznámou. Lidé, kteří nenapíší jediný diktát bez dvaceti gramatických chyb a jejichž jedinou záchranou je spellchecker ve Wordu.

Mezi Rozvojové cíle tisíciletí dle zprávy UNDP a CESES pro ČR patří umožnit třem čtvrtinám mladých získávat maturitu. Celkově je v České republice jeden z nejvyšších podílů středoškoláků v zemích OECD. Zatímco v roce 2001 je úspěšně absolvovalo 73.840 studentů, v roce 2005 to bylo o tři tisíce více. Dalších 13.600 si zkoušku z dospělosti dodělalo na nástavbách. Mezi lidmi ve věku 25 až 34 let má středoškolské vzdělání 92 procent lidí, průměr OECD je 70 procent. Ale... Dobrá polovina nynějších absolventů středních škol měla zůstat bez maturity a měla si udělat jen roční "řemeslnou" nástavbu, aby dostala alespoň výuční list. Tato společnost potřebuje daleko více klempíře, zedníky a instalatéry, než ekonomy nezvládající násobilku a úředníky, nevědoucí, kdo to byl Palacký. O učitelích, nenávidějících mládí a jeho nafoukanou pubertální hloupost, nemluvě. Na odborných školách je kolem 40 procent žáků, na učilištích 35 procent a na gymnáziích téměř 20 procent. Zhruba osm procent dětí má jen základní vzdělání. Zatímco vyšší střední vzdělání nedokončí v EU v průměru 15 procent žáků, v Česku je to jen 6,4 procenta, na Slovensku 5,8 procenta a v Polsku 5,5 procenta. Pro srovnání - v Portugalsku končí školní docházku předčasně 38 procent mládeže, v Itálii 22 procent. EU také chtěla, aby vyšší střední vzdělání dokončilo v unii v roce 2010 85 procent studentů; zatím je to jen 77,3 procenta, ale na Slovensku 91,5 procenta, ve Slovinsku 90,6 procenta a v ČR 90,3 procenta.

"Stát se nemůže zříci své odpovědnosti za garantování přístupu ke vzdělání, jeho kvalitu, akceptování nových trendů. Nese odpovědnost za bezchybné fungování celého systému škol a vzdělávacích institucí. Nesmí se zříci práva na kontrolu ... ... Schopnost uplatnit se v průběhu celého života závisí na tom, je-li člověk vybaven dostatečně širokým základem vzdělávání, klíčovými kompetencemi potřebnými pro uplatnění ve společnosti. Všeobecné vzdělání a osobnostní rozvoj žáka představují nepominutelnou a zásadní složku každého vzdělávání. Dostatečnou pozornost jim musí věnovat i učňovské a střední odborné školy.", píše dnes opoziční ČSSD ve svém dlouhodobém programu, zpracovávaném ještě v době, kdy byla u moci - a měla odpovědnost i za školství. Cíl dobrý, ale co pro něj ministryně Buzková udělala? Nic. Posledním ministrem, který udělal alespoň něco, byl Eduard Zeman. Rozdal do škol počítače. A urychlil tak překonání digital gapu o několik let. Alespoň něco. Liška chce oproti tomu zavést školné v mateřských školách. Povinně.

Ve školním roce 2005-6 bylo do prvních ročníků středních škol přijato 139.200 žáků. Nejvíce uchazečů, 54.000, bylo přijato na maturitní obory středních odborných škol, na učební obory nastoupilo 49.000 dětí, na gymnázia přes 25.600. Do studijních oborů učilišť bylo přijato 9100 žáků. Podle srovnávacího výzkumu evropské informační sítě o výchově a vzdělání Eurydice mají zkoušku, která umožňuje přístup na vysokou školu, více než dvě třetiny mladých Evropanů ve věku 20 až 24 let. V Česku to je zhruba 58 procent. Více než 80 procent studentů s obdobou maturity mají například Finsko, Švédsko nebo Norsko, na druhém konci pomyslného žebříčku je podle Eurydice Lucembursko nebo Portugalsko. Maturitní zkouška pro její držitele znamená prý lepší postavení na trhu práce. Z čerstvých absolventů učilišť v roce 2005 neúspěšně hledalo práci 17,9 procenta. Ti, co k výučnímu listu složili i maturitní zkoušku, měli šanci o dvě procenta vyšší. Z absolventů odborných středních škol nemohl najít zaměstnání každý osmý, z čerstvých absolventů gymnázií každý dvacátý.

Nejde o to "zakázat" komukoliv přístup ke vzdělání. To je samozřejmě nesmysl. Nemá ale cenu na střední škole nebo gymnáziu vzdělávat někoho, kdo na to nemá a kdo ukončil základní školu s trojkami. Ten ať se vyučí řemeslu. Nemá cenu změkčovat požadavky na průběžné zkoušky či výstupní maturitní testy jen proto, aby ze školy odešlo víc studentů s maturitou a "odpad" byl co nejmenší. Nemá cenu deklasovat středoškolské vzdělání na úroveň základního. A to se děje. Jinak by problémy s všeobecnými znalostmi češtiny, matematiky i přírodopisu či zeměpisu u čerstvých středoškoláků nebyly v praxi tak viditelné.