4. 5. 2008
Hledá se: Alois Brunner, klíčový spolupracovník Adolfa EichmannaSimon Wiesenthal Center zveřejnil výroční zprávuSimon Wiesenthal Center, mezinárodní organizace pro lidská práva s hlavním sídlem v Los Angeles, založená v roce 1977, zveřejnila minulý týden svou výroční zprávu. Ta letošní mapuje období od 1. dubna 2007 do 31. března 2008. Udílí přitom známky od A -- velmi dobře až po F -- nedostatečně třem desítkám zemí, podle podílu na zjišťování válečných nacistických zločinů a stíhání jejich pachatelů. Zpráva dochází k těmto podstatným závěrům : Zatím co Německu ještě v roce 2001 připadalo nejpřednější místo, letos obdrželo známku B spolu s Itálií a Kanadou. Poprvé v posledním desetiletí byl nacistický zločinec Němec Michael Seifert, dozorce koncentračního tábora v italském Bolzanu, vydán do země, kde se dopustil zločinů. |
Již předtím zde byl v nepřítomnosti za své zločiny odsouzen. Počet odsouzených nacistických zločinců zaznamenává pokles. Zatím co v předchozí roční zprávě bylo dokumentováno 21 rozsudků, v letošním pouhých 7. Stalo se tak proto, že především v Itálii byl zaznamenán velký pokles. Pozitivně Centrum hodnotí, že stoupl počet zahájených řízení, které proti předchozímu období z 63 vzrostly na více než 200. Velké zklamání Centrum zaznamenalo především v případu Maďara Sandora Kepiro, kterého tamní úřady nebyly zatím schopny pohnat k odpovědnosti. Jako důstojník se podílel na zavraždění stovek civilistů v Novim Sadu ve srbské Vojvodině. Za své zločiny byl po válce odsouzen, ale nikdy potrestán, ačkoliv v roce 2006 jej Centrum v Budapešti odhalilo. Oproti tomu je pochválen US Office of Speciál -- Investigations za odhalení a vypovězení nacistických válečných zločinců z území Spojených států. V protikladu k tomu většina postkomunistických zemích není vůbec odhodlána se podílet na pronásledování původců nacistických zločinů. Autor zprávy šéf ústředí Simona Wiesenthala v Izraeli Efraim Zuroff přitom vyslovil naději, že se v příštím období zlepší vyhlídky na odsouzení viníků. Od ledna 2001 bylo vyneseno 76 rozsudků nad nacistickými zločinci, dalších 48 bylo již vzneseno a v několika stovkách případů bylo zahájeno řízení. V protikladu proti tvrzení, že vrahy nelze dostat před soud, tato statistika ukazuje, že je možné pokračovat v pronásledování nacistických zločinců. Nyní zveřejněná zpráva podle Zuroffa má zvýšit pozornost veřejnosti na zesílení snah na odsouzení těchto pachatelů. V této souvislosti vyzdvihl úspěchy Spojených států a Itálie a současně selhání Litevska, Lotyšska, Estonska a Ukrajiny, které principiálně odmítají zabývat se stíháním nacistických vrahů. Řada zemí jako na příklad Sýrie zcela ignoruje tento problém a chybí jí k tomu politická vůle. Listina Centra nyní obsahuje stovku podezřelých nacistických zločinců. Mezi nimi je na nejpřednějším místě rakouský lékař Aribert Heim, kterému, pokud je ještě naživu, je 93 let. Patřil mezi nejobávanější lékaře koncentračního tábora Mauthausen, kde vraždil vězně injekcemi zavedenými přímo do srdce. Nazývaný Dr. Tod -- Smrt pracoval po válce jako lékař v jižním Německu. Předloni přišla informace, že žije se svou nemanželskou dcerou na odlehlém místě v Chile. Pracovníkům Centra se však nepodařilo se s ním na tomto místě setkat. Na jeho zatčení Centrum vyhlásilo odměnu ve výši 485 tisíc dolarů. Z předního místa vytlačil dalšího rodilého rakouského nacistu Aloise Brunnera, kterému by bylo, pokud žije, 96 let. Naposledy tato pravá ruka Adolfa Eichmanna, odpovědného za zavraždění milionů Židů, byla viděna před sedmi léty v Sýrii. Letošního února zemřela 85letá Erna Wallishová, rakouská dozorkyně koncentračního tábora. Její případ byl znovu otevřen, když se z Polska přihlásilo pět svědků, potvrzujících její zločiny. Na listině se nachází ještě dozorce koncentračního tábora John Demjanjuk, žijící v USA a bývalý chorvatský policejní šéf Milivoj Asner, podílející se na deportaci stovky osob, dnes pobývající v Rakousku. Hledaný je i bývalý příslušník SS Sören Kam, žijící v současné době v Německu. Je odpovědný za vraždu jednoho dánského novináře a za organizování deportací tamních Židů do koncentračních táborů. Bavorský soud přitom v loňském roce odmítl jeho vydání se zdůvodněním nedostatečného množství usvědčujících důkazů. Kromě těchto zjištění Wiesethalova centra byl v loňském roce předán českými justičními orgány německému státnímu zastupitelství do Stuttgartu případ dnes 79letých Rudolfa Malika a Bernarda Göbela. Ti jako příslušníci Hitlerovy mládeže se měli podílet na masakru civilistů ve Velkém Meziříčí v květnu 1945. Tato kauza se táhne od 4O. let minulého století a byla před třemi léty znovu otevřena brněnskými vyšetřovateli. Institut Simona Wiesnathala , zabývající se hlavně tématikou holocaustu, si stanovuje jako hlavní úkol uchovat toleranci a úctu vůči lidem jím postiženým a informovat společnost o tomto fenoménu. Především se zabývá otázkami rasismu, antisemitismu, terorismu a vyvražďování národů. Svá centra má rovněž v OSN, UNESCO a u nevládní organizace NRO. Za svůj cíl si bere odhalování osob, které se podílely na zločinné činnosti v období nacionálního socialismu a jejich pohnání k spravedlivému potrestání. Zakladatelem a vedoucím centra je rabín Marvin Her, jeho náměstkem Abraham Cooper a současný úřadující vedoucí Meyer H. May. Udržuje kontinuální spolupráci s vládou Spojených států, jakož i dalších zemí. Součástí centra je i Muzeum tolerance. Wiesenthal Center Annual Report Notes Dramatic Increase in Number of New Investigations: Harshly Criticizes Absence of Political Will to Prosecute Suspects in Post-Communist Eastern Europe; Praises Continued Successes in US and Italy ZDE |