Jenom ať zaměstnanci nejsou důslední a solidární, to by mohli pak stávkovat dlouho a já, zaměstnavatel bych jim musel vyhovět nebo s nimi vyjednávat o kompromisu, přijatelném pro obě strany. Potom bych musel přemýšlet (!), jak ty vyšší mzdy uhradit. Musel bych ty opravdu špatné zaměstnance vyhodit, abych si snížil náklady a pak bych zase musel přemýšlet (!), jak zvýšit produktivitu práce, abych mohl na trhu konkurovat.

Stávky skutečně mohou vést a také vedly k eliminaci skutečně nekvalitních zaměstnanců, kteří se stali buď nezaměstnanými, anebo si našli pro sebe vhodnější práci. A není právě tohle cesta, jak zvýšit v konečném důsledku kvalitu zaměstnanců, tedy i učitelů?

To ovšem zaměstnavatelé, zvláště v Čechách a na Moravě, nikdy neuznají a raději si udržují onu podivnou směsku kvalitních a nekvalitních zaměstnanců, které občas nějakou tu korunu přidají. Vždyť jsou ti zaměstnanci, konec konců, ve svém průměru nekvalitní, tak proč jim přidávat víc. Pak se ještě spolu s vládou chlubí, jakouže to máme nízkou nezaměstnanost.

Jednou jsem zcela náhodně objevil ve slovníku pánů Osičky a Poldaufa zajímavé slovo: bohunk (bouhank) (am.) přezdívka středoevropskému dělníku (= Bohemian or Hungarian). Tento překlad jsem si doplnil o dvě věci. Hungarian znamená vlastně Slovak, slovenský, jelikož se to v době velkého přistěhovalectví v Americe nedalo rozlišit.

Tedy dělník české nebo slovenské národnosti, přistěhovalec ze střední Evropy - a teď přijde to druhé doplnění: ochotný pracovat za nižší mzdu nežli jiní, v případě nutnosti použitelný jako stávkokaz.

Není to ojedinělý případ, kdy jistá mentalita dostane své výstižné slovníkové označení. Není právě tato mentalita jednou z příčin, proč jsou jisté věci u nás nepřekonatelné..?