Ústava říká: (1) Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.

Hned první část je ze strany politické reprezentace velmi často porušována, protože nereflektuje názory občanů a ani se jich neptá pomocí referend, která ústava umožňuje. Pokud může prezident za pomocí právníků v tomto dokumentu kličkovat, jak zrovna potřebuje, a je to taky jen občan ČR, já tohoto práva využiji taky a dožaduji se plnění první části tohoto bodu. Neříká se v něm, jestli jeden z lidu nebo celý lid. Vím zcela jistě, že svými názory zastupuji několik tisíc až desítek tisíc občanů v této republice nebo emigrantů v zahraničí, a proto po Vás jako část veškeré státní moci žádám:

Aby parlament, senát a politické strany uspořádaly veřejnou diskuzi přenášenou pomocí médií k tomuto článku v souvislosti s ČR, radarem, referendy, možností zavedení přímé demokracie a dopadů současného vývoje západní společnosti na budoucí bezpečností situaci v Evropě. Na této diskuzi budou samozřejmě přítomní i odborní zástupci občanů, politologové a další odborníci. Vzhledem ke kontaktům bychom asi tak na 90% byli schopni zajistit i přítomnost p. Gravela. Nelze samozřejmě očekávat, že jedno sezení něco vyřeší. Jde o to, aby započala diskuze napříč veřejností, která tady měla být ihned po roce 1989. Ta bohužel nenastala a dokonce ani naše Ústava nebyla schválena v referendu. Tedy tak, jak má demokratická ústava být schválená. Čím dál méně občanů je spokojeno s tím, jak se nemohou vyjadřovat k záležitostem, které se jich přímo dotýkají. Dávají to svým způsobem najevo i účastí u voleb (na všech úrovních). Již skoro 18 let se jen stupňuje pohrdání názorem občanů ze strany všech politických reprezentací. Toto jistě nelze nazývat demokracií, protože demokracie=vláda lidu a republika=res publica=věc veřejná. Většina z nás nemá pocit, že by mohl lid nad něčím vládnout a že se věci projednávají veřejně.

Veřejnoprávní média vyzývám, aby plnila svou funkci veřejnoprávnosti a umožnila zveřejňování i jiných názorů, než je oficiální vládní směr. Samozřejmě pokud nejsou vyloženě extremistické. Komerční média, pokud mají vůbec ještě zájem o nějaké nezávislé informování, se mohou samozřejmě přidat. Nebo nás dále krmit vraždami, nehodami, přírodními katastrofami a jinými záležitostmi, o kterých je jistě důležité informovat také, ale ne stylem, že na nic jiného už není prostor. Stěžujete si na poklesy sledovanosti, ale vůbec nechápete důvody, proč tomu tak je.

Zajímavé pro občany této republiky by mohlo být jistě i to, že kandidát na prezidenta USA Mike Gravel se při návrhu jeho National initiative nechal inspirovat tvůrci tohoto dokumentu ZDE, se kterými se zde i osobně sešel v roce 1998. Od té doby je s nimi v neustálém kontaktu. V televizních debatách získává na popularitě i před svými kolegy jako je Hillary Clinton a další. Je to také on, kdo v podstatě dokázal spustit vyšetřování Watergate.

Stručně řečeno, je tento pozoruhodný pán velmi nepříjemný současné vládní moci v USA a jeho názory jistě nejsou po chuti i většině politiků západní společnosti, kteří jsou ve vládách a parlamentech a odmítají vyslyšet názory občanů.

Další věc, která jistě stojí za povšimnutí, je ta, že se v našich médiích o něm a jeho názorech nic nedozvíte. Trochu drze by se dalo předpokládat, že jim asi jisté složky sdělily, že je jistě členem Al-Kajdá, která dle "informování" v médiích má v dnešním světě prsty zcela ve všem. Od větru v listí palem na ostrově v Tichomoří až po přípravu meziplanetární cesty na Mars.

Podotýká Tomáš Franke: Chtěl bych vyjádřit plný souhlas s tímto textem a to ve všech jeho bodech.

Všechny vládní strany, kromě Strany Zelených, mají ve svém názvu slovo "demokracie", které znamená "vláda lidu". Tedy skutečnost, že lid je zdrojem veškeré státní moci, řečeno jazykem Ústavy.

Tyto strany používajíci označení demokracie, nejen že neposkytly občanům možnost demokraticky se vyjádřit k závažným okolnostem jako je vybudování cizí vojenské základny na našem území nebo vstupu do NATO. Ony nedovolily občanům vyjádřit se ani v takovém případě, kdy to nekoliduje s bezpečností státu ani s pravomocemi politiků samotných. Takovým případem je například odmítnutí referenda ve věci kandidatury hlavního města Prahy na pořádáni letních olympijských her.

Chtěl bych vyzvat šéfy vládních stran k televiznímu duelu; 3 představitelé současné moci verus 3 představitelé alternativní politiky.