22. 6. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
22. 6. 2007

Sarkozyho revoluce nese jména: Rachida, Fadela a Rama

Marketing, nebo revoluce? Prezident Nicolas Sarkozy jmenoval na tři citlivé vládní posty tři ženy, všechny tři vzešlé z imigrace: Rachidu Dati, Fadelu Amara a Ramu Yade. Člověk se při pohledu na jejich curriculum vitae nemůže ubránit, aby nezvolal: "Chapeau, l'artiste!" ("Klobouk dolů, umělče!")

Řešení v rámci tzv. otevření (ouverture), které Sarkozy oznámil hned po vítězství 6. května, se v případě těchto tří žen zdá slutečně revoluční. To, co se nikdy nezdařilo levici, udělal Sarkozy téměř lousknutím prstu. Ačkoliv se hned v první vládě Françoise Fillona objevili na významných postech lidé, kteří nebyli přímo spjati s ryzí pravicí - charismatický Bernard Kouchner na ministerstvo zahraničí či levitující centrista Hervé Morin na ministerstvu obrany -- kompozice druhé Fillonovy vlády (po odchodu ve volbách "neprošlého" Alaina Juppého) zdůraznila efekt, který bylo možné snad napoprvé přehlédnout.

Lekce z oportunismu

Nominace Kouchnera či Morina, exemplární ukázky politického oportunismu, nebylo ani při velkém odstupu možné považovat za tolik deklarované "otevření", ale spíše jako odměny za služebnost.

Zejména u Bernarda Kouchnera (*1939), bývalého trockisty, zakladatele hnutí Lékaři bez hranic, a ministra hned několika levicových vlád (Rocarda, Béregovoye, Jospina), se nebylo možné ubránit dojmu, že jde mnohem více o trochu toho uspojeného narcismu stárnoucího socialistického dinosaura, než o ocenění osobních kvalit bývalého humanitárního pracovníka. Socialista Kouchner přece ještě v předvečer prezidentské volby podporoval kandidátku Ségolène Royalovou, aby náhle po 2. kole nastoupil do Sarkozyho vlaku.

"Když mne poctil nabídkou řídit diplomacii Francie, prezident republiky si nepředstavoval, že se stanu sarkozistou. Některé z mých přesvědčení nejsou jeho a naopak," poznamenal v článku, který vyšel před několika dny v Le Mondu pod názvem, který vypadá tak trochu jako Kouchnerova "mea culpa". Socialisté na přijetí nabídky reagovali poněkud křečovitě: vyloučili Kouchnera ze Socialistikcé strany (PS).

Hervé Morin (*1961), bývalý předseda parlamentního klubu Svazu pro francouzskou demokracii (UDF), patřil ještě do výsledků 1. kola prezidentských voleb mezi nejbližší muže Françoise Bayroua. Před 2. kolem odmítl jakoukoliv spolupráci se socialisty a přímo podpořil kandidáta Sarkozyho, proti němuž se Bayrou vyslovil. Morin je ministrem obrany, a pro média hraje "centristický pól" uvnitř Fillonovy vlády.

Nemůže ale příliš zastřít, že vybudováním klubu a založení opoziční strany Nového středu (NC), jež stojí v silné konkurenci Bayrouova Demokratického hnutí (MoDem), neusiluje o to, co již dříve zahájili ex-UDF typu Philippe Douste-Blazyho. Tento bývalý předseda parlamentního klubu UDF se připojil k první vlně tehdejšího Chirakova Svazu pro prezidentskou většinu (UMP), jež vzniklo jako reakce na porážku Le Pena v prezidentských volbách roku 2002, a poté se transformovalo na Svaz pro lidové hnutí (UMP).

Tři nepodrobené osudy

Příběhy tří žen: Rachidi Dati, Ramy Yade a Fadely Amary jsou ovšem z trochu jiného světa. Nikoliv pouze kvůli jejich tolik zdůrazňovanému původu, ale zejména proto, že se každá jedna velmi silně angažovala pro konkrétní občanské kauzy. To poněkud oslabuje kritiku, že Sarkozymu jde pouze o "líbivé maňásky" jeho vlastního politického divadla s názvem: velký průlom (grande rupture).

