Dokonce ani zemím Evropské unie, trvalým spojencům Spojených států v jejich akcích proti naší zemi v rámci bývalé Komise pro lidská práva nezbylo, než akceptovat ukončení zdiskreditovaného protikubánského mandátu, neboť to byl jediný způsob, jak pokud možno dodat důvěryhodnosti Radě, která nyní završuje první rok svého života. Tento výsledek je aktem nezbytné spravedlnosti vůči zocelnému a ušlechtilému kubánskému lidu, jehož synové včera přispěli k zániku kolonialismu a apartheridu v Africe a dnes se skromně a nezištně věnují napl 8;ování lidských práv milionů lidí ve více než stovce zemí, jimž přinášejí solidaritu více než 42 000 kubánských lékařů, zdravotních sester, učitelů, sportovních trenérů, inženýrů a techniků. Je to akt spravedlnosti vůči lidu, který dnes bezplatně vychovává na svých univerzitách přes 30 000 mladých lidí ze 118 zemí a navrátil zrak téměř 700 000 lidí ze 31 zemí. Je to uznání prestiže a práce Kuby a její revoluce, jejíž neoddiskutovatelný podíl na šíření a ochraně všech lidských práv pro všechny a na vytváření stále spravedlivější, rovnoprávnější, humánnější společnosti nemůže být ani přehlédnut, ani překroucen.

Je to zasloužené uznání Kubě za její boj za zájmy třetího světa, za její kritiku a odpor vůči imperiálním snahám Spojených států o nadvládu. (Uznání) Kubě, které byla díky svým zásluhám zvolena 135 hlasy, tedy více než dvěma třetinami členů VS OSN, za zakládajícího člena Rady pro lidská práva, navzdory nátlaku vlády Spojených států a Evropské unie, kteří se aktivně angažovali proti kubánské kandidatuře. Výsledek nedávno dokončeného procesu institucionálního budování Rady je, bez ohledu na přetrvávající nedostatky a chyby tohoto orgánu, příznivý pro země třetího světa organizované a spojené v Hnutí nezúčastněných, jemuž Kuba předsedá. Hnutí sehrálo aktivní roli a dosáhlo, aby Rada na program jednání zahrnula otázky zvláště významné pro země Jihu, jako je "stav lidských práv v Palestině a na okupovaných arbských územích", "právo na rozvoj" a "rasová diskriminace a xenofobie". Nyní uvidíme, zda průmyslově rozvinuté země, které využívaly bývalou Komisi pro lidská práva jako nástroj k prosazování svých koncepcí a svých politických představ, jsou skutečně ochotny pracovat na principech univerzálnosti, nestrannosti, objektivity, neselektivnosti, konstruktivního dialogu a spolupráce a vyhnout se dvojímu měřítku a politizaci, které vedly k diskreditaci zaniklé Komise pro lidská práva, jež se stala inkvizičním tribunálem proti zemím Jihu.

Kuba, jež jako předsedající země Hnutí nezúčastněných sehrála v tomto procesu významnou roli, bude nadále bojovat za pravdu, za svou svrchovanost a za zájmy zemí třetího světa.