Já, protože jsem člověk s myslí otevřenou a širokým záběrem, jsem to dost těžko zvládala, dokonce se mi, řekla bych, tento přístup stal osudným.

Mám trochu pocit, že vysokoškolští pedagogové na svou primární funkci zapomínají, jakoby usnuli na vavřínech, věnují se svým osobním publikačním činnostem, aby si nahnali kvalifikaci a tituly. Nepamatuji se, až na pár světlých výjimek, že by v nás někdo pěstoval úctu ke kritickému myšlení, diskutoval s námi, že by někoho zajímaly naše názory a přístupy..

Sama nyní pracuji na částečný úvazek jako středoškolská učitelka a s klidným svědomím mohu říci, že pětileté studium na vysoké škole mi v mém povolání v ničem nepomohlo (až na hromady dat zasunutých v hlavě v šuplíčcích, které nevím jak otvírat a nevím jak používat).

S hrůzou zjišťuji, že se v našem systému vzdělávání vlastně nic nemění, přicházejí do něj lidé z vysokých škol, kde nikoho nezajímá, jaký tento budoucí učitel je a jaké má vlastnosti, ale kolik vět a pouček dokáže zpaměti odvykládat.

No a pak je to stále dokola - systém, který na všech úrovních neustále chrlí ven jedince bez vlastního názoru, lehce modelovatelné a hlavně poslušné...

K práci učitele bych řekla jen to, že je neuvěřitelně náročná, nejen po stránce učení samotného, ale také po stránce byrokratizace. Nevěřili byste, jaké stohy papírů je potřeba během školního roku vyplnit (mám trošku pocit, že na mnoha školách je učitel hodnocen právě za to, jak správně má všechny papíry vyplněné, ne za to, jaký je pedagog).

S tím, kdo s úšklebkem říká: "Učitelé, pche, pořád si stěžují, stále mají prázdniny a chtěli by víc a víc..", se velmi ráda alespoň na chvíli vystřídám. Nechť se aspoň na hodinu postaví před třídu dvaceti puberťáků a myslím, že ihned pochopí, jak moc se zmýlil...

Ne všichni učitelé by zasloužili ze škol vypráskat, jsou i tací, kteří by zasloužili OCENIT a to nejen kytkou od žáků či studentů na konci školního roku.

Doufám, že až má dcera půjde do školy, bude situace o trochu lepší a společnost pochopí, jak důležitou součástí systému je spokojený učitel a kvalitní vzdělávání. Vzdělání je jednoduše duší společnosti a přechází z jedné generace na druhou. Škoda, že to v zemi, která světu dala Komenského, není samozřejmé.

PS: Čas k napsání této odpovědi jsem získala jednoduše. Připojila jsem se k dnešní stávce.