Začneme u Rachidy. Rachida Dati (*1965) byla během Sarkozyho kampaně na všech frontách -- často v první linii. Její jmenování ministryní spravedlnosti má pro tuto dceru marockého zedníka a alžírské matky dvanácti děti příchuť velké satisfakce.

Příběh této ženy se až příliš podobá hollywoodskému scénáři, na které ve Francii nebyl dosud nikdo zvědavý. Vystudovaná právnička a ekonomka dokázala v krátké době přesvědčit o svých kvalitách. Je to vůbec poprvé, kdy je na takovou pozici jmenována osobnost, vzešlá z jiného, než ryze kontinentálního francouzského původu. Na videu, které vysílala před časem zpravodajská televize BFM, mohli francouzští diváci spatřit záběry z jednoho příbytku uprchlíků, v němž Rachida diskutuje způsobem, naprosto nevídaným na reprezentanta francouzského establishmentu.

"Budu vás nazývat francouzkou ministryní!" říká na videu dosti rozvášněný snědý mladík. Rachida v tu chvíli dostává záschvat smíchu a odpovídá: "Já a ministr? Ano, já jsem tady od toho, abych vás vyčistila Kärcherem!" Kdo sledoval poslední události ve Francii, ví, že tím Rachida narážela na kontroverzní Sarkozyho výrok o tom, jak chce vyřešit problém zločinnosti na předměstích. Pro ty, co nevědí, co je Kärcher: jedná se o německý čistící stroj na odpadky. Video najdete ZDE

Neuplynul ani rok, a žena, která se tolik smála na videu, se skutečně ministryní stala. Od roku 2003 se podílala na přípravě zákona o zločinnosti a v následujíc době pracovala v kabinetu ministra vnitra, jistého Nicolase Sarkozyho.

Pokračujme dál: Fadela Amara (*1964). Stejně jako Rachida pochází z prostředí alžírské, respektive kabylské imigrace, stejně jako ona pochází z dvanácti dětí. Její otec byl zedník na stavbě, matka v domácnosti. Pro zakladatelku hnutí Ni putes, ni soumis (Ani kurvy, ani podrobené), bylo jasné od okamžiku, kdy byla poprvé konfrontována s projevy rasismu a nespravedlnosti, že není možné nic nedělat. Asociace, které nese velmi ostrý název, reagovala na projevy ponižování, kterým byly vystaveny na předměstích mladé dívky severoafrického původu od svých bratrů: problém šátku a zahalenosti, spojovaný s muslimskými komunitami, v tomto případě vyvola velké pozdvižení. Zvláště proto, že se proti těmto praktikám vzbouřily samotné ženy.

Fadela se podílela na ostrých protestech odjakživa -- ať už se jednalo o manifestační pochody, petice či obranu konkrétních lidí vůči úřadům - a obecně proti aroganci moci, které jí získaly proslulost. Angažovaná feministka přijala v nové vládě funkci tajemnice pro městskou politiku při ministryni Christine Boutinové, známé mimo jiné pro svou roli konzultanky Vatikánu v otázkách rodiny. Amara odlišnosti připouští: "Ano, jsme trochu paradoxní pár. Ale je to dobrý svazek, i když si můžete být jisti, jako u každého manželství, bude docházet k malým hádkám." To říká žena, která se oblká rádas do khaki a vedle ministryně se zlatým křížkem na krku vypadá vskutku nečekaně.

Fadela to nebude mít s ministryní Boutinovou lehké nejen pro konfesní odlišnosti (v otázkách interrupcí se asi shodnou jen těžko), ale i kvůli části populace, která její nominaci bere jako deklarovanou zradu. Na oficiálních stránkách asociace Ni poutes, ni soumises, si lze přečíst blahopřání ke jmenování, ne všichni se ale k tomuto přání srdečně připojují, oficiální stránky asociace: ZDE

Benjamínkem z trojice je: Rama Yade (*1976), nebo také Ramatoulaye Yade-Zimet, půvabná žena senegalského původu, kterou večerník Le Monde překřtil na "Sarkozyho Condi Rice". Do svých osmi let žila s rodinou v Dakaru v rodině, která se přeci jenom svým statutem vymykala z obecné představy: otec diplomat, matka učitelka. Nyní zastává pozici státní tajemnice při ministerstvu zahraničí se spciálním důrazem na lidská práva.

