9. 6. 2008
Vypráskat je nutno především tyto zoufalceUvedu několik faktů: 1) Absolvoval jsem gymnázium v roce 1999. V tomtéž roce ze 107 021 přihlášených na VŠ bylo přijato 44 544 (cca 41,6%). V roce 2006/07 se na VŠ hlásilo 137 836, přijato bylo 89 075 (tj. 70%). Nemám čas provádět podrobnější statistické rešerše (a navíc statistika je nejvyšší druh lži, jak víme), ale z těchto dvou údajů je přece zjevné, že struktura uchazečů se velice proměnila - a pozitivním směrem to není. |
2) Studenti by měli mít možnost studovat pouze tehdy, pokud prokážou schopnost a ochotu učit SE, tj. sebe samy, pokud budou mít aspoň elementární zvídavost, když už ne náklonnost k vědění. Takových je ale čím dál míň, protože celkové počty míst na SŠ rostou, ale počet dětí prudce klesá - důsledky viz bod 1. Klausovy děti navíc přemýšlejí hlavně v ekonomických kategoriích (profit)... 3) To, že uchazeč o studium bohemistiky nezná pojem kritického hodnocení literárního díla, a navíc si k tomu hodnocení vybere Viewegha nebo Pawlowskou (přičemž ale oba jako takoví samozřejmě mohou být vhodným materiálem ke kritice, pokud to dotyčný umí), je především projevem kvalit dotyčného zoufalce, který se na tento obor bez zábran přihlásí, nikoli jeho učitele (vždyť česky přece umí a pár knížek přečetl, že). Nejsem-li naprosto schopen odhadnout míru vlastních možností a schopností, nemám-li ponětí o oboru, na který se hlásím, pak nemám na univerzitě co pohledávat (pořád - doufám - ještě nejsme "Karlova měšťanka", před čímž varoval profesor Stich). Takže pokud by Jan Čulík hodlal někoho vypráskat, tak bych doporučoval v prvé řadě tyto zoufalce. 4) Vybraná/ vyňatá/ vyjmenovaná slova se žáčci učí, tuším, ve třetí třídě. Sytuace mezi nimi není. Jinak viz bod 3. |