Podle kuloárových informací jí prezident Sarkozy zakázal mluvit první týdny příliš do médií. Možná by se dozvěděli, že jí příliš nesedí nový apartník kostýmek, a že by raději nastoupila na ministerstvo ve svém oblíbeném bubu -- tradičním africkém a jistě i mnohem pohodlnějším oděvu. Absolventka Institutu politických věd v roce 2000 pracovala dosud v Senátu. Nijak se netají tím, že jí nevyhovují příliš pravicové názory, okouzlila jí ale osobnost Sarkozyho.

Byla pro něho ale nedávno mnohem více než jen exotickou africkou kráskou. Během lednového kongresu UMP, který ohlásil Sarkozyho prezidentskou kandidaturu, se ostře pustila do socialistů, video

"Pokud nejste bílý muž ve věku 50 let máte málo šancí, abyste dosáhl na důležité politické funkce," řekla v rozhovoru u příležitosti vydání knihy Noirs de France (Francouzští černoši, Hachette), ZDE, která vyšla ve Francii minulý měsíc. Možná, že i právě její příběh, který začíná psát v paláci Quais d'Orsay odpoví na její povzdech v knize, když napsala:. "Člověk má občas divný pocit, že obtěžuje, když je černý v zemi, kde všichni věří, že jsou bílí. Francouzi ještě nepochopili, že francouzský neznamená nutně říci bílý..."

***

O tom, zda Sarkozyho styl zůstane pouze u efektů, se budou moci přesvědčit všichni, kteří dosud s obdivem sledovali jeho dynamický, nicméně rozpory poznamenaný, styl. V otázce minorit je zatím Sarkozy nejdál: minimálně dvě z těchto žen -- Rachida Dati a Fadela Amara - jsou naprosto kompetentní. O té třetí, Ramě Yade rozhodne myslím až chvíle, kdy se bude moci sama svobodně vyjádřit. Tak jako si svobodně vzala za muže socialistu, aniž by jí to bránilo přijmout post u Sarkozyho.

Zatím jsou tyto ženy více Sarkozyho marketinkem, na samotnou Francii, zahleděnou často do minulosti, je to ale samo o sobě již velmi revoluční.

                 
Obsah vydání       22. 6. 2007
23. 6. 2007 Iracionální zlo Bohumila Doležala Tomáš  Svoboda
24. 6. 2007 "Nedejte se strhnout všelijakými cizími naukami". Zdeněk  Bárta
24. 6. 2007 Pákistán: Britská pocta Salmanu Rushdiemu porušuje předpisy OSN
23. 6. 2007 Vedoucí představitelé EU se dohodli o reformě evropské organizace
23. 6. 2007 Severokorejský jaderný reaktor bude "uzavřen do tří týdnů"
23. 6. 2007 Zpráva OSN varuje před válkami, vyvolanými globálním oteplováním
22. 6. 2007 CIA odtajní historii svých protizákonných akcí během studené války
23. 6. 2007 150 ruských vojenských duchovních bude světit strategický bombardér Tu-95MS
22. 6. 2007 Britská vláda se snaží odstranit z Charty EU základní lidská práva. Proč?
22. 6. 2007 Polský hněv nad mrtvými
22. 6. 2007 Jak je to s tím odmocňováním
22. 6. 2007 RSS Britských listů - co to je a jak funguje
22. 6. 2007 Požadujeme otevřenou diskusi Tomáš  Bodžár
22. 6. 2007 Zakažte Číně znečišťovat ovzduší .... Jan  Hošek
22. 6. 2007 Toho Golga nezaměstnávejte... Fabiano  Golgo
22. 6. 2007 Neznám v ČR tištěné noviny, které by netiskly PR články jako redakční
22. 6. 2007 Tancujte sambu, pane Golgo!, aneb Luděk  Toman
22. 6. 2007 Bitva o evropskou ústavu
22. 6. 2007 Peří Bohuslav  Reynek
22. 6. 2007 Pověřenkyně komisařky OSN pro lidská práva pro Kubu skončila
22. 6. 2007 Děsivá úroveň českého pravopisu -- i v BL
22. 6. 2007 "Směsy" tuhých a tekutých materiálů
22. 6. 2007 Soud: "zdravotní poškození není důsledkem nezákonného policejního zákroku" Michal "Wolf" Vlk
22. 6. 2007 Levici chybí Tlustý Milan  Hamerský
22. 6. 2007 Ústup od imperialismu - nový směr pro americkou zahraniční politiku
22. 6. 2007 Afghánistán - hledání cesty Miroslav  Polreich
22. 6. 2007 Sarkozyho revoluce nese jména: Rachida, Fadela a Rama Josef  Brož
22. 6. 2007 V Česku se bojuje o "duši" voliče, anebo jen o vlastní korýtko hojnosti? Miloš  Dokulil
22. 6. 2007 Vidím, co vidím: Vše už tady bylo
22. 6. 2007 Czechtek 2005 - ing. Kokrment pravomocně zproštěn obžaloby
22. 6. 2007 Pravicové mýty Lenka  Vytlačilová
22. 6. 2007 Má-li být planeta modrá, musí zůstat zelená Pavel  Havránek
21. 6. 2007 Klaus, neexistence globálního oteplování a britský tisk
22. 6. 2007 Rizika a šance polské a anglické nepoddajnosti, aneb Kdo ví, co by kancléřka Merkelová opravdu chtěla Uwe  Ladwig
22. 6. 2007 O ropném zlomu v irské televizi Michal  Brož
22. 6. 2007 Šikana ve školách Josef  Vít
22. 6. 2007 MŠMT šikanu ve školách řeší
22. 6. 2007 Normální čeští závistivci
22. 6. 2007 Typická levicová schizofrenie Jan  Bím
22. 6. 2007 Vina a trest v orweliánské společnosti Daniel  Veselý
22. 6. 2007 O (jednom) ženském myšlení na pánském záchodku Jiří  Škuba
22. 6. 2007 Muž, který si ho nevytřepe... Štefan  Švec
22. 6. 2007 Sovětské a americké invaze
21. 6. 2007 Podivná historka. Nevím o nikom, kdo by jí věřil. Petr  Wagner
21. 6. 2007 Proces s Rudolfem Slánskym a spol. Viliam  Bernáth
21. 6. 2007 Dramafix je mrtev, ať žije dramafix Lukáš  Nozar
21. 6. 2007 Dáma na pánském záchodě v Čechách Sandra  Wain
21. 6. 2007 Zlepšování konkurenčního postavení češtiny na globálním trhu Greg  Evans
21. 6. 2007 Bush napotřetí vetoval výzkum kmenových buněk
20. 6. 2007 Potřebuje Česká republika generální stávku? Vladislav  Černík
21. 6. 2007 Čína předstihla Spojené státy a je nyní největším globálním znečišťovatelem ovzduší
20. 6. 2007 Stratfor: Skutečným účelem americké protiraketové obrany je vojensky ovládnout vesmír
4. 5. 2007 Hospodaření OSBL za duben 2007
22. 11. 2003 Adresy redakce

Francie RSS 2.0      Historie >
22. 6. 2007 Sarkozyho revoluce nese jména: Rachida, Fadela a Rama Josef  Brož
18. 6. 2007 Bývalý prezident Chirac ztratil imunitu Simone  Radačičová
18. 6. 2007 Sarkozyho pravice získala většinu, levice i nadále vzdoruje Josef  Brož
17. 6. 2007 Sarkozy vyhrál francouzské volby, nikoliv však drtivou většinou   
11. 6. 2007 Sarkozyho modré tsunami smetlo téměř vše: levici, střed i extrémy Josef  Brož
8. 6. 2007 Francie, země, která se žádné jiné nepodobá Josef  Brož
18. 5. 2007 Bernard Kouchner jmenován francouzským ministrem zahraničí   
10. 5. 2007 Konec "dobrého života" ve Francii?   
10. 5. 2007 Turecká kríza Radovan  Geist
7. 5. 2007 Sarkozy ve Francii i v EU Michal  Petřík
7. 5. 2007 Sarkozyho velký úkol Boris  Cvek
6. 5. 2007 Sarkozy vyhrál francouzské prezidentské volby   
4. 5. 2007 Může stát žena v čele státu mezi samými "galskými kohouty"? Miloš  Dokulil
4. 5. 2007 Probudí se Francouzi o víkendu v Sarkozyho náručí? Josef  Brož
22. 4. 2007 Francie: Volby začaly.... Simone  Radačičová